Článek 3

Přístup k existující fyzické infrastruktuře [shrnutí] [doporučení]

Text článku 3:

Odstavec 1. Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, vyhoví na základě písemné žádosti operátora všem oprávněným žádostem o přístup k této fyzické infrastruktuře za spravedlivých a přiměřených podmínek včetně ceny s cílem budovat prvky sítí VHCN nebo přiřazená zařízení. Subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, vyhoví všem takovým přiměřeným žádostem, a to rovněž za nediskriminačních podmínek. V takové písemné žádosti musí být specifikovány prvky fyzické infrastruktury, ke které je požadován přístup, včetně konkrétního časového rámce. Členské státy mohou upřesnit náležitosti týkající se administrativních aspektů žádosti.
 
Odstavec 2. Právnické osoby, které působí především jako nájemci pozemků nebo držitelé práv jiných než vlastnických práv k pozemkům, na nichž mají být nebo byla instalována zařízení za účelem budování prvků sítí VHCN, nebo právnické osoby, které spravují nájemní smlouvy k těmto pozemkům jménem vlastníků pozemků, mají povinnost jednat s operátorem, na jeho žádost, o přístupu tohoto operátora k těmto pozemkům, a to v dobré víře, včetně ceny, která případně zohlední tržní podmínky v souladu s vnitrostátním smluvním právem. Operátoři a právnické osoby uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce informují vnitrostátní regulační orgán o uzavření dohod vyjednaných v souladu s prvním pododstavcem, včetně dohodnuté ceny. Členské státy mohou vydat pokyny ohledně podmínek, včetně ceny, s cílem usnadnit uzavírání takových dohod. 
 

Odstavec 3. Členské státy mohou stanovit, že vlastníci soukromých komerčních budov, které nejsou vlastněny neb ovládány provozovatelem sítě, musí na písemnou žádost operátora vyhovět oprávněným žádostem o přístup do těchto budov, včetně jejich střech, za účelem instalace prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení za spravedlivých a přiměřených podmínek a za cenu odrážející tržní podmínky. Před tím, než žadatel o přístup takovou žádost podá, musí být splněny všechny tyto podmínky:

a) budova se nachází ve venkovské nebo odlehlé oblasti, jak jsou vymezeny členskými státy;

b)  v oblasti, pro niž se žádost o přístup podává, není k dispozici žádná, pevná ani mobilní, síť VHCN stejného typu, jaký žadatel o přístup v úmyslu zavést, a podle informací shromážděných prostřednictvím jednotného informačního místa ke dni podání žádosti neexistuje plán na vybudování takové sítě; 

c) v oblasti, pro niž se žádost o přístup podává, a kterou vlastní nebo ovládají provozovatelé sítě nebo subjekty veřejného sektoru, neexistuje žádná fyzická infrastruktura, která je technicky vhodná pro umístění prvků sítí VHCN. Členské státy mohou stanovit seznam kategorií komerčních budov, v jejichž případě lze z důvodů veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti a ochrany zdraví uplatnit výjimku z povinnosti vyhovět žádosti o přístup. Tento seznam a kritéria použitá k identifikaci těchto kategorií se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa. 

Odstavec 4. Při stanovování spravedlivých a přiměřených podmínek, včetně cen, pro poskytování přístupu a s cílem předejít příliš vysokým cenám provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru, kteří vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, případně zohlední alespoň: 

a)  stávající smlouvy a obchodní podmínky sjednané mezi operátory žádajícími o přístup a provozovateli sítě nebo subjekty veřejného sektoru poskytujícími přístup k fyzické infrastruktuře;

b) potřebu zajistit, aby poskytovatel přístupu měl přiměřenou možnost náhrady nákladů, které mu vzniknou při poskytování přístupu k jeho fyzické infrastruktuře, při zohlednění zvláštních vnitrostátních podmínek, obchodních modelů a všech cenových struktur zavedených za účelem poskytnutí přiměřené možnosti náhrady nákladů; v případě sítí elektronických komunikací je třeba také zohlednit veškeré prostředky právní ochrany uložené vnitrostátními regulačními orgány; 

c) veškeré dodatečné náklady na údržbu a přizpůsobení vyplývající z poskytnutí přístupu k příslušné fyzické infrastruktuře. 

