Článek 4

Transparentnost fyzické infrastruktury [shrnutí] [doporučení]

Text článku 4:

Odstavec 1. Pro účely podání žádosti o přístup k fyzické infrastruktuře v souladu s článkem 3 má každý operátor na základě žádosti právo získat přístup prostřednictvím jednotného informačního místa k následujícím minimálním informacím o existující fyzické infrastruktuře v elektronické podobě:

a) georeferencované umístění a trasa;

b) druh a současné využití infrastruktury;

c) kontaktní místo.

Tyto minimální informace jsou zpřístupněny za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek a v každém případě nejpozději do 10 pracovních dnů od podání žádosti o informace. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o pět pracovních dnů. Operátoři žádající o přístup jsou o každém prodloužení lhůty informováni prostřednictvím jednotného informačního místa.

Každý operátor, který žádá o přístup k informacím podle tohoto článku, specifikuje zeměpisnou oblast, v níž plánuje budování prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení.

Přístup k minimálním informacím může být omezen nebo zamítnut pouze tehdy, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti některých budov vlastněných nebo ovládaných subjekty veřejného sektoru, bezpečnosti a integrity sítí, národní bezpečnosti, zabezpečení vnitrostátní kritické infrastruktury, veřejného zdraví nebo bezpečnosti, nebo z důvodů důvěrnosti nebo provozního či obchodního tajemství.

Odstavec 2. Kromě minimálních informací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci mohou členské státy požadovat informace o stávající fyzické infrastruktuře, jako například informace o míře obsazenosti fyzické infrastruktury.

Odstavec 3. Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru zpřístupní alespoň minimální informace uvedené v odstavci 1 a případně dodatečné informace uvedené v odstavci 2 prostřednictvím jednotného informačního místa a v elektronické podobě a zpřístupní neprodleně veškeré aktualizace těchto informací. V případě, že provozovatelé sítě nebo subjekty veřejného sektoru nesplní povinnost podle tohoto odstavce, mohou příslušné orgány do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o přístup k informacím požádat, aby byly chybějící informace uvedené v odstavci 1 zpřístupněny v elektronické podobě prostřednictvím jednotného informačního místa, aniž je dotčena možnost členských států uložit provozovatelům sítě a subjektům veřejného sektoru, kteří vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, sankce za nesplnění této povinnosti.

Odstavec 4. V přechodném období, které je co nejkratší a nepřesáhne dvanáct měsíců, mohou členské státy vyjmout obce s méně než 3 500 obyvateli z povinnosti uvedené v odstavci 3. Členské státy stanoví plán se lhůtami pro zpřístupnění minimálních informací uvedených v odstavci 1 v elektronické podobě prostřednictvím jednotného informačního místa. Výjimky a plány se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa. Během tohoto přechodného období tyto obce zajistí, aby byly dostupné informace přístupné operátorům.

Odstavec 5. Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru vyhoví přiměřeným žádostem o průzkum na místě týkající se specifických prvků jejich fyzické infrastruktury na základě konkrétní písemné žádosti operátora. V těchto žádostech se specifikují prvky fyzické infrastruktury dotčené v souvislosti s budováním prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení. Průzkum na místě týkající se specifikovaných prvků fyzické infrastruktury se povolí do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek s výhradou omezení stanovených v odst. 1 čtvrtém pododstavci. Členské státy mohou upřesnit podrobné náležitosti týkající se administrativních aspektů žádostí.

Odstavec 6. Členské státy mohou na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů identifikovat svou vnitrostátní kritickou infrastrukturu, jak je vymezena ve vnitrostátních právních předpisech, nebo její části, na něž se nevztahují povinnosti stanovené v odstavcích 1, 3 a 5.

Odstavec 7. Odstavce 1, 3 a 5 se nepoužijí, pokud:

a) fyzická infrastruktura není technicky vhodná pro budování sítí VHCN nebo přiřazených zařízení;

b) by povinnost poskytovat informace o určitých druzích existující fyzické infrastruktury podle odst. 1 prvního pododstavce byla nepřiměřená, a to na základě analýzy nákladů a přínosů provedené členskými státy a založené na konzultaci se zúčastněnými stranami, nebo

c) se na fyzickou infrastrukturu nevztahují povinnosti přístupu podle čl. 3 odst. 10.

Odůvodnění, kritéria a podmínky pro uplatnění těchto výjimek se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa a oznamují Komisi.

Odstavec 8. Operátoři, kteří získají přístup k informacím podle tohoto článku, přijmou vhodná opatření pro zajištění zachování důvěrnosti a provozních a obchodních tajemství. Za tímto účelem zachovávají důvěrnost informací a využívají je pouze pro účely budování svých sítí.

