Rozcestník 7

Implementace GIA v zahraničí

Implementace GIA je v roce 2025–2026 stále „v běhu“ a jednotlivé státy jsou ve velmi rozdílné fázi – někde už mají konkrétní návrhy zákonů, jinde probíhají teprve konzultace. Níže vybíráme několik států, kde je situace nejlépe popsaná (Finsko, Německo, Irsko, Rakousko, Portugalsko), a potom se zmiňujeme i o některých dalšách a u každého popisujeme národní legislativu, JIM/SIP, povolování a přístup.

Finsko

Národní prováděcí zákon

- V srpnu 2025 finská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který „doprovází“ GIA a nastavuje národní pravidla tam, kde GIA nechává prostor pro volbu státu.
- Zákon má vstoupit v účinnost spolu s GIA v listopadu 2025 a upravuje hlavně:
  - detailní fungování jednotného informačního místa (Single Information Point, SIP),
  - zavedení fikce souhlasu (tacit approval) u povolování,
  - zvláštní režimy pro venkov a kritickou infrastrukturu,
  - rozšíření povinnosti sdílet infrastrukturu i na soukromé komerční budovy ve venkovských oblastech.

JIM / Single Information Point

- Zákon výslovně zavádí „single service point“ pro elektronické podávání žádostí o povolení a práva cesty pro výstavbu fyzické síťové infrastruktury.
- JIM má být digitální, umožňovat:
  - podání žádostí o povolení a práva cesty,
  - zpřístupnění minimálních informací o existující fyzické infrastruktuře,
  - oznamování plánovaných stavebních prací.
- Menší obce (do 3 500 obyvatel) mají 12měsíční přechodné období, během něhož nemusí všechny minimální údaje do JIM poskytovat; odklad je motivován omezenou kapacitou malých obcí.

Povolování a fikce souhlasu

- Finsko jde nad rámec minimálního standardu GIA a zavádí fikci schválení: pokud úřad nerozhodne o žádosti o povolení do 4 měsíců, povolení se považuje za udělené.
- Zjednodušený režim se neuplatní na všechny typy zásahů – z návrhu vyplývá, že se má vztahovat především na běžné liniové stavby sítí, zatímco zvlášť citlivé projekty (kritická infrastruktura, některé složité stavby) mohou být z fikce vyňaty.
- Opravy a údržba s „malým dopadem“ jsou z povolovací povinnosti zcela vyňaty, resp. mají zjednodušený režim.

Přístup a sdílení infrastruktury

- Národní zákon využívá flexibilitu GIA a rozšiřuje povinnost sdílení:
  - sdílení se má vztahovat i na soukromé komerční budovy ve venkovských a odlehlých oblastech,
  - povinnost společné výstavby se rozšiřuje i na projekty financované z privátních zdrojů, nejen z veřejných.
- Zákon zároveň stanoví výjimky pro kritickou infrastrukturu a upravuje, že některé povinnosti GIA (např. vnitřní sítě v budovách) se nevztahují na rodinné domy, rekreační objekty nebo budovy, kde by optické vedení bylo zjevně neúměrné účelu a nákladům.

Institucionální zajištění

- Dozorovým orgánem a orgánem pro řešení sporů je Traficom, který dostává jasný mandát pro dohled nad GIA (přístup, koordinace, JIM, povolování).

Německo

Úprava telekomunikačního zákona (TKG)

- Spolkové ministerstvo pro digitální transformaci a modernizaci správy zveřejnilo v létě 2025 „key‑elements paper“ k úpravě německého Telekommunikationsgesetz (TKG) v návaznosti na GIA.
- Cílem je:
  - odstranit národní ustanovení, která duplicitně opakují GIA nebo s ním kolidují,
  - využít prostor GIA pro vlastní národní úpravu (např. detaily povolování, JIM, přístup k infrastruktuře),
  - modernizovat Gigabit‑Grundbuch (Gigabitový registr) a posílit roli Bundesnetzagentur (BNetzA).

JIM / Single Information Point a Gigabit-Grundbuch

- Německo už má Gigabit‑Grundbuch – centrální databázi pokrytí a infrastruktury; key‑elements paper počítá s tím, že se tento nástroj rozšíří a prováže s JIM podle GIA.
- Předpokládá se, že:
  - JIM bude digitální platformou napojenou na Gigabit‑Grundbuch,
  - bude zajišťovat jak poskytování minimálních informací o infrastruktuře, tak podání žádostí o koordinaci a přístup,
  - BNetzA bude koordinujícím orgánem pro telekomunikační část, zatímco jiné sektory (energie, doprava) mohou mít své dílčí uzly napojené na centrální rozhraní.

Povolování

- Německo plánuje zjednodušení povolovacích procesů a sladění stávajících lhůt s GIA, ale bez zavedení „silné“ fikce souhlasu jako ve Finsku.
- Zvažuje se:
  - rozšíření využití standardizovaných postupů (Musterverfahren) a digitálního podávání,
  - jasnější definování, kdy jsou určité práce osvobozeny od povolení, aby se naplnil čl. 7 GIA.

