Článek 5

Koordinace stavebních prací [shrnutí] [doporučení]

Text článku 5:
 
Odstavec 1. Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě mají právo sjednávat s operátory dohody o koordinaci stavebních prací včetně rozdělení nákladů v souvislosti s budováním prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení. 
  
Žádostem o koordinaci stavebních prací se vyhoví za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky.

Odstavec 2. Při provádění nebo plánování přímého nebo nepřímého provádění stavebních prací zcela nebo částečně financovaných z veřejných prostředků, subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě vyhoví všem přiměřeným písemným žádostem operátorů o koordinaci těchto stavebních prací v souvislosti s budováním prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení, a to za transparentních a nediskriminačních podmínek. Členské státy mohou podrobně upřesnit náležitosti týkající se administrativních aspektů žádosti.

a) koordinace stavebních prací nezpůsobí provozovateli sítě nebo subjektu veřejného sektoru vlastnícímu nebo ovládajícímu fyzickou infrastrukturu, který dotčené stavební práce původně plánoval, žádné nenávratné dodatečné náklady, včetně nákladů způsobených dalším prodlením, aniž je tím dotčena možnost dotčených stran dohodnout se na rozdělení nákladů;
 
b) provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu, který stavební práce původně plánoval, si zachová kontrolu nad koordinací těchto prací;
 
c) žádost je podána co nejdříve, a pokud je zapotřebí povolení pro stavební práce, nejpozději jeden měsíc před předložením konečného projektu orgánům udělujícím povolení.
 
Odstavec 3. Členské státy mohou stanovit, že žádosti o koordinaci stavebních prací podané podnikem zajišťujícím nebo oprávněným zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací podniku vlastněnému nebo ovládanému subjektem veřejného sektoru a zajišťujícímu nebo oprávněnému zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací, mohou být považovány za neodůvodněné, pokud stavební práce přispívají k budování sítí VHCN za předpokladu, že se tyto sítě VHCN nacházejí ve venkovských nebo odlehlých oblastech, jsou vlastněny nebo ovládány subjekty veřejného sektoru a provozovány ve velkoobchodním měřítku. 
 
Odstavec 4. Žádost o koordinaci stavebních prací podaná podnikem zajišťujícím nebo oprávněným zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací podniku zajišťujícímu nebo oprávněnému zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací může být považována za neodůvodněnou, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a) žádost se týká oblasti, na kterou se vztahuje kterákoli z těchto možností: 
    i) prognóza dosahu širokopásmových sítí, včetně sítí VHCN podle čl. 22 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972; {Evropský kodex pro elektronické komunikace - poznámka redakce}
  ii) výzva k oznámení záměru zavést sítě VHCN podle čl. 22 odst. 3 směrnice (EU) 2018/1972; {Evropský kodex pro elektronické komunikace - poznámka redakce}
    iii) veřejná konzultace týkající se uplatňování pravidel Unie pro státní podporu;

b) žádající podnik nevyjádřil svůj záměr zavádět sítě VHCN v oblasti uvedené v písmenu a) v žádném z posledních řízení uvedených v tomto písmenu a vztahujících se na období, během něhož je žádost o koordinaci předkládána.

 

Pokud je žádost o koordinaci považována za neodůvodněnou na základě prvního pododstavce, vybuduje podnik zajišťující nebo oprávněný zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací, který odmítl koordinaci stavebních prací, fyzickou infrastrukturu s dostatečnou kapacitou, aby uspokojil případné budoucí přiměřené potřeby přístupu třetích stran.

 Odstavec 5. Členské státy mohou na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů identifikovat druhy stavebních prací považovaných za práce omezeného rozsahu, pokud jde o hodnotu, velikost nebo trvání, nebo týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury, které by mohly být vyňaty z povinnosti koordinovat stavební práce podle odstavce 2. Odůvodnění, kritéria a podmínky pro uplatnění výjimek na tyto druhy stavebních prací se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa.

