Povolení stavby - lhůty pro rozhodnutí

Lhůta 4 měsíce pro rozhodnutí – čl. 7 odst. 5–6

Odůvodnění GIA označuje zdlouhavé povolovací procesy za jednu z hlavních příčin pomalého zavádění gigabitových sítí, přičemž v některých státech běžně trvají povolení 12–24 měsíců. To výrazně zvyšuje investiční riziko (nejistota, zda se projekt vůbec povede) a náklady (rezervace kapacit stavebních firem, změny projektů, úroky atd.), což je v rozporu s cílem EU dosáhnout plošného pokrytí gigabitovou infrastrukturou.​

Čl. 7 odst. 5–6 proto stanovuje maximální standardní lhůtu 4 měsíců pro vydání rozhodnutí o úplné žádosti o povolení. Recitaly připouštějí, že u zvlášť komplexních nebo citlivých projektů mohou být odůvodněné výjimky, ale zároveň trvají na tom, že členské státy musí aktivně přizpůsobit své správní procedury, aby se stihly v této lhůtě – např. lepší koordinací dotčených orgánů, digitalizací řízení či jednoinstančním modelem pro určité typy staveb.​

Tichý souhlas a/nebo jiné účinné následky – čl. 7 odst. 7–8

V recitálech se výslovně objevuje motiv, že pouhé „papírové“ stanovení lhůty nestačí, pokud neexistují důsledky pro případ, že ji úřad nedodrží. Proto GIA jako výchozí model počítá s principem tichého souhlasu: pokud do uplynutí lhůty nedojde k zamítnutí nebo jinému rozhodnutí, považuje se žádost za schválenou, alespoň v rozsahu, v jakém to vnitrostátní právo umožní.​

Současně nařízení, s ohledem na různé právní tradice, umožňuje státům zvolit alternativní model – například posílení soudní ochrany či zavedení nároků na náhradu škody nebo sankcí vůči úřadu. Klíčové podle recitalů však je, že tento alternativní systém musí být „účinný, přiměřený a odrazující“ ve vztahu k nečinnosti – tedy takový, který skutečně motivuje úřady rozhodovat včas a dává investorům účinný prostředek nápravy