Žádostem o koordinaci stavebních prací se vyhoví za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) koordinace stavebních prací nezpůsobí provozovateli sítě nebo subjektu veřejného sektoru vlastnícímu nebo ovládajícímu fyzickou infrastrukturu, který dotčené stavební práce původně plánoval, žádné nenávratné dodatečné náklady, včetně nákladů způsobených dalším prodlením, aniž je tím dotčena možnost dotčených stran dohodnout se na rozdělení nákladů;

Pokud je žádost o koordinaci považována za neodůvodněnou na základě prvního pododstavce, vybuduje podnik zajišťující nebo oprávněný zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací, který odmítl koordinaci stavebních prací, fyzickou infrastrukturu s dostatečnou kapacitou, aby uspokojil případné budoucí přiměřené potřeby přístupu třetích stran.

Členské státy mohou rozhodnout, že subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě neuplatňují odstavce 2 a 4 v případě stavebních prací týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury nebo z důvodů národní bezpečnosti identifikovaných členskými státy podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 2 a 4 na druhy prací, které členské státy identifikují jako práce omezeného rozsahu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

§ 2, Zákona 194/2017 Sb. 

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) fyzickou infrastrukturou prvek sítě²), který je určen k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě; jedná se zejména o potrubí, stožáry, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce; fyzickou infrastrukturou nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu pitné vody³); pro účely instalace bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo jeho připojení k páteřní síti se za fyzickou infrastrukturu považuje i městský mobiliář, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra,

b) fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy fyzická infrastruktura vhodná k umístění kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí uvnitř budovy, pokud jsou tyto přístupové sítě způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě v prostorách koncového uživatele,

c) povinnou osobou

1. provozovatel veřejné komunikační sítě,

2. provozovatel fyzické infrastruktury určené pro poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektřiny včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod a odvodňovacích systémů,

3. provozovatel fyzické infrastruktury určené k poskytování dopravních služeb včetně železnic, silnic, přístavů a letišť,

4. investor pro účely poskytováni údajů o stavebních pracích podle § 11 a pro účely koordinace stavebních prací financovaných z veřejných prostředků podle § 10,

5. vlastník fyzické infrastruktury uvedené v bodech 1 až 4 nebo osoba oprávněná z jiných práv k této fyzické infrastruktuře, není-li provozovatel této fyzické infrastruktury jejím vlastníkem a nemá k ní taková práva, která by mu umožňovala plnit povinnosti povinné osoby podle tohoto zákona; povinnou osobou nejsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a bezpečnostní sbory,

6. povinný orgán, pokud je vlastníkem nebo provozovatelem fyzické infrastruktury, která je technicky způsobilá k instalaci bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti,

d) oprávněnou osobou provozovatel veřejné komunikační sítě a povinný orgán,

e) vysokorychlostní sítí elektronických komunikací síť elektronických komunikací, která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,

f) přístupovým bodem budovy fyzický bod, jehož prostřednictvím je více operátorům současně umožněno připojení k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy připravené pro připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,

g) povolením rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon vyžadovaný stavebním zákonem,

h) povinným orgánem orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku nebo právnická osoba, která je

1. založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. financována zcela nebo převážně státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací, podléhající řídícímu dohledu těchto subjektů anebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací,

i) přípojkou elektronických komunikací část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení bodu vstupu komunikačního vedení do budovy nebo na pozemek, kde je umístěn koncový bod sítě, k nejbližšímu rozhraní veřejné komunikační sítě koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě,

j) významnou renovací budovy změny dokončené budovy, u kterých by předpokládané náklady přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou budovu,

k) stavbou infrastruktury stavba liniové dopravní infrastruktury a sítě technické infrastruktury podle stavebního zákona⁹) a dále také obdobné stavby na veřejných prostranstvích¹⁰), nebo jejich změny; za stavby infrastruktury se pro účely tohoto zákona nepovažují stavby přípojek sítí technické infrastruktury a smyček v elektroenergetice pro připojení k distribuční soustavě,

l) budoucím stavebníkem osoba, která připravuje stavbu infrastruktury; za budoucího stavebníka se považuje také stavebník stavby infrastruktury,

m) převzetím údajů automatizovaný zápis údajů o připravované stavbě infrastruktury nebo jejich výmaz bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, podle údajů vedených v informačním systému stavební správy¹¹), prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy.

§ 7, Zákona č. 194/2017 Sb.

(1) Povinná osoba odmítne žádost oprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních údajů z důvodu podle § 5 odst. 1 nebo, je-li to nutné pro zachování jejího obchodního tajemství.

