Provozovatel sítě a subjekt veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu zajistí, aby informace uvedené v prvním pododstavci pro plánované stavební práce související s jeho fyzickou infrastrukturou byly správné a aktuální a byly neprodleně zpřístupněny prostřednictvím jednotného informačního místa, jakmile má provozovatel sítě tyto informace k dispozici pro své stavební práce plánované na následujících šest měsíců a v každém případě tehdy, když se předpokládá udělení povolení, nejpozději dva měsíce před prvním podáním žádosti o povolení příslušným orgánům.

Operátoři mají na základě odůvodněné žádosti právo na přístup k minimálním informacím uvedeným v prvním pododstavci v elektronické podobě prostřednictvím jednotného informačního místa, přičemž specifikují oblast, v níž plánují budování prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení. Požadované informace musí být poskytnuty do deseti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o přístup k informacím za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta jednorázově prodloužena o pět pracovních dnů. Přístup k minimálním informacím lze omezit nebo zamítnout pouze tehdy, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a integrity sítí, národní bezpečnosti, zabezpečení kritické infrastruktury, veřejného zdraví nebo bezpečnosti, nebo z důvodů důvěrnosti nebo provozního či obchodního tajemství.

Členské státy mohou rozhodnout, že subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě neuplatňují odstavec 1 v případě stavebních prací týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury nebo z důvodů národní bezpečnosti zjištěných členskými státy podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavec 1 na stavební práce, které jsou omezeného rozsahu, jakož i z důvodů mimořádné události identifikované členskými státy podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

§2, Zákona 194/2017

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) fyzickou infrastrukturou prvek sítě²), který je určen k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě; jedná se zejména o potrubí, stožáry, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce; fyzickou infrastrukturou nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu pitné vody³); pro účely instalace bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo jeho připojení k páteřní síti se za fyzickou infrastrukturu považuje i městský mobiliář, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra,

b) fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy fyzická infrastruktura vhodná k umístění kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí uvnitř budovy, pokud jsou tyto přístupové sítě způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě v prostorách koncového uživatele,

c) povinnou osobou

1. provozovatel veřejné komunikační sítě,

2. provozovatel fyzické infrastruktury určené pro poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektřiny včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod a odvodňovacích systémů,

3. provozovatel fyzické infrastruktury určené k poskytování dopravních služeb včetně železnic, silnic, přístavů a letišť,

4. investor pro účely poskytováni údajů o stavebních pracích podle § 11 a pro účely koordinace stavebních prací financovaných z veřejných prostředků podle § 10,

5. vlastník fyzické infrastruktury uvedené v bodech 1 až 4 nebo osoba oprávněná z jiných práv k této fyzické infrastruktuře, není-li provozovatel této fyzické infrastruktury jejím vlastníkem a nemá k ní taková práva, která by mu umožňovala plnit povinnosti povinné osoby podle tohoto zákona; povinnou osobou nejsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a bezpečnostní sbory,

6. povinný orgán, pokud je vlastníkem nebo provozovatelem fyzické infrastruktury, která je technicky způsobilá k instalaci bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti,

d) oprávněnou osobou provozovatel veřejné komunikační sítě a povinný orgán,

e) vysokorychlostní sítí elektronických komunikací síť elektronických komunikací, která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,

f) přístupovým bodem budovy fyzický bod, jehož prostřednictvím je více operátorům současně umožněno připojení k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy připravené pro připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,

g) povolením rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon vyžadovaný stavebním zákonem,

h) povinným orgánem orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku nebo právnická osoba, která je

1. založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. financována zcela nebo převážně státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací, podléhající řídícímu dohledu těchto subjektů anebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací,

i) přípojkou elektronických komunikací část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení bodu vstupu komunikačního vedení do budovy nebo na pozemek, kde je umístěn koncový bod sítě, k nejbližšímu rozhraní veřejné komunikační sítě koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě,

j) významnou renovací budovy změny dokončené budovy, u kterých by předpokládané náklady přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou budovu,

k) stavbou infrastruktury stavba liniové dopravní infrastruktury a sítě technické infrastruktury podle stavebního zákona⁹) a dále také obdobné stavby na veřejných prostranstvích¹⁰), nebo jejich změny; za stavby infrastruktury se pro účely tohoto zákona nepovažují stavby přípojek sítí technické infrastruktury a smyček v elektroenergetice pro připojení k distribuční soustavě,

l) budoucím stavebníkem osoba, která připravuje stavbu infrastruktury; za budoucího stavebníka se považuje také stavebník stavby infrastruktury,

m) převzetím údajů automatizovaný zápis údajů o připravované stavbě infrastruktury nebo jejich výmaz bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, podle údajů vedených v informačním systému stavební správy¹¹), prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy.

§ 10, Zákona 194/2017 Sb.