Přístup k infrastruktuře a Netzebene 4

- Německo využívá GIA k tomu, aby posílilo regulaci tzv. Netzebene 4 (in‑building network):
  - jasnější práva na „full‑build“ in‑building sítí,
  - transparentnější rámec poplatků za přístup k vnitřní infrastruktuře.
- Současně se rozšiřují nástroje pro transparentnost a sdílení fyzické infrastruktury v terénu – v návaznosti na čl. 13 GIA se očekává silné využití infrastruktury energetiky, železnice a obcí, s BNetzA jako primárním orgánem pro spory.

Irsko

Obecný přístup

- Irské materiály zdůrazňují, že GIA je přímo použitelný, ale vyžaduje „doprovodnou“ implementaci v oblasti povolování, přístupu a JIM – právní firmy a ministerstva zatím popisují spíš rámec než konkrétní zákon.

JIM / Single Information Point

- Ministerstvo kultury, komunikací a sportu zahájilo v roce 2025 veřejnou konzultaci k výjimkám z povinností JIM (Single Information Point):
  - JIM má poskytovat minimální informace o fyzické infrastruktuře (georeferencovaná poloha, typ, využití, kontaktní místo),
  - státy mohou vyjmout určité typy infrastruktury jako technicky nevhodné nebo pokud by sběr dat byl nepřiměřený – Irsko teď zkoumá, které kategorie vyjmout (např. některé typy inženýrských sítí).
- Konzultace vychází z analýzy stávající využitelné infrastruktury a kvality dostupných informací a cílí na to, aby JIM nebyl přetížen údaji s minimálním praktickým přínosem.

Povolování a přístup

- Irský přístup (podle právních briefingů) je zatím více „čekací“:
  - GIA se má plně použít od listopadu 2025,
  - až následně má být doplněn národními předpisy, které určí, jak přesně bude JIM fungovat, který orgán řeší spory, zda se využijí možnosti přísnějších lhůt či rozšířených povinností.

Rakousko

Obecný rámec

- Rakouské analýzy GIA zdůrazňují, že GIA je „semi‑přímá“ regulace – většinu pravidel nelze prostě opsat do národního práva, ale je třeba upravit konkrétní body, kde GIA nechává prostor (povolování, výjimky, procesy).
- Vzhledem k rozdělení kompetencí mezi federaci a země bude nutné, aby se na implementaci podíleli jak federální, tak zemští zákonodárci, zejména v oblasti stavebního práva a povolovacích procedur.

Povolování a JIM

- Analýzy upozorňují, že:
  - bude třeba do věcných stavebních předpisů (zemské stavební řády apod.) zanést výjimky z povolení nebo z fikce souhlasu podle GIA,
  - JIM bude pravděpodobně budován jako federální digitální platforma s napojením na regionální systémy,
  - přístup k infrastrukturovým údajům se bude muset sladit s již existujícími INSPIRE/SDI systémy.

Přístup k infrastruktuře

- Vzhledem ke stávajícím silným přístupovým povinnostem v rakouském telekomunikačním právu se očekává, že GIA povede spíš k „vyčištění“ duplicit a k jasnému oddělení:
  - co je přístup podle EECC (aktivní služby, bitstream),
  - co je přístup podle GIA (pasivní fyzická infrastruktura, koordinace prací).

Portugalsko

Národní úprava BCRD

- Portugalsko už má dlouhodobě národní implementaci BCRD v podobě Decree‑Law No. 123/2009, který upravuje sdílení infrastruktury a nákladů na výstavbu sítí.
- GIA tento režim nahrazuje a portugalské materiály avizují, že dekret bude muset být novelizován tak, aby:
  - odstranil čisté opakování nyní přímo použitelného GIA,
  - využil nové nástroje GIA (fibre‑ready, JIM, explicitní přístupová práva a koordinaci).

Očekávaná implementace

- Z hlediska struktury se očekává, že Portugalsko zachová model „speciálního dekretu“ pro sdílení infrastruktury, který bude nyní založen na GIA místo BCRD.
- Z dostupných informací zatím není detailně jasné:
  - jak přesně bude vypadat portugalský JIM,
  - který orgán bude řešit spory (pravděpodobně ANACOM)

Itálie

- GIA je v italské strategii pro ultra‑broadband výslovně zmíněn jako nástroj ke zrychlení povolování, zlepšení single information point a rozšíření přístupu ke stávající infrastruktuře (ve vazbě na národní registry SINFI).
- Implementace probíhá hlavně skrze:
  - úpravy telekomunikační regulace (kompetence Ministerstva podniků a „Made in Italy“ a regulátora AGCOM),
  - posílení SINFI jako národní mapy infrastruktury a jeho provázání s novým JIM dle GIA (tj. SINFI jako datový backend).

