Důsledky nevydání rozhodnutí

Článek 8 GIA „dává nástroj“ povolovacím lhůtám z článku 7 – řeší, co přesně se stane, když úřad ve lhůtě nerozhodne a jak je chráněn žadatel. Níže jsou rozvedené body, které jsem dříve jen stručně naznačil, se zohledněním toho, jak čl. 8 vykládají odborné prezentace a komentáře k GIA.

Důsledky nevydání rozhodnutí ve lhůtě

Článek 7 stanovuje maximální lhůtu (typicky 4 měsíce) pro rozhodnutí o úplné žádosti o povolení; článek 8 určuje, že členský stát musí jasně stanovit právní následek, pokud tato lhůta uplyne bez rozhodnutí. Tento následek nesmí být jen formální; má prakticky změnit situaci žadatele – typicky dvě cesty:

varianta tichý souhlas (tacit approval): uplynutím lhůty bez zamítnutí se žádost pokládá za schválenou a žadatel získá právo stavět v rozsahu žádosti;
varianta jiný účinný následný režim: pokud stát tichý souhlas nepoužije (např. kvůli ústavním limitům nebo specifikům stavebního práva), musí zavést alternativu, která investora reálně ochrání, např. automatizovaný nápravný mechanismus či nárok na náhradu škody za zdržení.

Smysl je odstranit situaci, kdy nečinný úřad de facto zablokuje projekt bez jakéhokoli přezkoumatelného rozhodnutí – GIA chce, aby bylo předem jasné, co nastane v den „D+1“ po uplynutí lhůty.