Koordinace stavebních prací

(1) Povinná osoba umožní u stavebních prací zcela nebo zčásti financovaných z veřejných prostředků oprávněné osobě koordinaci stavebních prací za účelem zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, a to na základě její odůvodněné žádosti a za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, obsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 a nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle odstavce 4.

(2) Žádost o koordinaci stavebních prací musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o koordinaci stavebních prací, který vymezí fyzickou infrastrukturu, podmínky projektu na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, pro který oprávněná osoba žádá o koordinaci stavebních prací, časový průběh jeho provedení, údaje o zhotoviteli stavby, je-li znám, prvky dotčené stávající nebo plánované sítě elektronických komunikací a rozdělení nákladů vyplývající z koordinace stavebních prací mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou. Pokud oprávněná osoba uzavřela dohodu o přípoloži podle liniového zákona⁸), nahrazuje tato dohoda smlouvu o koordinaci stavebních prací.

(3) Oprávněná osoba využije vzor smlouvy o koordinaci stavebních prací, který zveřejnil Úřad nebo povinná osoba způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Žádosti o koordinaci stavebních prací povinná osoba vyhoví, pokud

a) koordinace stavebních prací nevyžaduje dodatečné náklady pro původně plánované stavební práce, které by nesla povinná osoba, zejména z důvodu dalšího prodlení,

b) jí to nebrání v kontrole nad stavebními pracemi,

c) žádost o koordinaci stavebních prací oprávněná osoba podala nejpozději 1 měsíc před podáním žádosti o povolení a

d) není ohrožena bezpečnost a integrita sítí, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.

(5) Odmítla-li povinná osoba žádost o koordinaci stavebních prací, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu.

(6) Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o koordinaci stavebních prací, má oprávněná osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

§ 11, Zákona č. 194/2017 Sb.

(1) Povinná osoba poskytne za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek oprávněné osobě na základě její odůvodněné písemné žádosti údaje o stavebních pracích financovaných z veřejných prostředků, a to v rozsahu:

a) umístění a druh stavebních prací v oblasti vymezené katastrálním územím,

b) prvky stávající nebo plánované fyzické infrastruktury dotčené stavebními pracemi,

c) předpokládaný termín zahájení stavebních prací a doba jejich trvání a

d) kontaktní údaje povinné osoby.

(2) Údaje o plánovaných nebo prováděných stavebních pracích financovaných z veřejných prostředků a týkajících se fyzické infrastruktury, pro které bylo uděleno povolení, ohledně kterých řízení o povolení probíhá nebo se v následujících 6 měsících předpokládá, poskytne povinná osoba oprávněné osobě do 2 týdnů ode dne doručení žádosti a zároveň poskytne tyto údaje Úřadu. Povinná osoba poskytne pouze ty údaje podle věty první, které nejsou zapsané v evidenci podle § 2a.

§ 4b, odst 1, Zákona č. 200/1994 Sb.

(1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti.

(2) Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů podle zákona o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

(3) Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné.

§ 4d, Zákona č. 200/1994 Sb

Digitální mapa veřejné správy

(1) Digitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapy, ortofota České republiky a digitálních technických map krajů.

(2) Informační systém digitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Úřad.

(3) Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména

a) jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofota České republiky a digitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost,

b) jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,

c) vedení seznamu

1. vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 168 písm. b) stavebního zákona,

2. vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území působí, a

3. budoucích stavebníků, včetně údajů o tom, v jakém území připravují stavby infrastruktury podle § 2a zákona o koordinaci staveb infrastruktury,

d) vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.

(4) Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b).

§ 167, Zákona č. 283/2021 Sb.

Vlastník stavby a zařízení

Vlastník stavby a zařízení je povinen

a) provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence,

b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě nebo zařízení, které ohrožují životy, zdraví osob nebo zvířat,

c) uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě nebo zařízení po dobu 10 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby nebo zařízení, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje,

d) uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně její geodetické části, nebo pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby nebo zařízení; dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě,

e) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2027 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci alespoň 1 dobíjecího bodu na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné než obytné budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení s více než 20 parkovacími stáními, tuto povinnost lze odložit do 1. ledna 2029, pokud vlastník instaloval alespoň 1 dobíjecí bod mezi 28. květnem 2022 a 28. květnem 2024,

f) zajistit do 1. ledna 2033 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci kabeláže pro alespoň 50 % stání pro automobily v jiné než obytné budově, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, a to pokud je vlastníkem nebo uživatelem této budovy veřejný subjekt,

g) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním předpisem⁶⁷), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

h) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2030 instalaci automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním předpisem⁶⁷), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW,

i) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, vybavit budovu, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, automatickými ovladači osvětlení, je-li vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem vytápění nebo systémem klimatizace, nebo kombinovaným systémem vytápění a větrání nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než

1. 290 kW do 1. ledna 2028,

2. 70 kW do 1. ledna 2030.