Španělsko

- Ve španělské „Connectivity Toolbox“ roadmapě je u GIA akcentováno:
  - zrychlení povolovacích procesů,
  - zlepšení single information point,
  - vyšší transparentnost fyzické infrastruktury.
- Španělsko se hlásí k využití pozitivního mlčení (fikce schválení) po 4 měsících, s možností výjimek – přesně v logice GIA a doporučení EU (Gigabit Recommendation).

Nizozemsko

- OECD popisuje nizozemský model jako „taskforce“ přístup:
  - ministerstvo hospodářství a klimatu vytvořilo taskforce národních a lokálních orgánů pro sjednocení povolování (zejména antény, small cells) a přístupu k fyzické infrastruktuře.
- GIA zde navazuje na již existující praxi:
  - očekává se, že JIM bude postaven na existujících mapách infrastruktury a na jednotných pravidlech povolování pro všechny obce,
  - cílem je minimalizovat rozdíly v aplikaci (což byl problém BCRD).

Slovensko

- OECD zmiňuje, že v roce 2024 vstoupil v účinnost nový zákon o územním plánování a výstavbě, který má mj. usnadnit výstavbu broadbandu; GIA se na tento rámec „napojuje“.
- Lze čekat, že:
  - JIM bude navázán na nové prostorové plánování a digitální stavební agendu,
  - koordinace stavebních prací bude řešena více přes nový stavební zákon než přes samostatný telekomunikační předpis.

Polsko

- Polsko patří mezi státy, kde byla BCRD implementována poměrně minimalisticky a kde se od GIA očekává výraznější dopad (větší zjednodušení povolování, přístup ke sdílené infrastruktuře).
- Konkrétní prováděcí návrh k GIA zatím není detailně popsaný, ale z evropských analýz vyplývá, že:
  - Polsko bude muset posílit SIP / JIM (současný stav často neposkytuje mapy ani plánované práce),
  - národní legislativa v oblasti přístupu k infrastruktuře a povolování se bude muset výrazně revidovat, protože současné stavební a telekomunikační právo je spíše konzervativní.

Francie

- Francie patřila u BCRD k aktivnějším státům, ale implementace byla fragmentovaná (více systémů, různé SIP).
- U GIA evropské analýzy zmiňují, že:
  - Francie bude muset sjednotit SIP a sladit ho s GIA (povinné minimální informace, plánované práce),
  - pravděpodobně se posílí role centrálního regulátora ARCEP, který už dnes řeší přístup k in‑building infrastruktuře a FTTH rollout.

Dánsko

- Dánsko je v evropských materiálech uváděno jako „front‑runner“ v pokrytí VHCN, kde národní pravidla (včetně BCRD) byla často nad rámec minima.
- GIA zde bude mít spíš konsolidační funkci:
  - sladění již existujícího jednotného informačního místa (mapy infrastruktury, plánované práce) s novými minimy GIA,
  - úprava národních předpisů tak, aby se odstranilo čisté zdvojování (např. v přístupu k in‑building rozvodům).

Řecko

- Řecko má nízké VHCN pokrytí a patří do skupiny států, kde BCRD „nepřinesla očekávané výsledky“.
- Evropská hodnocení předpokládají, že GIA bude muset být implementováno ambiciózněji, zejména:
  - v oblasti povolování (zavedení jasných lhůt, digitalizace řízení),
  - v oblasti přístupu k infrastruktuře jiných sektorů (energie, voda, doprava), kde dosud sdílení nebylo využíváno.

Belgie / Lucembursko

- Konkrétní národní prováděcí zákony ještě nejsou veřejně rozpracovány, ale oba státy spadají mezi země s vysokým pokrytím a relativně robustní BCRD implementací.
- GIA u nich bude pravděpodobně znamenat:
  - sjednocení a přejmenování existujícího SIP na JIM podle GIA,
  - doplnění pravidel pro fibre‑ready budovy a přístup k in‑building infrastruktuře,
  - revizi přístupových pravidel tak, aby se jasně oddělil režim podle EECC a podle GIA (aktivní vs. pasivní přístup).

Shrnutí trendů v implementaci GIA

JIM / Single Information Point
- Finsko a Německo jdou cestou integrovaných digitálních platforem, napojených na existující registry (DTM/Gigabit‑Grundbuch apod.).
- Irsko je ve fázi konzultací, jaké infrastruktury do JIM zahrnout, aby byl systém praktický.
Povolování
- Finsko explicitně zavádí fikci souhlasu, pokud se úřad nevyjádří do 4 měsíců; to je v EU spíše ambicióznější varianta.
- Jinde (Německo, Rakousko) vidíme spíš snahu o sjednocení lhůt, digitalizaci a jasné výjimky, ale bez silné fikce.
Rozsah povinností nad rámec GIA
- Finsko využívá volnost GIA pro rozšíření sdílení na venkovské komerční budovy a pro úlevy pro malé obce.
- Německo klade důraz na in‑building sítě (Netzebene 4) a posílení regulatorní role BNetzA.