d) dopad požadovaného přístupu na obchodní plán poskytovatele přístupu včetně investic do fyzické infrastruktury, ke které je požadován přístup; 

e)  v konkrétním případě přístupu k fyzické infrastruktuře operátorů, jakékoli pokyny podle odstavce 13, a zejména: 

    i)  ekonomickou životaschopnost těchto investic na základě jejich rizikového profilu; 

    ii)  potřebu spravedlivé návratnosti investic a jakýkoli časový harmonogram této návratnosti investic; 

    iii)   veškeré dopady přístupu na hospodářskou soutěž na navazujících trzích a v důsledku toho na ceny a na návratnost investice; 

    iv)  odpisy aktiv sítě v době žádosti o přístup; 

   v) obchodní důvody podporující investice v době, kdy byla uskutečněna, zejména do fyzické infrastruktury užívané k zajištění konektivity, a 

   vi)  možnosti souběžného společného investování do budování fyzické infrastruktury, jež je předběžně nabídnuta žadateli o přístup, zejména podle článku 76 směrnice (EU) 2018/1972, případně do souběžného budování zároveň s ní. 

f) při zvažování potřeby operátorů zajistit spravedlivou návratnost investic, která odráží příslušné tržní podmínky, jejich různé obchodní modely, zejména v případě podniků, které primárně poskytují přiřazená zařízení a nabízejí fyzický přístup k více než jednomu podniku zajišťujícímu nebo oprávněnému zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací.  

Odstavec 5. Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru, kteří vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, mohou odmítnout přístup ke konkrétní fyzické infrastruktuře na základě jedné nebo více následujících podmínek:  

a) fyzická infrastruktura, k níž bylo požádáno o přístup, není technicky vhodná pro uložení jakéhokoli prvku sítě VHCN podle odstavce 1;  

b) nedostatečný prostor k uložení prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení podle odstavce 1, a to i po zohlednění budoucích potřeb poskytovatele přístupu ohledně prostoru, které jsou dostatečně prokázány, jako například odkazem na veřejně dostupné investiční plány nebo jednotně uplatňovaný procentní podíl kapacity vyhrazené pro budoucí potřeby z celkové kapacity fyzické infrastruktury; 

c)  opodstatněné důvody týkající se bezpečnosti, národní bezpečnosti nebo veřejného zdraví; 

d)  řádně opodstatněné důvody týkající se integrity a bezpečnosti kterékoli sítě, zejména kritické infrastruktury jednotlivých států; 

e)  řádně opodstatněné riziko závažné interference plánovaných služeb elektronických komunikací s poskytováním jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury;

f) dostupnost použitelných alternativních prostředků pro pasivní velkoobchodní fyzický přístup k sítím elektronických komunikací, vhodných k poskytování sítí VHCN a nabízených za spravedlivých a přiměřených podmínek, které jsou poskytovány stejným provozovatelem sítě nebo ve specifických případech venkovských nebo odlehlých oblastí, kde je síť provozována výhradně ve velkoobchodním měřítku a je vlastněna nebo ovládána subjekty veřejného sektoru, jsou poskytovány provozovatelem takové sítě.

Odstavec 6.  Členské státy mohou stanovit, že provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu mohou odmítnout přístup k určité fyzické infrastruktuře, pokud zde existují přijatelné alternativní prostředky pro nediskriminační otevřený velkoobchodní aktivní přístup k sítím VHCN poskytované týmž provozovatelem sítě nebo týmž veřejným subjektem za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a) tyto alternativní prostředky pro velkoobchodní přístup jsou nabízeny za spravedlivých a přiměřených podmínek, a to i pokud jde o cenu;

b) projekt budování žádajícího operátora se zaměřuje na stejnou oblast pokrytí a neexistuje žádná jiná optická síť spojující prostory koncových uživatelů obsluhující tuto oblast pokrytí.

Tento odstavec se použije pouze v těch členských státech, v nichž je taková možnost odmítnutí nebo rovnocenná možnost uplatňována od 11. května 2024 v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s právními předpisy Unie.    

Odstavec 7. V případě, že je poskytnutí přístupu odmítnuto podle odstavců 5 a 6, sdělí provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru, který vlastní nebo ovládá fyzickou infrastrukturu, žadateli o přístup písemně konkrétní a podrobné důvody tohoto odmítnutí nejpozději do jednoho měsíce ode dne obdržení úplné žádosti o přístup, s výjimkou vnitrostátní kritické infrastruktury vymezené vnitrostátními právními předpisy, v jejímž případě se při odmítnutí žadateli o přístup nemusí sdělovat konkrétní a podrobné důvody.    

