Zpět

Témata Nařízení GIA

B. Přístup k fyzické infrastruktuře mimo budovy

Téma 6. Rozšířené požadavky na přístup v méně atraktivních / venkovských oblastech (čl. 3 odst. 3).

1) Nařízení (EU) 2024/1309 (GIA) – čl. 3 a čl. 4

a) čl. 3 odst. 3 – možnost uložit zvláštní podmínky přístupu v méně atraktivních oblastech.

Článek 3. odst 3. , Nařízení GIA

Členské státy mohou stanovit, že vlastníci soukromých komerčních budov, které nejsou vlastněny neb ovládány provozovatelem sítě, musí na písemnou žádost operátora vyhovět oprávněným žádostem o přístup do těchto budov, včetně jejich střech, za účelem instalace prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení za spravedlivých a přiměřených podmínek a za cenu odrážející tržní podmínky. Před tím, než žadatel o přístup takovou žádost podá, musí být splněny všechny tyto podmínky:

a) budova se nachází ve venkovské nebo odlehlé oblasti, jak jsou vymezeny členskými státy;
b) v oblasti, pro niž se žádost o přístup podává, není k dispozici žádná, pevná ani mobilní, síť VHCN stejného typu, jaký má žadatel o přístup v úmyslu zavést, a podle informací shromážděných prostřednictvím jednotného informačního místa ke dni podání žádosti neexistuje plán na vybudování takové sítě;
c) v oblasti, pro niž se žádost o přístup podává, a kterou vlastní nebo ovládají provozovatelé sítě nebo subjekty veřejného sektoru, neexistuje žádná fyzická infrastruktura, která je technicky vhodná pro umístění prvků sítí VHCN.

Členské státy mohou stanovit seznam kategorií komerčních budov, v jejichž případě lze z důvodů veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti a ochrany zdraví uplatnit výjimku z povinnosti vyhovět žádosti o přístup. Tento seznam a kritéria použitá k identifikaci těchto kategorií se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa.

b) čl. 4 odst. 1–2 – povinnost transparentních informací o infrastruktuře, které jsou podkladem pro rozhodování o investicích v „méně atraktivních“ regionech.

Článek 4, odst. 1.  a 2 Nařízení GIA

Pro účely podání žádosti o přístup k fyzické infrastruktuře v souladu s článkem 3 má každý operátor na základě žádosti právo získat přístup prostřednictvím jednotného informačního místa k následujícím minimálním informacím o existující fyzické infrastruktuře v elektronické podobě:

a) georeferencované umístění a trasa;
b) druh a současné využití infrastruktury;
c) kontaktní místo.

Tyto minimální informace jsou zpřístupněny za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek a v každém případě nejpozději do 10 pracovních dnů od podání žádosti o informace. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o pět pracovních dnů. Operátoři žádající o přístup jsou o každém prodloužení lhůty informováni prostřednictvím jednotného informačního místa.

Každý operátor, který žádá o přístup k informacím podle tohoto článku, specifikuje zeměpisnou oblast, v níž plánuje budování prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení.

Přístup k minimálním informacím může být omezen nebo zamítnut pouze tehdy, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti některých budov vlastněných nebo ovládaných subjekty veřejného sektoru, bezpečnosti a integrity sítí, národní bezpečnosti, zabezpečení vnitrostátní kritické infrastruktury, veřejného zdraví nebo bezpečnosti, nebo z důvodů důvěrnosti nebo provozního či obchodního tajemství.

Článek 4, odst 2.  Nařízení GIA
Kromě minimálních informací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci mohou členské státy požadovat informace o stávající fyzické infrastruktuře, jako například informace o míře obsazenosti fyzické infrastruktury.

2) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

a) § 38 odst. 2 a 3 – vymezení povinnosti poskytovat univerzální službu (na celém území nebo v části území státu).

§ 38, odstavec 2. Zákona 127/2005 Sb. 

V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby:

a) přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

b) přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

c) přístup osob se zdravotním postižením k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení,

d) doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou

1. podrobný rozpis účtů,

2. bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou,

3. systémy předplatného,

4. postupné splácení ceny za připojení,

5. zvláštní opatření při neplacení účtů,

6. poradenství ohledně sazeb,

7. kontrola nákladů,

8. deaktivace vyúčtování třetích stran.§ 38, odst

§ 38, odst 3, Zákona 127/2005 Sb.

Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě. Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle odstavce 8. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

b) § 39 odst. 1–9 – určení poskytovatele univerzální služby, včetně kritérií a možnosti uložit povinnost jen pro část území (např. venkovské oblasti).

§ 39, odst 1 až 9, Zákona 127/2005 Sb.

Určení poskytovatele univerzální služby

(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 a 3 (dále jen "povinnost poskytovat univerzální službu") na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování podle § 115a. V oznámení uvede zejména

a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,

b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu.

(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.

(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Úřad jednou za 3 roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby,

b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.