Z důvodové zprávy se k článku 4 vztahují i tyto recitaly:

Recital 10:

Některé členské státy přijaly opatření ke snížení nákladů na zavádění širokopásmového připojení, mimo jiné tím, že překračují rámec ustanovení směrnice 2014/61/EU. Tato opatření se však v jednotlivých členských státech stále velmi liší a vedou k dosahování různých výsledků v rámci Unie. Rozšíření některých těchto opatření v rámci Unie a přijetí nových posílených opatření by mohlo výrazně přispět k lepšímu fungování jednotného digitálního trhu. Spolupráci podniků veřejných služeb navíc někdy brání rozdílné regulační požadavky a nejednotné provádění pravidel Unie. Tyto rozdíly mohou rovněž vytvářet překážky vstupu nových podniků zajišťujících nebo oprávněných zajišťovat veřejné elektronické komunikační sítě nebo přiřazená zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2018/1972 (operátoři). Uvedené rozdíly mohou rovněž uzavřít cestu k novým obchodním příležitostem a bránit rozvoji vnitřního trhu pro využívání a zavádění fyzické infrastruktury pro sítě VHCN. Opatření oznámená ve vnitrostátních plánech a zprávách o provádění přijatých členskými státy podle doporučení Komise (EU) 2020/1307 (7) navíc nepokrývají všechny oblasti směrnice 2014/61/EU ani neřeší všechny otázky jednotným a úplným způsobem. Je tomu tak navzdory tomu, jak zásadní význam má přijetí opatření v rámci celého procesu zavádění a napříč odvětvími, aby bylo dosaženo soudržného a významného dopadu. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby i nadále prováděly osvědčené postupy stanovené v doporučení (EU) 2020/1307, které mohou usnadnit provádění tohoto nařízení v souladu se zásadou minimální harmonizace.

Recital 16:

Členské státy by měly mít možnost rozšířit povinnosti stanovené v tomto nařízení na subjekty, které nespadají do oblasti jeho působnosti, jako jsou organizační jednotky, které nejsou ze zákona vybaveny právní subjektivitou, mají způsobilost k právům a právním úkonům a mohou se plně účastnit hospodářských transakcí, nebo podniky, které jsou držiteli koncese od veřejných subjektů.

Recital 20:

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno jakékoli specifické ochranné opatření potřebné k zajištění národní bezpečnosti, ochrany a veřejného zdraví, bezpečnosti a integrity sítí, zejména kritické infrastruktury vymezené ve vnitrostátních právních předpisech, a k zajištění toho, že nebude dotčena hlavní služba poskytovaná provozovatelem sítě nebo subjektem veřejného sektoru, zejména u sítí pro zásobování vodou určenou k lidské spotřebě. Vytvoření trhu pro přístup k fyzické infrastruktuře by však mohla bránit obecná pravidla ve vnitrostátních právních předpisech zakazující provozovatelům sítě sjednávat přístup k fyzické infrastruktuře ze strany podniků zajišťujících nebo oprávněných zajišťovat sítě elektronických komunikací nebo přiřazená zařízení. Taková obecná pravidla by proto měla být zrušena. Opatření stanovená v tomto nařízení by zároveň neměla členským státům bránit v tom, aby motivovaly provozovatele veřejných služeb k poskytování přístupu k infrastruktuře tím, že při výpočtu sazeb pro koncové uživatele u jejich hlavní činnosti nebo činností v souladu s platnými právními předpisy Unie vyloučí příjmy plynoucí z přístupu k jejich fyzické infrastruktuře.

Recital 22:

Pro zajištění proporcionality a zachování investičních pobídek by měl mít provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru právo z objektivních a opodstatněných důvodů odmítnout přístup ke konkrétní fyzické infrastruktuře. Fyzická infrastruktura, k níž bylo požádáno o přístup, by konkrétně mohla být technicky nevhodná kvůli zvláštním okolnostem nebo nedostatku prostoru, který je v současné době k dispozici, případně z důvodu budoucích potřeb ohledně prostoru, které jsou dostatečně prokázány, například ve veřejně dostupných investičních plánech. Aby se zabránilo jakémukoli možnému narušení hospodářské soutěže nebo jakémukoli možnému zneužití podmínek k odmítnutí přístupu, mělo by být každé takové odmítnutí řádně odůvodněno a založeno na objektivních a podrobných důvodech. Tyto důvody by například nebyly považovány za objektivní, pokud podnik zajišťující nebo oprávněný zajišťovat sítě elektronických komunikací vybudoval fyzickou infrastrukturu díky koordinaci stavebních prací s jiným provozovatelem sítě, než je provozovatel sítě elektronických komunikací, a odmítá poskytnout přístup na základě údajné nedostatečné dostupnosti prostoru k uložení prvků sítí VHCN, která vyplývá z rozhodnutí učiněných podnikem, který je jím ovládán. V takovém případě by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže, pokud v oblasti, které se žádost o přístup potenciálně týká, neexistuje žádná jiná síť VHCN. Podobně by za určitých okolností mohlo sdílení infrastruktury ohrozit bezpečnost nebo veřejné zdraví, integritu a bezpečnost sítě, mimo jiné v rámci kritické infrastruktury, případně poskytování služeb, které jsou prostřednictvím téže infrastruktury zajišťovány primárně. Navíc v případech, kdy provozovatel sítě již poskytuje použitelný alternativní prostředek pro pasivní velkoobchodní fyzický přístup k sítím elektronických komunikací, který by splňoval potřeby žadatele o přístup, jako jsou například nenasvícená optická vlákna nebo zpřístupnění optických vláken, může mít přístup k uvedené fyzické infrastruktuře negativní hospodářský dopad na její obchodní model, zejména u pouze velkoobchodních operátorů, a na investiční pobídky, a vytvářet tak překážku k rychlému zavádění sítí VHCN ve venkovských a odlehlých oblastech. Toto nařízení nebrání členským státům, aby omezily uplatňování podmínek pro odmítnutí přístupu na základě existence alternativní nabídky nenasvícených vláken nebo zpřístupnění optických vláken, pokud by tyto produkty na relevantních trzích nepředstavovaly použitelný alternativní prostředek pasivního velkoobchodního fyzického přístupu k sítím elektronických komunikací. Zejména ve venkovských oblastech, kde by více než jedna síť VHCN nemusela být ekonomicky životaschopná, by mělo být zabráněno neefektivní duplikaci prvků sítě VHCN, která představuje riziko pro původní investice a investiční plány, aniž je dotčena směrnice 2002/77/ES, pokud je výsledek takového rozhodnutí v souladu se zásadou rovného zacházení. Posouzení spravedlivé a přiměřené povahy podmínek pro tyto alternativní prostředky pro velkoobchodní přístup k fyzické infrastruktuře by mělo mimo jiné zohlednit základní obchodní model podniku, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací poskytující přístup, potřebu zabránit jakémukoli posílení případné významné tržní síly jedné ze stran, a také to, zda poskytovatel přístupu váže nebo spojuje přístup se službami, které nejsou absolutně nezbytné.

Recital 28:

Operátoři by měli mít na požádání přístup k minimálním informacím o fyzické infrastruktuře a o plánovaných stavebních pracích v oblasti budování. To jim umožní efektivně plánovat budování sítí VHCN a zajistit co nejefektivnější využití existující fyzické infrastruktury vhodné pro zavádění takových sítí a plánovaných stavebních prací. Tyto minimální informace jsou základním předpokladem pro posouzení potenciálu, pokud jde o využití existující fyzické infrastruktury nebo koordinace plánovaných stavebních prací v určité oblasti, jakož i pro snížení škody na jakékoli existující fyzické infrastruktuře. S ohledem na počet zúčastněných stran případně včetně veřejně a soukromě financovaných stavebních prací, jakož i existující nebo plánované fyzické infrastruktury a k usnadnění přístupu k těmto informacím napříč odvětvími a přes hranice by provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru, na něž se vztahují povinnosti týkající se transparentnosti, měli tyto aktuální minimální informace neprodleně v dané lhůtě zpřístupnit prostřednictvím jednotného informačního místa. To zjednoduší vyřizování žádostí o přístup k těmto informacím a umožní operátorům vyjádřit zájem o přístup k fyzické infrastruktuře nebo o koordinaci stavebních prací, u nichž hraje rozhodující úlohu načasování. Minimální informace o plánovaných stavebních pracích by měly být zpřístupněny prostřednictvím jednotného informačního místa, jakmile bude mít tyto informace k dispozici dotčený provozovatel sítě, a v každém případě a tehdy, když jsou vyžadována povolení, nejpozději dva měsíce před prvním podáním žádosti o povolení příslušným orgánům. Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru podléhající povinnostem v oblasti transparentnosti by mohli proaktivně a na dobrovolném základě rozšířit minimální zpřístupněné informace o další charakteristiky, jako jsou informace o existující fyzické infrastruktuře, úrovni obsazenosti fyzické infrastruktury nebo orientační informace o dostupnosti nenasvícených optických vláken.