(2) Povinná osoba může žádost oprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních údajů odmítnout, pokud

a) požadovaný soubor minimálních údajů zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osobě údaje umožňující přístup ke zveřejněným údajům,

b) požadovaný soubor minimálních údajů poskytla Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo

c) oprávněná osoba nedoložila ani na výzvu oprávněnost rozsahu požadovaných údajů pro svůj plánovaný projekt zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

(3) Odmítla-li povinná osoba žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu.

(4) Byla-li žádost odmítnuta nebo neposkytla-li povinná osoba do 2 měsíců ode dne, kdy jí byla žádost doručena, oprávněné osobě soubor minimálních údajů, má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

§ 8, Zákona č. 194/2017 Sb.

(1) Povinná osoba umožní průzkum své fyzické infrastruktury na místě oprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti a na její náklady, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti. Oprávněná osoba je povinna poskytnout povinné osobě náhradu za nucené omezení vlastnického práva v míře odpovídající rozsahu, v němž byla povinná osoba průzkumem své fyzické infrastruktury dotčena.

(2) Žádost o průzkum na místě musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, který vymezí fyzickou infrastrukturu, o jejíž průzkum na místě se žádá, a stanoví způsob, termín a cenu provedení průzkumu na místě nebo způsob jejího určení.

(3) Oprávněná osoba pro podání žádosti o průzkum na místě využije vzor smlouvy o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, který zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup Úřad nebo povinná osoba.

(4) Povinná osoba informuje v odpovědi na žádost podle odstavce 1 oprávněnou osobu o možném využití dotčené fyzické infrastruktury, která má být předmětem průzkumu, oprávněnou osobou.

§ 9, Zákona č. 194/2017 Sb.

(1) Povinná osoba odmítne žádost o průzkum na místě z důvodů uvedených v § 5 odst. 1 nebo může odmítnout žádost z důvodů uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) až e) anebo neobsahuje-li žádost náležitosti podle § 8 odst. 2.

(2) Odmítla-li povinná osoba žádost o průzkum na místě, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě do 1 měsíce ode dne, kdy jí byla žádost doručena. Povinnost poskytnout informace o možném využití dotčené fyzické infrastruktury podle § 8 odst. 4 není odmítnutím žádosti o průzkum fyzické infrastruktury na místě dotčena.

(3) Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

§ 10, Zákona č. 194/2017 Sb.

Koordinace stavebních prací

(1) Povinná osoba umožní u stavebních prací zcela nebo zčásti financovaných z veřejných prostředků oprávněné osobě koordinaci stavebních prací za účelem zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, a to na základě její odůvodněné žádosti a za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, obsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 a nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle odstavce 4.

(2) Žádost o koordinaci stavebních prací musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o koordinaci stavebních prací, který vymezí fyzickou infrastrukturu, podmínky projektu na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, pro který oprávněná osoba žádá o koordinaci stavebních prací, časový průběh jeho provedení, údaje o zhotoviteli stavby, je-li znám, prvky dotčené stávající nebo plánované sítě elektronických komunikací a rozdělení nákladů vyplývající z koordinace stavebních prací mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou. Pokud oprávněná osoba uzavřela dohodu o přípoloži podle liniového zákona⁸), nahrazuje tato dohoda smlouvu o koordinaci stavebních prací.

(3) Oprávněná osoba využije vzor smlouvy o koordinaci stavebních prací, který zveřejnil Úřad nebo povinná osoba způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Žádosti o koordinaci stavebních prací povinná osoba vyhoví, pokud

a) koordinace stavebních prací nevyžaduje dodatečné náklady pro původně plánované stavební práce, které by nesla povinná osoba, zejména z důvodu dalšího prodlení,

b) jí to nebrání v kontrole nad stavebními pracemi,

c) žádost o koordinaci stavebních prací oprávněná osoba podala nejpozději 1 měsíc před podáním žádosti o povolení a

d) není ohrožena bezpečnost a integrita sítí, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.

(5) Odmítla-li povinná osoba žádost o koordinaci stavebních prací, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu.

(6) Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o koordinaci stavebních prací, má oprávněná osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

§ 11, Zákona č. 194/2017 Sb.

(1) Povinná osoba poskytne za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek oprávněné osobě na základě její odůvodněné písemné žádosti údaje o stavebních pracích financovaných z veřejných prostředků, a to v rozsahu:

a) umístění a druh stavebních prací v oblasti vymezené katastrálním územím,

b) prvky stávající nebo plánované fyzické infrastruktury dotčené stavebními pracemi,

c) předpokládaný termín zahájení stavebních prací a doba jejich trvání a

d) kontaktní údaje povinné osoby.

