Témata Nařízení GIA
C. Transparentnost a koordinace stavebních prací
Téma 7. Minimální informace o existující fyzické infrastruktuře a jejich zpřístupnění (čl. 4).
1) Nařízení (EU) 2024/1309 (GIA) – čl. 4
a) čl. 4 odst. 1–3 – minimální informace o existující fyzické infrastruktuře, způsob jejich poskytování prostřednictvím jednotného informačního místa, lhůty.
|
Článek 4, odstavec 1, Nařízení GIA.
Pro účely podání žádosti o přístup k fyzické infrastruktuře v souladu s článkem 3 má každý operátor na základě žádosti právo získat přístup prostřednictvím jednotného informačního místa k následujícím minimálním informacím o existující fyzické infrastruktuře v elektronické podobě: a) georeferencované umístění a trasa;
b) druh a současné využití infrastruktury;
c) kontaktní místo.
Tyto minimální informace jsou zpřístupněny za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek a v každém případě nejpozději do 10 pracovních dnů od podání žádosti o informace. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o pět pracovních dnů. Operátoři žádající o přístup jsou o každém prodloužení lhůty informováni prostřednictvím jednotného informačního místa. Každý operátor, který žádá o přístup k informacím podle tohoto článku, specifikuje zeměpisnou oblast, v níž plánuje budování prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení. Přístup k minimálním informacím může být omezen nebo zamítnut pouze tehdy, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti některých budov vlastněných nebo ovládaných subjekty veřejného sektoru, bezpečnosti a integrity sítí, národní bezpečnosti, zabezpečení vnitrostátní kritické infrastruktury, veřejného zdraví nebo bezpečnosti, nebo z důvodů důvěrnosti nebo provozního či obchodního tajemství. Článek 4, odstavec 2, Nařízení GIA.
Kromě minimálních informací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci mohou členské státy požadovat informace o stávající fyzické infrastruktuře, jako například informace o míře obsazenosti fyzické infrastruktury.
Článek 4, odstavec 3, Nařízení GIA.
Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru zpřístupní alespoň minimální informace uvedené v odstavci 1 a případně dodatečné informace uvedené v odstavci 2 prostřednictvím jednotného informačního místa a v elektronické podobě a zpřístupní neprodleně veškeré aktualizace těchto informací. V případě, že provozovatelé sítě nebo subjekty veřejného sektoru nesplní povinnost podle tohoto odstavce, mohou příslušné orgány do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o přístup k informacím požádat, aby byly chybějící informace uvedené v odstavci 1 zpřístupněny v elektronické podobě prostřednictvím jednotného informačního místa, aniž je dotčena možnost členských států uložit provozovatelům sítě a subjektům veřejného sektoru, kteří vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, sankce za nesplnění této povinnosti.
|
b) čl. 4 odst. 4–6 – důvody omezení nebo odmítnutí poskytování informací (bezpečnost, kritická infrastruktura, obchodní tajemství).
|
Článek 4, odstavec 4, Nařízení GIA.
V přechodném období, které je co nejkratší a nepřesáhne dvanáct měsíců, mohou členské státy vyjmout obce s méně než 3 500 obyvateli z povinnosti uvedené v odstavci 3. Členské státy stanoví plán se lhůtami pro zpřístupnění minimálních informací uvedených v odstavci 1 v elektronické podobě prostřednictvím jednotného informačního místa. Výjimky a plány se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa. Během tohoto přechodného období tyto obce zajistí, aby byly dostupné informace přístupné operátorům.
Článek 4, odstavec 5, Nařízení GIA.
Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru vyhoví přiměřeným žádostem o průzkum na místě týkající se specifických prvků jejich fyzické infrastruktury na základě konkrétní písemné žádosti operátora. V těchto žádostech se specifikují prvky fyzické infrastruktury dotčené v souvislosti s budováním prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení. Průzkum na místě týkající se specifikovaných prvků fyzické infrastruktury se povolí do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek s výhradou omezení stanovených v odst. 1 čtvrtém pododstavci. Členské státy mohou upřesnit podrobné náležitosti týkající se administrativních aspektů žádostí.
Článek 4, odstavec 6, Nařízení GIA.
Členské státy mohou na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů identifikovat svou vnitrostátní kritickou infrastrukturu, jak je vymezena ve vnitrostátních právních předpisech, nebo její části, na něž se nevztahují povinnosti stanovené v odstavcích 1, 3 a 5.
|
c) čl. 4 odst. 7–8 – podmínky přístupu k informacím a zásady pro poplatky (přiměřené, nediskriminační, transparentní).
|
Článek 4, odstavec 7, Nařízení GIA.
Odstavce 1, 3 a 5 se nepoužijí, pokud: a) fyzická infrastruktura není technicky vhodná pro budování sítí VHCN nebo přiřazených zařízení;
b) by povinnost poskytovat informace o určitých druzích existující fyzické infrastruktury podle odst. 1 prvního pododstavce byla nepřiměřená, a to na základě analýzy nákladů a přínosů provedené členskými státy a založené na konzultaci se zúčastněnými stranami, nebo
c) se na fyzickou infrastrukturu nevztahují povinnosti přístupu podle čl. 3 odst. 10.
Odůvodnění, kritéria a podmínky pro uplatnění těchto výjimek se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa a oznamují Komisi. Článek 4, odstavec 8, Nařízení GIA.
