Vztah k právu na vlastnictví dle AZ

Adaptační zákon a české vlastnické právo

Důvodová zpráva výslovně uvádí, že návrh adaptačního zákona „nezasahuje do vlastnických práv vlastníků nemovitostí bez jejich souhlasu“ a „neřeší problematiku vyvlastnění“, která zůstává plně pod režimem stavebního zákona, zákona o vyvlastnění a § 104a zákona o elektronických komunikacích.
Zřízení služebnosti a náhrada za ni se i nadále řídí zákonem o oceňování majetku a vyvlastňovacím zákonem; adaptace GIA pouze urychluje a digitalizuje proces (lhůty, fikce povolení), ale nemění základní konstrukci zásahu do vlastnického práva ani právo vlastníka na náhradu.

Vlastník je i nadále chráněn: zásah do vlastnického práva (služebnost, omezení užívání) musí mít právní titul (smlouva, rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu, zákonná služebnost) a náhradu, GIA ani adaptační zákon nezavádějí žádnou „novou“ formu bezúplatného omezení vlastnictví.
Nový rámec zvyšuje tlak na rychlost a předvídatelnost rozhodování (lhůty, fikce povolení), ale zároveň ponechává možnost přezkumu rozhodnutí, včetně posouzení, zda zásah do vlastnického práva byl zákonný, přiměřený a zda byla vlastníkovi poskytnuta odpovídající náhrada.