(2) Údaje o plánovaných nebo prováděných stavebních pracích financovaných z veřejných prostředků a týkajících se fyzické infrastruktury, pro které bylo uděleno povolení, ohledně kterých řízení o povolení probíhá nebo se v následujících 6 měsících předpokládá, poskytne povinná osoba oprávněné osobě do 2 týdnů ode dne doručení žádosti a zároveň poskytne tyto údaje Úřadu. Povinná osoba poskytne pouze ty údaje podle věty první, které nejsou zapsané v evidenci podle § 2a.

§ 10, Zákona č. 283/2021 Sb.

Veřejná infrastruktura

(1) Veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to

a) dopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení,

b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro ukládání energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady,

c) zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny,

d) občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva,

e) veřejná prostranství¹).

(2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií.

(3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovody.

§ 167, Zákona 283/2021 Sb.

Vlastník stavby a zařízení

Vlastník stavby a zařízení je povinen

a) provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence,

b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě nebo zařízení, které ohrožují životy, zdraví osob nebo zvířat,

c) uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě nebo zařízení po dobu 10 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby nebo zařízení, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje,

d) uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně její geodetické části, nebo pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby nebo zařízení; dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě,

e) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2027 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci alespoň 1 dobíjecího bodu na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné než obytné budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení s více než 20 parkovacími stáními, tuto povinnost lze odložit do 1. ledna 2029, pokud vlastník instaloval alespoň 1 dobíjecí bod mezi 28. květnem 2022 a 28. květnem 2024,

f) zajistit do 1. ledna 2033 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci kabeláže pro alespoň 50 % stání pro automobily v jiné než obytné budově, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, a to pokud je vlastníkem nebo uživatelem této budovy veřejný subjekt,

g) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním předpisem⁶⁷), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

h) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2030 instalaci automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním předpisem⁶⁷), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW,

i) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, vybavit budovu, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, automatickými ovladači osvětlení, je-li vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem vytápění nebo systémem klimatizace, nebo kombinovaným systémem vytápění a větrání nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než

1. 290 kW do 1. ledna 2028,

2. 70 kW do 1. ledna 2030.

§ 4b, Zákona č. 200/1994 Sb.

Digitální technická mapa kraje

(1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti.

(2) Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů podle zákona o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

(3) Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné.

(4) Obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o

a) druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území¹⁵), a údajů o připravovaných stavbách infrastruktury¹⁶),

b) umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území.

(5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v digitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy.

(7) Údaje do digitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů¹³), a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů o objektech a zařízeních dopravní a technické infrastruktury a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů o připravovaných stavbách infrastruktury je budoucí stavebník¹⁷). Editorem údajů podle odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena odpovědnost editora podle věty druhé.

(8) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy kraje. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně poté, co mu budou předány podklady pro její zápis.

(9) Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle odstavce 4 písm. b), předá stavebník¹⁴) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) správci digitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů.

(10) Údaje digitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují k nahlížení každému. Údaje z neveřejné části a údaje z veřejné části týkající se objektů a zařízení technické infrastruktury, jejich ochranných a bezpečnostních pásem a záměrů na provedení změn technické infrastruktury v území, se poskytují

a) orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti,

b) vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury v rozsahu nezbytném pro zajištění provozu, údržby, obnovy a rozvoje této infrastruktury; údaje o připravovaných stavbách infrastruktury se poskytují pouze u staveb financovaných zcela nebo z části z veřejných zdrojů,

c) budoucím stavebníkům připravovaných staveb infrastruktury¹⁷) v rozsahu nezbytném pro přípravu těchto staveb; údaje o připravovaných stavbách infrastruktury, které nejsou financovány zcela nebo z části z veřejných zdrojů, se poskytují pouze v rozsahu území evidovaného podle § 4d odst. 3 písm. c) bodu 3,

d) vlastníkům dotčených nemovitých věcí,

e) osobám oprávněným ověřovat výsledky zeměměřických činností v rozsahu nezbytném pro tuto činnost,

f) osobám, o nichž to stanoví jiný právní předpis.

(11) Úřad řídí, kontroluje a metodicky sjednocuje výkon působnosti krajských úřadů v oblasti správy digitálních technických map krajů.

§ 4d, Zákona č. 283/2021 Sb.

Digitální mapa veřejné správy

(1) Digitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapy, ortofota České republiky a digitálních technických map krajů.

(2) Informační systém digitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Úřad.

(3) Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména

a) jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofota České republiky a digitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost,

b) jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,

c) vedení seznamu

1. vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 168 písm. b) stavebního zákona,

2. vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území působí, a

3. budoucích stavebníků, včetně údajů o tom, v jakém území připravují stavby infrastruktury podle § 2a zákona o koordinaci staveb infrastruktury,

d) vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.

(4) Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b).