 

Členské státy mohou rozhodnout, že subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě neuplatňují odstavce 2 a 4 v případě stavebních prací týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury nebo z důvodů národní bezpečnosti identifikovaných členskými státy podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

 

Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 2 a 4 na druhy prací, které členské státy identifikují jako práce omezeného rozsahu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Odstavec 6. Do 12. listopadu 2025 po konzultaci se zúčastněnými stranami, vnitrostátními orgány pro řešení sporů a případně dalšími příslušnými institucemi nebo agenturami Unie v příslušných odvětvích a se zohledněním zavedených zásad a různé situace v jednotlivých členských státech, sdružení BEREC v úzké spolupráci s Komisí vydá pokyny týkající se uplatňování tohoto článku, zejména pokud jde o:

a) rozdělení nákladů spojených s koordinací stavebních prací uvedených v odstavci 1;

b) kritéria, kterými by se měly řídit orgány pro řešení sporů při řešení sporů spadajících do oblasti působnosti tohoto článku; a

c) kritéria k zajištění dostatečné kapacity k uspokojení předvídatelné budoucí přiměřené potřeby, pokud je koordinace stavebních prací podle odstavce 4 odmítnuta.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z důvodové zprávy se k článku 5 vztahují i tyto recitaly:

 

Recital 22:

 

Pro zajištění proporcionality a zachování investičních pobídek by měl mít provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru právo z objektivních a opodstatněných důvodů odmítnout přístup ke konkrétní fyzické infrastruktuře. Fyzická infrastruktura, k níž bylo požádáno o přístup, by konkrétně mohla být technicky nevhodná kvůli zvláštním okolnostem nebo nedostatku prostoru, který je v současné době k dispozici, případně z důvodu budoucích potřeb ohledně prostoru, které jsou dostatečně prokázány, například ve veřejně dostupných investičních plánech. Aby se zabránilo jakémukoli možnému narušení hospodářské soutěže nebo jakémukoli možnému zneužití podmínek k odmítnutí přístupu, mělo by být každé takové odmítnutí řádně odůvodněno a založeno na objektivních a podrobných důvodech. Tyto důvody by například nebyly považovány za objektivní, pokud podnik zajišťující nebo oprávněný zajišťovat sítě elektronických komunikací vybudoval fyzickou infrastrukturu díky koordinaci stavebních prací s jiným provozovatelem sítě, než je provozovatel sítě elektronických komunikací, a odmítá poskytnout přístup na základě údajné nedostatečné dostupnosti prostoru k uložení prvků sítí VHCN, která vyplývá z rozhodnutí učiněných podnikem, který je jím ovládán. V takovém případě by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže, pokud v oblasti, které se žádost o přístup potenciálně týká, neexistuje žádná jiná síť VHCN. Podobně by za určitých okolností mohlo sdílení infrastruktury ohrozit bezpečnost nebo veřejné zdraví, integritu a bezpečnost sítě, mimo jiné v rámci kritické infrastruktury, případně poskytování služeb, které jsou prostřednictvím téže infrastruktury zajišťovány primárně. Navíc v případech, kdy provozovatel sítě již poskytuje použitelný alternativní prostředek pro pasivní velkoobchodní fyzický přístup k sítím elektronických komunikací, který by splňoval potřeby žadatele o přístup, jako jsou například nenasvícená optická vlákna nebo zpřístupnění optických vláken, může mít přístup k uvedené fyzické infrastruktuře negativní hospodářský dopad na její obchodní model, zejména u pouze velkoobchodních operátorů, a na investiční pobídky, a vytvářet tak překážku k rychlému zavádění sítí VHCN ve venkovských a odlehlých oblastech. Toto nařízení nebrání členským státům, aby omezily uplatňování podmínek pro odmítnutí přístupu na základě existence alternativní nabídky nenasvícených vláken nebo zpřístupnění optických vláken, pokud by tyto produkty na relevantních trzích nepředstavovaly použitelný alternativní prostředek pasivního velkoobchodního fyzického přístupu k sítím elektronických komunikací. Zejména ve venkovských oblastech, kde by více než jedna síť VHCN nemusela být ekonomicky životaschopná, by mělo být zabráněno neefektivní duplikaci prvků sítě VHCN, která představuje riziko pro původní investice a investiční plány, aniž je dotčena směrnice 2002/77/ES, pokud je výsledek takového rozhodnutí v souladu se zásadou rovného zacházení. Posouzení spravedlivé a přiměřené povahy podmínek pro tyto alternativní prostředky pro velkoobchodní přístup k fyzické infrastruktuře by mělo mimo jiné zohlednit základní obchodní model podniku, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací poskytující přístup, potřebu zabránit jakémukoli posílení případné významné tržní síly jedné ze stran, a také to, zda poskytovatel přístupu váže nebo spojuje přístup se službami, které nejsou absolutně nezbytné.

