Odmítnutí koordinace stavebních prací dle GIA a AZ

Odmítnutí koordinace stavebních prací je v GIA i v adaptačním zákoně koncipováno jako výjimka, která musí být objektivně a věcn zdůvodněná; není to volná diskreční možnost subjektu, který stavební práce plánuje.

GIA – kdy lze koordinaci odmítnout

GIA (čl. 5 o koordinaci stavebních prací) vychází z pravidla, že provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru má na přiměřenou žádost operátora povinnost umožnit koordinaci stavebních prací, pokud jsou práce financovány zcela nebo zčásti z veřejných prostředků a je to technicky a ekonomicky rozumné.
Zároveň připouští odmítnutí koordinace z objektivních a odůvodněných důvodů, typicky:
- technická nevhodnost nebo bezpečnostní omezení,
- nedostatečná dostupnost prostoru či kapacity,
- prokázané budoucí potřeby prostoru nebo infrastruktury,
- dopady na hlavní službu (např. bezpečný provoz kritické infrastruktury).
Recitály GIA (zejména k čl. 3 a 5) výslovně zdůrazňují, že takové odmítnutí musí být řádně a konkrétně odůvodněno, aby nedocházelo k obcházení povinnosti koordinace a k narušení hospodářské soutěže.

Adaptační zákon – obsah žádosti a prostor pro odmítnutí

Adaptační zákon rozpracovává procesní rámec v § 6 odst. 1: žádost o koordinaci stavebních prací podle čl. 5 odst. 2 GIA musí obsahovat vymezení fyzické infrastruktury, podmínky projektu na zavedení sítě VHCN, časový průběh, údaje o zhotoviteli (je‑li znám), prvky dotčené sítě elektronických komunikací a rozdělení nákladů vyplývajících z koordinace.
Na základě těchto údajů může „povinná osoba“ (provozovatel sítě / subjekt veřejného sektoru připravující práce) žádost posoudit. Odmítnutí koordinace implicitně přichází v úvahu, pokud z tohoto posouzení vyplynou objektivní důvody, že koordinace:
- není technicky proveditelná,
- by neúměrně ohrozila bezpečnost nebo integritu infrastruktury,
- je ekonomicky nepřiměřená vzhledem k rozsahu či načasování prací.
Důvodová zpráva k § 6 výslovně váže výklad na recitál 37 a čl. 5 odst. 6 GIA a zdůrazňuje, že ujednání o rozdělení nákladů (včetně případného odmítnutí koordinace) musí respektovat zásady spravedlnosti, přiměřenosti a nediskriminace; není přípustné přenést všechny náklady na jednu stranu, pokud z koordinace prokazatelně profituje i druhá.

Odmítnutí z důvodu „omezeného rozsahu“ nebo bezpečnosti

GIA v čl. 5 odst. 5 umožňuje členským státům vyjmout z povinnosti koordinace určité „stavební práce omezeného rozsahu“. Adaptační zákon to provádí v § 6 odst. 2, kde jako práce omezeného rozsahu definuje:
- drobné stavby podle přílohy 1 stavebního zákona,
- stavební práce při mimořádných událostech, na něž se vztahují mimořádné postupy podle části šesté hlavy VIII stavebního zákona.
U těchto prací lze koordinaci „odmítnout“ už na systémové úrovni, protože na ně povinnost koordinace nedopadá. Stejně tak § 6 odst. 3 a 4 umožňují Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra opatřením obecné povahy určit druhy stavebních prací, u nichž se čl. 5 odst. 2 a 4 GIA neuplatní z důvodu obrany, bezpečnosti státu nebo kritické infrastruktury.

Řešení sporů při odmítnutí

Pokud dojde ke sporu (typicky po odmítnutí koordinace nebo po nabídnutí podmínek, které žadatel považuje za nepřiměřené), rozhoduje podle § 14 odst. 1 a 2 adaptačního zákona Český telekomunikační úřad jako orgán pro řešení sporů dle čl. 13 GIA.
ČTÚ může uložit stranám uzavření smlouvy o koordinaci nebo změně podmínek a stanovit mimo jiné cenu a další podmínky tak, aby byly spravedlivé, přiměřené a zohledňovaly investice a obchodní plán provozovatele infrastruktury; tím fakticky koriguje neodůvodněné odmítnutí koordinace