(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.

(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.

(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny spotřebitele na celém území státu.

c) § 40 odst. 2 písm. a)–b) – přiměřený přístup k internetu a přístup k hlasové komunikační službě jako dílčí služby v rámci univerzální služby.

§ 40, odst 2, Zákona 127/2005 Sb.

(2) Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat nejméně tyto služby:

a) elektronická pošta,

b) vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací,

c) základní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání,

d) on-line noviny nebo zprávy,

e) on-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb,

f) hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání,

g) navazování profesních kontaktů,

h) internetové bankovnictví,

i) využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment),

j) sociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging),

k) volání a videohovory ve standardní kvalitě.

​d) § 46 a § 47 – povinnosti poskytovatele univerzální služby (kvalita, parametry, dostupnost služeb).

§ 46, Zákona č. 127/2005 Sb.

Podmínky poskytování dalších služeb

Jestliže poskytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle § 38 odst. 2 písm. a) až d) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je povinen stanovit smluvní podmínky (§ 63) tak, aby spotřebitel nemusel platit za ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro poskytnutí požadované dílčí služby.

§ 47, Zákona č. 127/2005 Sb.

Kvalita univerzální služby

(1) Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat na svých internetových stránkách informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

(3) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.

e) ​§ 115a – zeměpisné mapování dostupnosti sítí (podklad pro identifikaci oblastí s nedostatečným pokrytím).

§ 115a, Zákona č, 127/2005 Sb.

Zeměpisné mapování

(1) Úřad provádí alespoň jednou za 3 roky zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služby přístupu k internetu. Zeměpisné mapování musí zahrnovat dostatečné informace o sítích elektronických komunikací a o službách přístupu k internetu, včetně jejích parametrů a kvality, a to v podrobnosti na odpovídající místní úrovni. Úřad při provádění zeměpisného mapování zohlední v nejvyšší možné míře pokyny Sdružení BEREC k zeměpisnému mapování.

(2) Zeměpisné mapování může zahrnovat i informace o plánovaných investicích pro období až 3 let do zavádění sítí elektronických komunikací podle odstavce 1 v dané oblasti. Úřad rozhodne, do jaké míry může spoléhat zcela nebo zčásti na informace o plánovaných investicích, pokud zeměpisné mapování využívá pro svoji rozhodovací činnost podle tohoto zákona.

(3) Pro účely zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu k zeměpisnému mapování požádat o informace osoby podle § 115 nebo orgán veřejné moci.

(4) Na základě zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci podle odstavce 3 v případě odůvodněné potřeby určit oblast s přesně vyznačenými hranicemi, ve které se nenacházejí a ani se po období podle odstavce 2 neplánují zavést sítě s velmi vysokou kapacitou, ani významné modernizace nebo rozšíření sítí tak, aby umožňovaly stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Určenou oblast Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci zveřejní.

(5) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci může pro určenou oblast podle odstavce 4 vyzvat osoby vykonávající komunikační činnost a orgány veřejné moci, aby oznámily svůj záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou v období podle odstavce 2. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci ve výzvě uvede, jaké informace musí být v těchto oznámených záměrech uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je alespoň obdobná úrovni zeměpisného mapování podle odstavce 1. V případech, kdy tato výzva vede k prohlášení osoby vykonávající komunikační činnost nebo orgánu veřejné moci o jeho záměru, může Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci požadovat od ostatních osob vykonávajících komunikační činnost a orgánů veřejné moci, aby oznámily jakýkoli záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat nebo rozšiřovat svou síť tak, aby umožňovala stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s v této oblasti. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci informuje každou osobu vykonávající komunikační činnost nebo orgán veřejné moci, který o zavedení těchto sítí projeví zájem, zda určená oblast je nebo pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.

(6) Orgány veřejné moci, které jsou zodpovědné za poskytování veřejných prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací nebo které navrhují plány rozvoje sítí elektronických komunikací, zohledňují výsledky zeměpisného mapování, včetně určených oblastí podle odstavce 4.

(7) Nejsou-li informace ze zeměpisného mapování veřejně dostupné, Úřad je zveřejní za předpokladu, že neobsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo utajované informace, aby bylo možné jejich opětovné použití za účelem prosazování transparentnosti cen a pomoci koncovým uživatelům využívat služby elektronických komunikací.

(8) Orgán veřejné moci podle odstavce 3 je povinen

a) spolupracovat s Úřadem a informovat jej o záměru provést zeměpisné mapování včetně oblastí a podmínek,

b) zamezit neúčelnému zeměpisnému mapování,

c) zabránit střetu zájmů, pokud je vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

d) poskytnout výsledky zeměpisného mapování Úřadu,

e) zachovávat důvěrnost informací podle odstavce 7 zejména informací o plánovaných investicích, pokud jsou předmětem zeměpisného mapování.

3) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

a) § 10 odst. 1 písm. b) a odst. 2–3 – technická infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury, zásady jejího umisťování v území (včetně venkovských sídel).

§ 10, Zákona č. 283/2021 Sb.

Veřejná infrastruktura

(1) Veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to

a) dopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení,

b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro ukládání energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady,

c) zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny,

d) občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva,

e) veřejná prostranství1).

(2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií.

(3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovody.

b) § 125 a násl. – územní rozvojový plán a zásady rozvoje území, které mohou vymezovat priority rozvoje technické infrastruktury v méně atraktivních oblastech.

§ 125, Zákona 28,3/2021 Sb

Podmínky vydání

(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejichž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, je-li nezbytné pro postižené území stanovit podmínky pro odstranění jejich dopadů a pro další využití území.

(2) Územní opatření o asanaci území lze vydat i pro území, ve kterém jsou závadné stavby, kontaminovaná místa nebo staré ekologické zátěže, a to z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, a u nichž je ve veřejném zájmu nebo z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značné újmy nutné nařídit úpravy, odstranění staveb, sanaci, rekultivaci kontaminovaných míst nebo starých ekologických zátěží.

(3) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace v rozsahu podle § 126 odst. 2.

(4) Územní opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.

(5) Územní opatření o asanaci území dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.

Odkaz na následující paragrafy Zákona 283/2021 Sb.

c) § 218 – ochranná pásma a podmínky pro vedení technické infrastruktury (včetně sítí elektronických komunikací) bez ohledu na atraktivitu území.

§ 218, Zákona č. 283/2021 Sb.

Podmínky

(1) K ochraně stavby nebo zařízení před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí stavby nebo zařízení před negativními účinky stavby nebo zařízení může stavební úřad stanovit ochranné pásmo rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, týká-li se ochranné pásmo blíže neurčeného okruhu osob.

(2) Stavební úřad ochranné pásmo nestanoví, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny jiným právním předpisem nebo na jeho základě. Vznik ochranného pásma podle jiného právního předpisu tím není dotčen.

(3) Stavební úřad na návrh stavebníka nebo vlastníka stavby v zájmu ochrany povolované nebo dokončené stavby nebo zařízení stanoví ochranné pásmo stavby nebo zařízení.

(4) Stavební úřad z moci úřední stanoví ochranné pásmo dokončené nebo povolované stavby nebo zařízení, pokud je to nezbytné k ochraně okolí před negativními účinky stavby nebo zařízení.

(5) V ochranném pásmu stavební úřad zakáže nebo omezí podle charakteru nebo negativních účinků chráněné stavby nebo zařízení povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti. Zakázat nebo omezit povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti lze z důvodů ochrany života a zdraví osob nebo zvířat nebo ochrany životního prostředí před negativními účinky staveb nebo zařízení na okolí nebo z důvodu ochrany staveb nebo zařízení před negativními vlivy okolí.

4) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí (DTM/BIM)

a) § 11–15 – informační model vystavěného prostředí, včetně prostorových dat o sítích technické infrastruktury (podklad pro identifikaci „bílých míst“ a plánování výstavby).

§ 11, Zákona č. 330/2025 Sb.

Součásti informačního modelu vystavěného prostředí

Informační model vystavěného prostředí sestává ze základního modelu vystavěného prostředí a z doplňků základního modelu vystavěného prostředí, jsou-li pořizovány.

Odkaz na kompletní znění § 11 až 15 Zákona č. 330/20205 Sb.

5) Programové a metodické dokumenty (ne zákony, ale relevantní podklady)

a) Akční plán k phttps://www.bcocz.cz/inpage/temata-b3-5-a/rovehttps://www.bcocz.cz/inpage/temata-b3-5-a/dení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací – opatření pro podporu výstavby sítí v oblastech s nedostatečným pokrytím (v gesci MPO, s účastí MMR, ČTÚ).

b) Programy vysokoryhttps://www.bcocz.cz/inpage/temata-b3-5-b/chlostního internetu (např. OP PIK – program 4.1 Vysokorychlostní internet) – dotační podpora pro venkovské a méně atraktivní oblasti, v návaznosti na mapování NGA a VHCN.

6) Metodiky a stanoviska orgánů veřejné správy

a) Metodická pomůckhttps://www.bcocz.cz/inpage/temata-b3-6-a/a MMR a MPO o elektronických komunikacích – vztah mezi zákonem č. 127/2005 Sb. a zákonem č. 283/2021 Sb., včetně dopadů na plánování sítí v méně atraktivních územích.

b) Společné stanovisko MMR a MPO pro povolování staveb sítí elektronických komunikací – praktické postupy pro stavební úřady při povolování sítí i v malých obcích a venkovských oblastech.

c) Metodika „Technická infrastruktura“ ÚÚR – standardy dostupnosti technické infrastruktury podle typu sídla (včetně venkovských oblastí) jako podklad pro územní plánování.