Nevydání rozhodnutí dle GIA
Nařízení GIA pracuje s „nevydáním rozhodnutí“ jako s automatickým spouštěčem fikce kladného povolení (tichého souhlasu) v povolovacích řízeních pro výstavbu prvků sítí s velmi vysokou kapacitou.
1. Povinnost rozhodnout ve lhůtě – čl. 7 odst. 5
- Členské státy musí zajistit, aby všechny postupy udělování povolení (včetně stavebních povolení a dalších závazných aktů) potřebných pro zavedení prvků sítí VHCN byly dokončeny nejpozději do 4 měsíců od obdržení úplné žádosti, není‑li vnitrostátním právem stanovena kratší lhůta.
- Stejný článek ukládá povinnost, aby příslušný orgán do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti:
2. Fikce povolení při „nevydání rozhodnutí“ – čl. 8 odst. 1
- Čl. 8 odst. 1 GIA stanoví, že pokud příslušný orgán v uvedené lhůtě nevydá rozhodnutí o žádosti o povolení, považuje se povolení za udělené (tacit authorisation / tichý souhlas).
- Nečinnost orgánu tedy nevede k zamítnutí ani k procesnímu vakuu, ale k pozitivní fikci: žadateli vzniká právní titul realizovat záměr tak, jako by bylo vydáno kladné rozhodnutí. Samotná fikce nastupuje ex lege uplynutím lhůty, bez nutnosti dodatečného aktu orgánu.
3. Vztah k formální úplnosti žádosti
- GIA striktně váže fikci povolení na „úplnou žádost“. Proto nejprve funguje fikce úplnosti:
-
Teprve nevydání meritorního rozhodnutí v této druhé fázi vede k fikci povolení podle čl. 8 odst. 1.
4. Procesní a praktické důsledky
- Nařízení tím vytváří pro povolovací procesy dvě pojistky proti nečinnosti:
- Členské státy musí svou vnitrostátní úpravu a metodiku (jako je přiložený dokument pro stavební úřady) nastavit tak, aby:
- jasně definovaly okamžik, od kterého se žádost považuje za úplnou,
- zajistily automatické nabytí právních účinků fikce povolení a případné vydání potvrzení o tom, že povolení se považuje za udělené