Zpět

Soulad s povahou stavby a veřejným zájmem

Recitály i právní komentáře připouštějí, že plný tichý souhlas může být u určitých typů staveb problematický – například u velkých liniových staveb v citlivých územích nebo tam, kde je potřeba posouzení vlivů na životní prostředí. Proto GIA členským státům nevnucuje jediný univerzální model, ale říká:
  • u většiny běžných projektů VHCN je žádoucí, aby následkem nečinnosti byl buď tichý souhlas, nebo jiný režim se srovnatelným efektem z pohledu investora;
  • u úzce definovaných kategorií zvlášť citlivých staveb může stát zvolit odlišný model (např. vyloučení tichého souhlasu), ale i tam musí být zajištěna účinná náprava – třeba zrychlené soudní přezkoumání nečinnosti nebo přísnější vnitrostátní disciplinární/sankční režim vůči úřadům.
Prakticky to znamená, že v českém prováděcím právu bude pravděpodobně nutné rozlišit: „běžné“ instalace VHCN (kde může fungovat tichý souhlas nebo velmi tvrdé následky nečinnosti) a specifické výjimky, kde se stát rozhodne pro opatrnější přístup, ale stále pod tlakem efektivity z čl. 8.
Pojem „soulad s povahou stavby a veřejným zájmem“ v kontextu článku 8 GIA znamená, že zrychlený a zjednodušený režim povolování (včetně fikce povolení) lze využít jen tehdy, pokud povolované řešení odpovídá technické a funkční povaze VHCN stavby a současně respektuje hlavní veřejné zájmy chráněné jinými předpisy (územní plánování, památková péče, životní prostředí, bezpečnost, kritická infrastruktura).

Povaha stavby VHCN

  • Za stavby, u nichž se uplatní režim GIA, se považují pouze prvky sít s velmi vysokou kapacitou (VHCN) – typicky optické sítě a odpovídající 5G základnové stanice ve veřejné komunikační síti; rozhodující jsou technické parametry přenosu dle ZEK a GIA.
  • Soulad s „povahou stavby“ v praxi znamená, že úleva (lhůty, fikce) se uplatní jen na ta řešení, která jsou technicky přiměřená a skutečně slouží k cíli GIA (rychlé zavedení VHCN), nikoli na jakoukoli „přilepenou“ investici, která s VHCN souvisí jen volně.

Veřejný zájem na VHCN

  • GIA vychází z toho, že budování gigabitové infrastruktury je ve veřejném zájmu – slouží digitální ekonomice, sociální soudržnosti, konkurenceschopnosti a digitální suverenitě EU, včetně pokrytí venkova a dopravních koridorů.
  • Česká úprava navazuje tím, že veřejné komunikační sítě jsou výslovně definovány jako stavby ve veřejném zájmu a mají stanoven účel vyvlastnění (§ 104 odst. 4 ZEK), což se promítá do výjimek ze souhlasu vlastníků, zjednodušení pro vyvlastnění a do zvláštních pravidel územního plánování.

Ochrana ostatních veřejných zájmů

  • I při preferenci VHCN musí povolování respektovat jiné chráněné veřejné zájmy: ochranu přírody a krajiny, památkovou péči, ochranu ZPF a PUPFL, bezpečnost dopravy, obranu státu a bezpečnost kritické infrastruktury.
  • GIA výslovně umožňuje, aby členský stát u drobných prací jinak osvobozených od povolení (čl. 9) povolení přesto požadoval, pokud jde o stavby na objektech architektonické, historické či náboženské hodnoty, nebo je to nutné z důvodů veřejného pořádku, bezpečnosti, obrany, ochrany životního prostředí či kritické infrastruktury.

Vztah k fikci povolení (čl. 8 GIA)

  • Fikce povolení se uplatní jen tehdy, pokud je žádost úplná a stavba sama je v mezích veřejného zájmu – tedy neodporuje kogentním předpisům (např. absolutním zákazům v územním plánu, EIA, památkové ochraně).
  • Česká metodika výslovně staví na tom, že i při fikci zůstává povinnost respektovat zvláštní předpisy; tam, kde by stavba byla zjevně v rozporu se základními veřejnými zájmy, může dojít následně k zahájení řízení o odstranění stavby nebo k jinému zásahu (přezkum, zásah nadřízeného orgánu)