Soulad s povahou stavby a veřejným zájmem dle GIA
Co GIA považuje za „povahu stavby“
- GIA dopadá pouze na stavební práce nezbytné pro budování prvků sít s velmi vysokou kapacitou (VHCN) nebo jim přímo „přidružených zařízení“, nikoli obecně na jakékoli stavební záměry telekomunikačních firem.
- Při povolování se proto zkoumá, zda jde o stavbu, která skutečně naplňuje technické parametry VHCN a slouží pro veřejnou komunikační síť; jen tehdy má nárok na čtyřměsíční lhůtu, fikci povolení a případné výjimky z povolování u drobných prací podle čl. 9.
Jak GIA chápe veřejný zájem
- Na unijní úrovni je výstavba VHCN sít výslovně brána jako významný veřejný zájem – má zajistit gigabitovou konektivitu pro všechny uživatele do roku 2030, včetně venkova a dopravních koridorů, a je klíčová pro ekonomický růst, konkurenceschopnost a digitální inkluzi.
- Česká metodika a adaptační zákon na to navazují: veřejné komunikační sítě jsou v ZEK označeny za stavby ve veřejném zájmu s určeným účelem vyvlastnění; z toho plyne např. výjimka ze souhlasu vlastníka v povolovacím řízení a jednodušší přístup k pozemkům státu a obcí.
Vyvažování s jinými veřejnými zájmy
- GIA výslovně umožňuje, aby členský stát u drobných VHCN prací, které by jinak byly zcela bez povolení (čl. 9 odst. 1), povolení přesto vyžadoval, pokud se jedná o objekty nebo infrastrukturu chráněnou z důvodů architektonické, historické, náboženské či environmentální hodnoty, nebo z důvodů veřejného pořádku, obrany, bezpečnosti, kritické infrastruktury či ochrany životního prostředí a zdraví.
- Metodika výslovně zdůrazňuje, že pravidla GIA (lhůty, fikce povolení, výjimky) nedotýkají povinností podle zvláštních předpisů – i při uplatnění GIA musí být dodržena EIA, památková ochrana, ochrana ZPF, lesa, dopravní bezpečnost apod.; pokud by záměr tyto limity porušoval, nelze ho považovat za legitimní naplnění veřejného zájmu na konektivitě.