Procesní krok 1 - Povolení záměru z pohledu Zákona č. 416/2009 Sb. a Zákona č. 283/2021 Sb.
Zákony č. 416/2009 Sb. (o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury) a 283/2021 Sb. (stavební zákon) se liší především v přístupu k povolování záměrů a procesních krocích, které vedou k realizaci staveb. Níže je shrnutí hlavních rozdílů v prvním kroku, tedy povolení záměru:
Zákon č. 416/2009 Sb.
- Tento zákon je speciální právní úpravou, která se vztahuje na vybrané strategické stavby (zejména dopravní, vodní a energetické infrastruktury).
- Povolení záměru je zde zjednodušeno a urychleno díky speciálním procesním pravidlům, která mají za cíl minimalizovat administrativní zátěž a zkrátit dobu přípravy stavby.
- Klíčové prvky:
- Územní rozhodnutí a stavební povolení mohou být spojeny do jednoho řízení (tzv. společné povolení).
- Proces je často veden v režimu zrychleného řízení, kde se klade důraz na koordinaci mezi dotčenými orgány a minimalizaci jejich počtu.
- Zákon umožňuje vyvlastnění pozemků pro veřejně prospěšné stavby v kratších lhůtách.
- Předběžná držba: Investor může za určitých podmínek začít stavět ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu.
- Zákon omezuje možnosti odvolání a přezkumu, čímž se snižuje riziko zdržení projektu.
Zákon č. 283/2021 Sb. (nový stavební zákon)
- Tento zákon je obecnou právní úpravou, která se vztahuje na všechny stavby, včetně těch strategických, pokud na ně není aplikován speciální zákon (např. právě 416/2009 Sb.).
- Povolení záměru je zde součástí standardního procesu územního plánování a stavebního řízení.
- Klíčové prvky:
- Zavádí jednotné povolovací řízení (tzv. integrované povolení), které spojuje územní rozhodnutí, stavební povolení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) do jednoho procesu.
- Proces je centralizován pod státní stavební správu (nově zřízený Nejvyšší stavební úřad a krajské stavební úřady), což má zajistit větší efektivitu a jednotnost rozhodování.
- Důraz na digitalizaci: Povolení záměru a další kroky mají být vedeny elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka.
- Zákon stanovuje pevné lhůty pro rozhodování, což má zamezit průtahům.
- Na rozdíl od zákona 416/2009 Sb. zde není explicitní zrychlený režim pro strategické stavby, pokud nejsou podřízeny speciálnímu zákonu.
Hlavní rozdíly v povolení záměru
- Účel zákona:
- Zákon 416/2009 Sb. je speciální a zaměřený na urychlení strategických staveb.
- Zákon 283/2021 Sb. je obecný a vztahuje se na všechny stavby.
- Proces povolení:
- U zákona 416/2009 Sb. je proces zjednodušený a zrychlený, s možností spojení územního a stavebního řízení.
- U zákona 283/2021 Sb. je proces standardizovaný, ale sjednocený do jednoho integrovaného povolení.
- Instituce:
- Zákon 416/2009 Sb. využívá stávající správní orgány, ale s důrazem na koordinaci a zrychlení.
- Zákon 283/2021 Sb. zavádí centralizovanou státní stavební správu.
- Možnost odvolání a přezkumu:
- Zákon 416/2009 Sb. omezuje možnosti odvolání a přezkumu.
- Zákon 283/2021 Sb. zachovává standardní možnosti odvolání, ale s pevnými lhůtami.
- Digitalizace:
- Zákon 283/2021 Sb. klade větší důraz na digitalizaci a elektronickou komunikaci.
Shrnutí
Zákon 416/2009 Sb. je zaměřen na rychlost a efektivitu při povolování strategických staveb, zatímco zákon 283/2021 Sb. se snaží o sjednocení a zjednodušení povolovacích procesů pro všechny stavby, s důrazem na digitalizaci a centralizaci. Rozdíl spočívá především v účelu a rozsahu aplikace těchto zákonů.