Odstavec 8. Členské státy mohou zřídit nebo určit orgán pro koordinaci žádostí o přístup k fyzické infrastruktuře vlastněné nebo ovládané subjekty veřejného sektoru, poskytování právního a technického poradenství prostřednictvím vyjednávání podmínek přístupu a usnadňování poskytování informací prostřednictvím jednotného informačního místa uvedeného v článku 12.    

Odstavec 9. Fyzická infrastruktura, na kterou se již vztahují přístupové povinnosti uložené vnitrostátními regulačními orgány podle směrnice (EU) 2018/1972 nebo povinnosti vyplývající z uplatňování pravidel Unie pro státní podporu, nepodléhá po dobu platnosti těchto přístupových povinností povinnostem stanoveným v -odstavcích_1,_4_a_5.    

Odstavec 10. Subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu nebo určité kategorie fyzické infrastruktury, nemusí na tuto fyzickou infrastrukturu nebo kategorie fyzické infrastruktury uplatňovat odstavce 1, 4 a 5 z důvodů architektonické, historické, náboženské nebo enviromentální hodnoty nebo z důvodů veřejného pořádku, bezpečnosti, obrany a ochrany zdraví. Členské státy nebo případně regionální nebo místní orgány identifikují tuto fyzickou infrastrukturu nebo kategorie fyzické infrastruktury na svém území na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů. Seznam kategorií fyzické infrastruktury a kritéria použitá k jejich identifikaci se zpřístupní prostřednictvím jednotného informačního místa.

Odstavec 11.  Operátoři jsou oprávněni nabízet přístup ke své fyzické infrastruktuře pro účely budování jiných sítí než sítí elektronických komunikací nebo přiřazených zařízení.

Odstavec 12.  Bez ohledu na odstavec 3, tímto článkem není dotčeno vlastnické právo vlastníka fyzické infrastruktury v případě, že provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru není jejím vlastníkem, ani vlastnické právo jakékoliv třetí strany, jako jsou vlastníci pozemků a soukromí vlastníci nemovitostí nebo případně práva nájemců.

Odstavec 13. Komise může po konzultaci se zúčastněnými stranami, vnitrostátními orgány pro řešení sporů a případně dalšími příslušnými institucemi nebo agenturami Unie v příslušných odvětvích a se zohledněním zavedených zásad a různé situace v jednotlivých členských státech vydat v úzké spolupráci se sdružením BEREC pokyny k uplatňování tohoto článku.

Z důvodové zprávy se k článku 3 vztahují i tyto recitaly:

Recital 10:

Některé členské státy přijaly opatření ke snížení nákladů na zavádění širokopásmového připojení, mimo jiné tím, že překračují rámec ustanovení směrnice 2014/61/EU. Tato opatření se však v jednotlivých členských státech stále velmi liší a vedou k dosahování různých výsledků v rámci Unie. Rozšíření některých těchto opatření v rámci Unie a přijetí nových posílených opatření by mohlo výrazně přispět k lepšímu fungování jednotného digitálního trhu. Spolupráci podniků veřejných služeb navíc někdy brání rozdílné regulační požadavky a nejednotné provádění pravidel Unie. Tyto rozdíly mohou rovněž vytvářet překážky vstupu nových podniků zajišťujících nebo oprávněných zajišťovat veřejné elektronické komunikační sítě nebo přiřazená zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2018/1972 (operátoři). Uvedené rozdíly mohou rovněž uzavřít cestu k novým obchodním příležitostem a bránit rozvoji vnitřního trhu pro využívání a zavádění fyzické infrastruktury pro sítě VHCN. Opatření oznámená ve vnitrostátních plánech a zprávách o provádění přijatých členskými státy podle doporučení Komise (EU) 2020/1307 (7) navíc nepokrývají všechny oblasti směrnice 2014/61/EU ani neřeší všechny otázky jednotným a úplným způsobem. Je tomu tak navzdory tomu, jak zásadní význam má přijetí opatření v rámci celého procesu zavádění a napříč odvětvími, aby bylo dosaženo soudržného a významného dopadu. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby i nadále prováděly osvědčené postupy stanovené v doporučení (EU) 2020/1307, které mohou usnadnit provádění tohoto nařízení v souladu se zásadou minimální harmonizace.

