Právo na odmítnutí přístupu k fyzické infrastruktuře dle AZ
Odmítnutí přístupu k existující fyzické infrastruktuře je v návrhu řešeno kombinací hmotného pravidla v GIA a sankční/vykonávací úpravy v adaptačním zákoně.
Povinnost sdělit důvody odmítnutí
- § 16 odst. 1 návrhu zákona stanoví, že „provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu se dopustí přestupku tím, že nesdělí žadateli o přístup k fyzické infrastruktuře důvody odmítnutí žádosti podle čl. 3 odst. 7 nařízení o gigabitové infrastruktuře“.
- Vlastní materiální důvody, kdy lze přístup odmítnout, jsou tedy ponechány v čl. 3 odst. 7 nařízení GIA; adaptační zákon je nepřebírá, ale zajišťuje jejich vymahatelnost tím, že sankcionuje nesdělení důvodů odmítnutí. Odmítnutí bez řádného odůvodnění je tak postižitelné jako přestupek.
Řešení sporů po odmítnutí
- Pokud dojde ke sporu o přístup (typicky po odmítnutí nebo po nabídnutí podmínek, které žadatel považuje za neodůvodněné či nepřiměřené), je možné obrátit se na ČTÚ podle § 14 odst. 1 a 2 návrhu zákona. ČTÚ rozhoduje spory podle čl. 13 odst. 1 písm. a) až d) nařízení o gigabitové infrastruktuře, a může určit, že přístup má být poskytnut a za jakých podmínek, včetně ceny.
- Důvodová zpráva k § 14 výslovně uvádí, že cílem je zamezit „neodůvodněnému nevyhovění žádosti nebo uložení nepřiměřených podmínek“ při přístupu k existující fyzické infrastruktuře; ČTÚ má spor rozhodnout do čtyř měsíců od obdržení návrhu ve věcech přístupu k existující infrastruktuře.