Přístup k existující fyzické infrastruktuře v rámci soukromých komerčních budov

Přístup k fyzické infrastruktuře v souladu s GIA v rámci soukromých komerčních budov obsahuje tyto klíčové body rozdělené podle toho, co je povinné na úrovni EU a co mohou specifikovat členské státy:

Povinnosti podle GIA:

Provozovatelé veřejných sítí slaví právo požadovat přístup k existující fyzické infrastruktuře uvnitř soukromých komerčních budov za účelem výstavby nebo rozšíření sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN).
Vlastníci nebo držitelé práv k těmto budovám jsou povinni vyhovět "přiměřeným písemným žádostem" o přístup, pokud není duplikace infrastruktury technicky nebo ekonomicky efektivní.
Přístup musí být poskytován za spravedlivých, transparentních a nediskriminačních podmínek, což může zahrnovat i přiměřenou cenu, která reflektuje tržní podmínky.
Podmínky přístupu (včetně administrativy, časových lhůt na vyřízení žádostí, reklamací a sporů) mají být jasně stanoveny, přitom některé aspekty určí BEREC v pokynech.
Nařízení umožňuje i přístup na střechy těchto budov pro instalaci komponent sítí VHCN.

Role členských států:

Členské státy mohou rozhodnout, zda a za jakých podmínek se bude toto právo vztahovat na soukromé komerční budovy (v některých případech je to možné omezit nebo specifikovat).
Mohou stanovit detailnější podmínky administrativního procesu, případné poplatky či sankce a správní nebo soudní řešení sporů.
Členské státy mohou rovněž zavést výjimky pro některé typy budov nebo situace, například v oblasti bezpečnosti apod.
Za účelem urychlení rozvoje sítí v odlehlých oblastech může být přístup k soukromým budovám podmíněn méně přísnými pravidly, nebo být usnadněn.

V souhrnu tedy přístup k fyzické infrastruktuře v soukromých komerčních budovách dle GIA představuje obecný rámec práv a povinností na úrovni EU, kde vlastníci musí vyhovět oprávněným žádostem o přístup za spravedlivých podmínek, zatímco podrobnosti a možné výjimky upravují členské státy zejména podle místních podmínek a priorit sítí VHCN.