 

Recital 16:

 

Členské státy by měly mít možnost rozšířit povinnosti stanovené v tomto nařízení na subjekty, které nespadají do oblasti jeho působnosti, jako jsou organizační jednotky, které nejsou ze zákona vybaveny právní subjektivitou, mají způsobilost k právům a právním úkonům a mohou se plně účastnit hospodářských transakcí, nebo podniky, které jsou držiteli koncese od veřejných subjektů.

 

Recital 19:

 

Na jedné straně by mohly být ponechány bez připojení celé oblasti, zejména ve venkovských regionech, vzhledem ke skutečnosti, že infrastruktura veřejného sektoru neumožňuje instalaci prvků sítí VHCN. Na druhé straně existují komerční budovy, které jsou jedinou alternativou umožňující umístění těchto prvků. S cílem zajistit konektivitu v odlehlých a řídce osídlených oblastech a překlenout rozdíly v digitálním pokrytí mezi venkovskými a městskými oblastmi a přitom zasahovat co nejméně do nemovitosti v soukromém vlastnictví, když v dotčené oblasti není pro budování sítí VHCN jiná alternativa, by členské státy mohly za splnění určitých zvláštních podmínek stanovit, že vlastníci soukromých komerčních budov nacházejících se ve venkovských nebo odlehlých oblastech by měli umožnit přístup k těmto budovám operátorům za spravedlivých a přiměřených podmínek a za ceny, které odrážejí tržní podmínky. Tato povinnost by se uplatnila pouze v případě, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky: v dotčené oblasti není dostupná pevná ani mobilní síť VHCN stejného typu, kterou žadatel přístupu zamýšlí vybudovat a na základě informací získaných z jednotného informačního místa k datu jeho žádosti o přístup neexistuje ani žádný plán na její vybudování; v dotčené oblasti neexistuje žádná dostupná fyzická infrastruktura, kterou vlastní nebo ovládají provozovatelé sítě nebo subjekty veřejného sektoru a která je technicky vhodná pro umístění prvků sítí VHCN.

 

Recital 20:

 

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno jakékoli specifické ochranné opatření potřebné k zajištění národní bezpečnosti, ochrany a veřejného zdraví, bezpečnosti a integrity sítí, zejména kritické infrastruktury vymezené ve vnitrostátních právních předpisech, a k zajištění toho, že nebude dotčena hlavní služba poskytovaná provozovatelem sítě nebo subjektem veřejného sektoru, zejména u sítí pro zásobování vodou určenou k lidské spotřebě. Vytvoření trhu pro přístup k fyzické infrastruktuře by však mohla bránit obecná pravidla ve vnitrostátních právních předpisech zakazující provozovatelům sítě sjednávat přístup k fyzické infrastruktuře ze strany podniků zajišťujících nebo oprávněných zajišťovat sítě elektronických komunikací nebo přiřazená zařízení. Taková obecná pravidla by proto měla být zrušena. Opatření stanovená v tomto nařízení by zároveň neměla členským státům bránit v tom, aby motivovaly provozovatele veřejných služeb k poskytování přístupu k infrastruktuře tím, že při výpočtu sazeb pro koncové uživatele u jejich hlavní činnosti nebo činností v souladu s platnými právními předpisy Unie vyloučí příjmy plynoucí z přístupu k jejich fyzické infrastruktuře.

 

Recital 22:

 