 

Recital 35:

 

Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že se povinnost transparentnosti při koordinaci stavebních prací nevztahuje na druhy stavebních prací, které se týkají vnitrostátní kritické infrastruktury nebo z důvodů národní bezpečnosti identifikovaných členskými státy. Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě by měli mít možnost rozhodnout, že povinnost transparentnosti při koordinaci stavebních prací se nevztahuje na druhy stavebních prací omezeného rozsahu, jakož i z důvodů stavu nouze identifikovaných členskými státy. Tak by tomu mohlo být v případě stavebních prací prováděných v případě, že existuje riziko veřejného ohrožení v důsledku procesů degradace stavebně-inženýrských prací a jejich přidružených zařízení, které jsou způsobeny destruktivními přírodními nebo lidskými činiteli a jsou potřebné k zajištění jejich bezpečnosti nebo demolice. Z důvodů transparentnosti by členské státy měly prostřednictvím jednotného informačního místa zpřístupnit druhy stavebních prací, na něž se tyto okolnosti vztahují.

 

Recital 37:

 

Členské státy by měly maximalizovat výsledky stavebních prací zcela nebo částečně financovaných z veřejných prostředků využitím pozitivních externalit takových prací napříč odvětvími a zajištěním rovných příležitostí při sdílení dostupné a plánované fyzické infrastruktury za účelem budování sítí VHCN. Hlavní účel stavebních prací financovaných z veřejných prostředků by neměl být nepříznivě dotčen. Provozovatel sítě, který přímo či nepřímo provádí dotčené stavební práce, například prostřednictvím subdodavatele, by však měl vyhovět včasným a přiměřeným žádostem o koordinaci budování prvků sítí VHCN, a to za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek. Žádající operátor by například měl hradit veškeré dodatečné náklady včetně nákladů způsobených zpožděními a omezit změny původních plánů na minimum. Těmito ustanoveními by nemělo být dotčeno právo členských států vyhradit kapacitu pro sítě elektronických komunikací i bez zvláštních žádostí. To by umožnilo členským státům vyhovět budoucí poptávce po fyzické infrastruktuře a maximalizovat hodnotu stavebních prací, nebo přijmout opatření poskytující podobná práva provozovatelům jiných druhů sítí, například pro dopravu, plyn nebo elektřinu, s cílem koordinovat stavební práce.

 

Recital 38:

 

V některých případech, zejména v případě budování ve venkovských, odlehlých nebo řídce osídlených oblastech, by povinnost koordinovat stavební práce mohla ohrozit finanční životaschopnost takového budování a v konečném důsledku odrazovat od investic prováděných za tržních podmínek. Žádost o koordinaci stavebních prací adresovaná podniku, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací, by proto mohla být za určitých okolností považována za nepřiměřenou. Tak by tomu mohlo být zejména v případě, že žádající podnik, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat sítě elektronických komunikací, neoznámil svůj záměr vybudovat v dané oblasti sítě VHCN v rámci nového budování, modernizace nebo rozšíření sítě a existovala prognóza nebo výzva k prohlášení o záměru budovat sítě VHCN v určených oblastech (podle článku 22 směrnice (EU) 2018/1972) nebo veřejná konzultace podle pravidel Unie pro státní podporu. Pokud se uskutečnila více než jedna z těchto prognóz, výzev nebo veřejných konzultací, mělo by se vzít v úvahu pouze nevyjádření zájmu při poslední příležitosti za období, během něhož je žádost o koordinaci stavebních prací podána. Aby byl v budoucnu zajištěn přístup k vybudované infrastruktuře, měl by podnik, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací provádějící stavební práce, zaručit, že vybuduje fyzickou infrastrukturu s dostatečnou kapacitou s přihlédnutím k požadavkům na kapacitu vyjádřeným podnikem, který žádá o koordinaci stavebních prací, a pokynům vydaným sdružením BEREC v úzké spolupráci s Komisí. Tím nejsou dotčena pravidla a podmínky spojené s přidělováním veřejných prostředků a uplatňováním pravidel státní podpory.

 

Recital 39:

 

Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že nebudou uplatňovat ustanovení tohoto nařízení o koordinaci stavebních prací, včetně transparentnosti, na stavební práce, jejichž rozsah je omezen, například pokud jde o hodnotu, velikost nebo dobu trvání. Mohlo by se jednat například o stavební práce trvající méně než časový úsek v řádu hodin nebo dnů s použitím minimálně invazivních technologií, jako je například pokládka kabelů frézováním povrchu nebo práce nouzové povahy.

 

Recital 40:

 

Pro zajištění soudržnosti přístupů mezi členskými státy při současném zohlednění různé situace v jednotlivých členských státech by mělo sdružení BEREC v úzk