Právo na odmítnutí přístupu k fyzické infrastruktuře
Právo na odmítnutí přístupu k fyzické infrastruktuře podle Nařízení GIA znamená, že vlastník nebo provozovatel infrastruktury může za přesně stanovených podmínek zamítnout žádost o přístup ze strany operátora. Důvody k odmítnutí jsou v nařízení taxativně vymezeny – například jde o technickou nevhodnost infrastruktury, nedostatek prostoru s ohledem na budoucí využití, existenci vhodné alternativy (např. pasivních/služeb v lokalitě), nebo bezpečnostní a provozní aspekty. Odmítnutí musí být vždy objektivně a řádně odůvodněno, není možné zamítat žádosti bez jasného vysvětlení.
Odkazy na relevantní odstavce a recitály
- Právo odmítnout přístup je specificky definováno v článku 3 odst. 3 a v článku 6 odst. 2 Nařízení GIA.
- Relevantní recitály jsou zejména recitál 18 a recitál 21, které potvrzují, že odmítnutí přístupu je možné pouze z konkrétních, zákonem uváděných důvodů a musí být vždy transparentní a řádně zdokumentováno.
Smysl v praxi:
Tato výjimka chrání majitele infrastruktury před povinnými investicemi či provozními potížemi v případech, kdy by přístup nebyl technicky možný, efektivní nebo bezpečný, a zároveň zajišťuje, že veškerá odmítnutí budou přezkoumatelná a nediskriminační.