Pro zajištění proporcionality a zachování investičních pobídek by měl mít provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru právo z objektivních a opodstatněných důvodů odmítnout přístup ke konkrétní fyzické infrastruktuře. Fyzická infrastruktura, k níž bylo požádáno o přístup, by konkrétně mohla být technicky nevhodná kvůli zvláštním okolnostem nebo nedostatku prostoru, který je v současné době k dispozici, případně z důvodu budoucích potřeb ohledně prostoru, které jsou dostatečně prokázány, například ve veřejně dostupných investičních plánech. Aby se zabránilo jakémukoli možnému narušení hospodářské soutěže nebo jakémukoli možnému zneužití podmínek k odmítnutí přístupu, mělo by být každé takové odmítnutí řádně odůvodněno a založeno na objektivních a podrobných důvodech. Tyto důvody by například nebyly považovány za objektivní, pokud podnik zajišťující nebo oprávněný zajišťovat sítě elektronických komunikací vybudoval fyzickou infrastrukturu díky koordinaci stavebních prací s jiným provozovatelem sítě, než je provozovatel sítě elektronických komunikací, a odmítá poskytnout přístup na základě údajné nedostatečné dostupnosti prostoru k uložení prvků sítí VHCN, která vyplývá z rozhodnutí učiněných podnikem, který je jím ovládán. V takovém případě by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže, pokud v oblasti, které se žádost o přístup potenciálně týká, neexistuje žádná jiná síť VHCN. Podobně by za určitých okolností mohlo sdílení infrastruktury ohrozit bezpečnost nebo veřejné zdraví, integritu a bezpečnost sítě, mimo jiné v rámci kritické infrastruktury, případně poskytování služeb, které jsou prostřednictvím téže infrastruktury zajišťovány primárně. Navíc v případech, kdy provozovatel sítě již poskytuje použitelný alternativní prostředek pro pasivní velkoobchodní fyzický přístup k sítím elektronických komunikací, který by splňoval potřeby žadatele o přístup, jako jsou například nenasvícená optická vlákna nebo zpřístupnění optických vláken, může mít přístup k uvedené fyzické infrastruktuře negativní hospodářský dopad na její obchodní model, zejména u pouze velkoobchodních operátorů, a na investiční pobídky, a vytvářet tak překážku k rychlému zavádění sítí VHCN ve venkovských a odlehlých oblastech. Toto nařízení nebrání členským státům, aby omezily uplatňování podmínek pro odmítnutí přístupu na základě existence alternativní nabídky nenasvícených vláken nebo zpřístupnění optických vláken, pokud by tyto produkty na relevantních trzích nepředstavovaly použitelný alternativní prostředek pasivního velkoobchodního fyzického přístupu k sítím elektronických komunikací. Zejména ve venkovských oblastech, kde by více než jedna síť VHCN nemusela být ekonomicky životaschopná, by mělo být zabráněno neefektivní duplikaci prvků sítě VHCN, která představuje riziko pro původní investice a investiční plány, aniž je dotčena směrnice 2002/77/ES, pokud je výsledek takového rozhodnutí v souladu se zásadou rovného zacházení. Posouzení spravedlivé a přiměřené povahy podmínek pro tyto alternativní prostředky pro velkoobchodní přístup k fyzické infrastruktuře by mělo mimo jiné zohlednit základní obchodní model podniku, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací poskytující přístup, potřebu zabránit jakémukoli posílení případné významné tržní síly jedné ze stran, a také to, zda poskytovatel přístupu váže nebo spojuje přístup se službami, které nejsou absolutně nezbytné.

 

Recital 27:

 

Pro zajištění soudržnosti přístupů mezi členskými státy při současném zohlednění různé situace v jednotlivých členských státech by mohla Komise v úzké spolupráci se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „BEREC“) vydat pokyny k uplatňování ustanovení o přístupu k fyzické infrastruktuře, mimo jiné včetně uplatňování spravedlivých a přiměřených podmínek. Při přípravě těchto pokynů by měly být řádně zohledněny názory zúčastněných stran, vnitrostátních orgánů a vnitrostátních orgánů pro řešení sporů, aby se v co největší míře zajistilo, že tyto pokyny nebudou narušovat zavedené zásady, budou v souladu s procesními pravidly vnitrostátních orgánů pro řešení sporů a nebudou škodlivé pro další budování sítí VHCN. Tyto pokyny by mohly zohlednit charakteristiky provozovatelů sítě a jejich obchodní model.

 

Recital 58:

 

Za účelem zajištění soudržnosti přístupů mezi členskými státy a při současném zohlednění různé situace v jednotlivých členských státech by sdružení BEREC mělo v úzké spolupráci s Komisí do 18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejnit pokyny ohledně podmínek přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, včetně uplatňování spravedlivých a přiměřených podmínek, a kritéria, kterými se mají vnitrostátní orgány pro řešení sporů při řešení těchto sporů řídit. Při přípravě těchto pokynů by měly být řádně zohledněny názory zúčastněných stran, a zejména vnitrostátních orgánů pro řešení sporů, aby bylo zajištěno, že tyto pokyny nenaruší zavedené zásady, budou v souladu s procesními pravidly vnitrostátních orgánů pro řešení sporů a nebudou škodlivé pro další zavádění sítí VHCN. Vzhledem k míře flexibility, která je členským státům při uplatňování uvedených ustanovení přiznána, a v zájmu efektivnosti by pokyny sdružení BEREC měly poskytovat odpovídající úroveň podrobností.