Text článku 2:
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené ve směrnici (EU) 2018/1972, zejména definice pojmů „síť elektronických komunikací“, „síť s velmi vysokou kapacitou“, „veřejná síť elektronických komunikací“, „koncový bod sítě“,
a) operátor ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2018/1972; {Evropský kodex pro elektronické komunikace - poznaámka redakce}
b) podnik, který zajišťuje fyzickou infrastrukturu určenou k poskytování:
— plynu,
— elektrické energie včetně veřejného osvětlení,
— vytápění,
— vody, včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod, a odvodňovacích systémů;
ii) dopravních služeb včetně železnic, silnic včetně pozemních komunikací v obcích, tunelů, přístavů a letišť;
Odstavec 2. „veřejnoprávním subjektem“ subjekt se všemi těmito charakteristikami:
a) je založen za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;
b) má právní osobnost;
c) je financován zcela nebo převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo podléhá řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;
Odstavec 3. „subjektem veřejného sektoru“ státní, regionální nebo místní orgán, veřejnoprávní subjekt nebo sdružení vytvořené jedním nebo více takovými orgány nebo jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty;
Odstavec 4. „fyzickou infrastrukturou“:
a) jakýkoli prvek sítě, který je určen k uložení jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě, jako jsou potrubí, stožáry, kabelovody, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, antény, věže a sloupy, jakož i budovy, včetně jejich střech a částí jejich fasád, nebo vstupy do budov, a veškeré další objekty, včetně městského mobiliáře, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy a mýtné brány, jakož i zastávky autobusů a tramvají či stanice metra a železniční stanice;
b) pokud nejsou součástí sítě a pokud je vlastní nebo ovládají subjekty veřejného sektoru: budovy, včetně jejich střech a částí jejich fasád, nebo vstupy do budov, a veškeré další objekty, včetně městského mobiliáře, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy a mýtné brány, jakož i zastávky autobusů a tramvají či stanice metra a železniční stanice.
Kabely, včetně nenasvícených optických vláken, jakož i prvky sítí používané k poskytování vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 , {O jakosti vody určené k lidské spotřebě - poznámka redakce} nejsou fyzickou infrastrukturou ve smyslu tohoto nařízení;
Odstavec 5. „stavebními pracemi“ každý výsledek stavebních nebo stavebně-inženýrských činností jako celek, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci, a zahrnuje jeden nebo více prvků fyzické infrastruktury;
Odstavec 6. „fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy“ fyzická infrastruktura nebo zařízení v místě koncového uživatele, včetně prvků ve spoluvlastnictví, určené k uložení kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí, pokud jsou tyto přístupové sítě schopny poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě;
Odstavec 7. „optickými rozvody uvnitř budovy“ optické kabely v místě koncového uživatele, včetně prvků ve spoluvlastnictví, určené k poskytování služeb elektronických komunikací a propojující přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě;
Odstavec 8. „fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro optické vedení“ fyzická infrastruktura uvnitř budovy určená k uložení prvků optických vedení;
Odstavec 9. „významnou renovací“ stavební práce v místě koncového uživatele, které zahrnují strukturální změny celé fyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo její značné části a vyžadují v souladu s vnitrostátními právními předpisy stavební povolení;
Odstavec 10. „povolením“ explicitní nebo implicitní rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí přijatých současně nebo postupně jedním nebo více příslušnými orgány, vyžadované od podniku podle vnitrostátních právních předpisů k provedení stavebních prací nezbytných pro budování prvků sítí VHCN;
Odstavec 11. „přístupovým bodem“ fyzický bod umístěný uvnitř budovy či mimo ni přístupný podnikům, které zajišťují nebo jsou oprávněny zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací, jehož prostřednictvím je umožněno připojení k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy připravené pro optická vlákna;
Odstavec 12. „omezením vlastnických práv třetích osob“ práva uvedená v čl. 43 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 {Evropský kodex pro elektronické komunikace - poznámka redakce} udělená operátorovi na instalování zařízení na nemovitosti, nad nebo pod nemovitostí ve veřejném nebo soukromém vlastnictví za účelem budování sítí VHCN a přiřazených zařízení;
Z důvodové zprávy se k článku 2 vztahují např. tyto recitály:
Recital 3:
Recital 44:
Aby se zajistilo, že tyto postupy pro udělování těchto povolení budou dokončeny v přiměřené lhůtě, v souladu s některými novými a osvědčenými správními postupy na vnitrostátní úrovni, je nezbytné vypracovat zásady pro zjednodušení administrativy. To by mělo mimo jiné zahrnovat omezení povinnosti předchozího povolení na případy, kdy je to nezbytné, a zavedení implicitního schválení ze strany příslušných orgánů po uplynutí určité doby. Členské státy by měly mít možnost se odchýlit od ustanovení o tichém souhlasu, pokud zpřístupní operátorovi alternativní prostředek nápravy v případě, že příslušný orgán nesplní lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci žádosti o povolení, která je stanovena v právních předpisech Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech. Takový alternativní prostředek nápravy by měl zahrnovat mechanismus, který umožní operátorovi žádat o náhradu škody vzniklé z prodlení postupu, nebo možnost se v dané věci obrátit na soud či orgán dohledu a tomuto prostředku by mělo předcházet jednání s příslušným orgánem, pokud o něj operátor požádá. Členské státy by dále měly mít možnost zachovat nebo zavést zjednodušené povolovací postupy pro postupy sdělování informací, které mohou existovat podle vnitrostátních právních předpisů a které by se vztahovaly na budování jakýchkoli prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení. Pokud se členské státy odchýlí od použití ustanovení o tichém souhlasu, měly by zajistit, aby na žádost operátora nebo příslušného orgánu bylo uspořádáno dohodovací jednání, a to společně s alternativními prostředky nápravy a aniž jsou tyto dotčeny. Takové dohodovací jednání by mělo být uspořádáno bez zbytečného odkladu s cílem usnadnit přijetí rozhodnutí ve věci žádosti o povolení. Toto jednání zejména poskytne příležitost identifikovat případně za účasti dalších zainteresovaných stran nebo relevantních orgánů veškeré dodatečné informace, jakož i možné úpravy projektu. Členské státy by přitom mohly ještě zavést nebo zachovat jiná alternativní opatření k zajištění toho, že příslušné orgány dodrží lhůtu pro udělení nebo odmítnutí povolení.
Recital 45:
Aby se usnadnilo budování prvků sítí VHCN, měly by být veškeré poplatky související s vydáním povolení s výjimkou omezení vlastnických práv třetích osob omezeny na správní náklady spojené s vyřízením žádosti o povolení v souladu se zásadami stanovenými v článku 16 směrnice (EU) 2018/1972. V případě omezení vlastnických práv třetích osob se použijí články 42 a 43 směrnice (EU) 2018/1972.
Recital 57:
Žádosti o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy by měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, zatímco žádost o přístup k optickým rozvodům uvnitř budovy má spadat do oblasti působnosti směrnice (EU) 2018/1972.