§ 232. odst 2, Zákona č. 283/2021 Sb.

Součástí žádosti je

a) dokumentace pro povolení stavby s vyznačením odchylek, došlo-li k nepodstatné odchylce oproti ověřené projektové dokumentaci,

b) údaj o poloze definičního bodu stavby, a jde-li o budovu⁵¹), údaj o adresním místě¹⁷),

c) číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení nebo scelení pozemku,

d) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

e) vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy,

f) vyhodnocení zkušebního provozu, pokud byl nařízen nebo povolen,

g) identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje, nebo předány podklady způsobilé pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje,

h) průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem²⁹).

§ 6, Zákona č 330/2025 Sb.

Obsah informačního modelu stavby

(1) Informační model stavby obsahuje v závislosti na fázi životního cyklu stavby alespoň

a) ucelenou část představující prostorové uspořádání a charakteristiky stavby, jejích konstrukcí a prvků ve strukturované podobě (dále jen „digitální model stavby“),

b) informace o harmonogramu výstavby,

c) informace o podmínkách povolení stavby,

d) informace o investičních nákladech stavby,

e) informace vztahující se k užívání a údržbě stavby,

f) dokumentaci stavby podle jiného právního předpisu,

g) informace o úkonech správních orgánů a právních jednáních souvisejících s přípravou, prováděním, užíváním, údržbou, prováděním změn a odstraňováním stavby,

h) informace o změnách dokončené stavby.

(2) Povinná osoba vymezí podmínky a rozsah sdílení informačního modelu stavby.

(3) Obsah informačního modelu stavby je neveřejný, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

(4) Podrobnosti obsahu a pravidla pro tvorbu informačního modelu stavby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 11, Zákona č. 330/2025 Sb.

Součásti informačního modelu vystavěného prostředí

Informační model vystavěného prostředí sestává ze základního modelu vystavěného prostředí a z doplňků základního modelu vystavěného prostředí, jsou-li pořizovány.

§ 12, Zákona č. 330/2025 Sb.

Základní model vystavěného prostředí

(1) Základní model vystavěného prostředí obsahuje údaje o objektech vystavěného prostředí reprezentující spojitě celé území státu v rozsahu nezbytném pro hospodárnou, efektivní a účelnou správu a rozvoj vystavěného prostředí.

(2) Základní model vystavěného prostředí vytváří a aktualizuje Zeměměřický úřad. Podkladem pro tvorbu a aktualizaci základního modelu vystavěného prostředí jsou zejména údaje základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, digitální technické mapy kraje, základní báze geografických dat České republiky, údaje z informačních modelů staveb a údaje z jiných informačních systémů veřejné správy.

(3) Zeměměřický úřad je správcem informačního systému základního modelu vystavěného prostředí, který je informačním systémem veřejné správy. Prostřednictvím tohoto informačního systému zajišťuje Zeměměřický úřad tvorbu, aktualizaci a zpřístupňování údajů základního modelu vystavěného prostředí.

(4) Podrobnosti vymezení obsahu základního modelu vystavěného prostředí a pravidla pro jeho tvorbu a správu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13, Zákona č. 330/2025 Sb.

Doplněk základního modelu vystavěného prostředí

(1) Doplněk základního modelu vystavěného prostředí obsahuje podrobné údaje o objektech vystavěného prostředí reprezentující dílčí území státu, případně další údaje stanovené pořizovatelem s ohledem na účely, ke kterým má být takový doplněk používán.

(2) Doplněk základního modelu vystavěného prostředí může pořídit a zpřístupnit pořizovatel, kterým je

a) obec pro území obce, nebo části obce,

b) kraj pro území kraje, nebo části kraje,

c) příslušná správa národního parku nebo Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky pro území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti, nebo části národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,

d) Ministerstvo dopravy pro území dotčené stavbou celostátní dráhy⁹) nebo stavbou dálnice nebo silnice I. třídy¹⁰),

e) ministerstvo pro území dotčené vybranou stavbou energetické infrastruktury¹¹),

f) orgán veřejné správy, jemuž přísluší ochrana veřejného zájmu, pro území dotčené tímto veřejným zájmem.

(3) Na základě dohody pořizovatelů může být doplněk základního modelu vystavěného prostředí pořízen více pořizovateli jako společný.

(4) Pořizovatel je správcem informačního systému veřejné správy, ve kterém se doplněk základního modelu vystavěného prostředí vytváří. Je-li doplněk základního modelu vystavěného prostředí vytvářen více pořizovateli jako společný, je správcem informačního systému doplňku základního modelu vystavěného prostředí jeden z pořizovatelů určený jejich dohodou.

(5) Pravidla pro tvorbu a správu doplňku základního modelu vystavěného prostředí stanoví prováděcí právní předpis.