Operátoři, kteří získají přístup k informacím podle tohoto článku, přijmou vhodná opatření pro zajištění zachování důvěrnosti a provozních a obchodních tajemství. Za tímto účelem zachovávají důvěrnost informací a využívají je pouze pro účely budování svých sítí.
|
2) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví (digitální technická mapa – DTM)
a) § 4b odst. 1–3 – digitální technická mapa kraje, správa, veřejná a neveřejná část.
b) § 4c odst. 1–3 – digitální technická mapa obce, možnost zahrnout údaje o dalších zařízeních a objektech nad rámec povinného obsahu, veřejná a neveřejná část.
c) § 4d – poskytování údajů z digitální technické mapy, podmínky přístupu a ochrana citlivých údajů.
3) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí (DTM/BIM)
a) § 1–2 – předmět a účel zákona, vymezení pojmů (správa informací, informační model stavby, informační model vystavěného prostředí).
|
§ 1, Zákona č. 330/2025 Sb. Předmět a účel zákona(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti při správě informací o stavbě a vystavěném prostředí1). a) úprava vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou přípravu, provádění, užívání, údržbu, provádění změn a odstraňování stavby, b) úprava vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou správu a rozvoj vystavěného prostředí, c) stanovení jednotných standardů a postupů pro vytváření informačního modelu stavby, d) stanovení jednotných standardů a postupů pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí. Vymezení pojmůPro účely tohoto zákona se rozumí a) správou informací o stavbě standardizované postupy pořizování, poskytování, udržování, využívaní a uchovávání informačního modelu stavby, b) informačním modelem stavby digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s celým životním cyklem stavby, c) informačním modelem vystavěného prostředí digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik vystavěného prostředí a dalších účelově seskupených informací o území, stavbách a vztazích týkajících se vystavěného prostředí, d) datovým standardem stavby specifikace požadavků na informace o stavbě vyplývajících z potřeb přípravy, provádění, užívání, údržby, provádění změn a odstraňování stavby, e) společným datovým prostředím soubor nástrojů a požadavků, prostřednictvím kterých se uchovává, spravuje a sdílí obsah informačního modelu stavby nebo jeho části. |
b) § 6 – obsah informačního modelu stavby (včetně údajů o technické infrastruktuře ve stavbě).
c) § 7–9 – vybrané sady informací, datový standard stavby, společné datové prostředí (standardizace a struktura údajů).
|
§ 7, Zákona č. 330/2025 Sb. Vybrané sady informací(1) Informační model stavby obsahuje informace, ze kterých se pořizují vybrané sady informací, které tvoří jeho ucelené části (dále jen „informační kontejner“). (2) Pro stavbu, která není změnou dokončené stavby podle stavebního zákona4), a pro změnu dokončené stavby, pro kterou je informační model stavby pořízen, pořizuje povinná osoba z informačního modelu stavby informační kontejner pro účel a) povolení stavby nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru5), b) provádění stavby nejpozději k okamžiku 1. zahájení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavby, nebo 2. zahájení provádění stavby v případě, že technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce jsou stanoveny požadavky na výkon nebo funkci6), c) kolaudace stavby nejpozději s podáním žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí7), d) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté výstavbou zahrnující informace o skutečném provedení stavby nejpozději k okamžiku převzetí stavby pro její užívání, e) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté jinak než výstavbou nejpozději do 2 let ode dne nabytí stavby do vlastnictví státu nebo vyššího územního samosprávného celku. (3) Pro změnu dokončené stavby podle stavebního zákona4), pro kterou není informační model stavby pořízen, se použije odstavec 2 obdobně s tím, že před pořízením informačního kontejneru podle odstavce 2 písm. a) nebo b) povinná osoba pořídí informační kontejner reprezentující skutečný stav stavby pro tu část stavby, která má být změnou dotčena. (4) Pokud předpokládané investiční náklady stavby přesáhnou finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v průběhu zpracování dokumentace pro povolení stavby, informační kontejner podle odstavce 2 písm. a) se nemusí pořizovat. (5) Obsah, rozsah a strukturu informačního kontejneru pro jednotlivé účely podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis. |
d) § 11–13 – informační model vystavěného prostředí, základní model a jeho doplněk (prostorová data o sítích, objektech a infrastruktuře).
e) § 14 – údaje důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku nebo bezpečnosti státu (vymezení neveřejné části modelu).
f) § 15 – přístup k obsahu informačního modelu vystavěného prostředí (kdo, za jakých podmínek, v jakém režimu).
4) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
a) § 115a – zeměpisné mapování dostupnosti sítí elektronických komunikací a souvisejících údajů (mapy pokrytí).
b) § 115b – zveřejňování informací o pokrytí, kvalitě a dostupnosti sítí, povinnosti podnikatelů poskytovat údaje pro mapování.
5) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
a) § 2 odst. 1–3 – okruh povinných subjektů (orgány veřejné moci, veřejné instituce).
|
§ 2, odst. 1 - 3 Zákona 106/1999 Sb. Povinnost poskytovat informace(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. (3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. |
b) § 3–4 – právo na informace a omezení (např. obchodní tajemství, ochrana bezpečnosti státu).
|
§ 3, Zákona č. 106/1999 Sb. Základní pojmy(1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. (2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací2). (3) Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. (4) Informací podle tohoto zákona není počítačový program. (5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a). (6) Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech). |
6) Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (GDPR prováděcí zákon)
a) vybraná ustanovení o omezení poskytování údajů, pokud by minimální informace obsahovaly osobní údaje (v přehledu lze uvést jen odkaz na zákon jako celek).
7) Metodiky a stanoviska orgánů veřejné správy