Tyto minimální informace jsou zpřístupněny za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek a v každém případě nejpozději do 10 pracovních dnů od podání žádosti o informace. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o pět pracovních dnů. Operátoři žádající o přístup jsou o každém prodloužení lhůty informováni prostřednictvím jednotného informačního místa.

Každý operátor, který žádá o přístup k informacím podle tohoto článku, specifikuje zeměpisnou oblast, v níž plánuje budování prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení.

Přístup k minimálním informacím může být omezen nebo zamítnut pouze tehdy, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti některých budov vlastněných nebo ovládaných subjekty veřejného sektoru, bezpečnosti a integrity sítí, národní bezpečnosti, zabezpečení vnitrostátní kritické infrastruktury, veřejného zdraví nebo bezpečnosti, nebo z důvodů důvěrnosti nebo provozního či obchodního tajemství.

Odůvodnění, kritéria a podmínky pro uplatnění těchto výjimek se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa a oznamují Komisi.

§ 4b, odst. 1-3, Zákona č. 200/1994 Sb

Digitální technická mapa kraje

(1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti.

(2) Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů podle zákona o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

(3) Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné.

§ 4c, odst. 1 - 3, Zákona 200/1994 Sb.

Digitální technická mapa obce

(1) Digitální technická mapa může být vedena rovněž pro území obce. Správcem digitální technické mapy obce je obec v samostatné působnosti.

(2) Digitální technická mapa obce může obsahovat údaje

a) podle § 4b odst. 4; tyto údaje se do digitální technické mapy obce přebírají z digitální technické mapy kraje,

b) o dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obce; podklady pro vedení těchto údajů zajišťuje obec vlastní činností.

(3) Ustanovení § 4b odst. 3 a 10 se na digitální technickou mapu obce použije obdobně.

(4) Dohoda o způsobu vedení údajů důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti v digitální technické mapě kraje je závazná i pro digitální technické mapy obcí na území příslušného kraje.

§ 4d, Zákona č. 200/1994 Sb.

Digitální mapa veřejné správy

(1) Digitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapy, ortofota České republiky a digitálních technických map krajů.

(2) Informační systém digitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Úřad.

(3) Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména

a) jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofota České republiky a digitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost,

b) jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,

c) vedení seznamu

1. vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 168 písm. b) stavebního zákona,

2. vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území působí, a

3. budoucích stavebníků, včetně údajů o tom, v jakém území připravují stavby infrastruktury podle § 2a zákona o koordinaci staveb infrastruktury,

d) vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.

(4) Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b).

§ 1, Zákona č. 330/2025 Sb.

Předmět a účel zákona

(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti při správě informací o stavbě a vystavěném prostředí¹).

(2) Účelem zákona je

a) úprava vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou přípravu, provádění, užívání, údržbu, provádění změn a odstraňování stavby,

b) úprava vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou správu a rozvoj vystavěného prostředí,

c) stanovení jednotných standardů a postupů pro vytváření informačního modelu stavby,

d) stanovení jednotných standardů a postupů pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí.

§ 2, Zákona č. 330/2025 Sb.

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) správou informací o stavbě standardizované postupy pořizování, poskytování, udržování, využívaní a uchovávání informačního modelu stavby,

b) informačním modelem stavby digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s celým životním cyklem stavby,

c) informačním modelem vystavěného prostředí digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik vystavěného prostředí a dalších účelově seskupených informací o území, stavbách a vztazích týkajících se vystavěného prostředí,

d) datovým standardem stavby specifikace požadavků na informace o stavbě vyplývajících z potřeb přípravy, provádění, užívání, údržby, provádění změn a odstraňování stavby,

e) společným datovým prostředím soubor nástrojů a požadavků, prostřednictvím kterých se uchovává, spravuje a sdílí obsah informačního modelu stavby nebo jeho části.

§ 6, Zákona č. 330/2025 Sb.

Obsah informačního modelu stavby

(1) Informační model stavby obsahuje v závislosti na fázi životního cyklu stavby alespoň

a) ucelenou část představující prostorové uspořádání a charakteristiky stavby, jejích konstrukcí a prvků ve strukturované podobě (dále jen „digitální model stavby“),

b) informace o harmonogramu výstavby,

c) informace o podmínkách povolení stavby,

d) informace o investičních nákladech stavby,

e) informace vztahující se k užívání a údržbě stavby,

f) dokumentaci stavby podle jiného právního předpisu,

g) informace o úkonech správních orgánů a právních jednáních souvisejících s přípravou, prováděním, užíváním, údržbou, prováděním změn a odstraňováním stavby,

h) informace o změnách dokončené stavby.

(2) Povinná osoba vymezí podmínky a rozsah sdílení informačního modelu stavby.

(3) Obsah informačního modelu stavby je neveřejný, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

(4) Podrobnosti obsahu a pravidla pro tvorbu informačního modelu stavby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7, Zákona č. 330/2025 Sb.

Vybrané sady informací

(1) Informační model stavby obsahuje informace, ze kterých se pořizují vybrané sady informací, které tvoří jeho ucelené části (dále jen „informační kontejner“).

(2) Pro stavbu, která není změnou dokončené stavby podle stavebního zákona⁴), a pro změnu dokončené stavby, pro kterou je informační model stavby pořízen, pořizuje povinná osoba z informačního modelu stavby informační kontejner pro účel

a) povolení stavby nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru⁵),

b) provádění stavby nejpozději k okamžiku

1. zahájení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavby, nebo

2. zahájení provádění stavby v případě, že technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce jsou stanoveny požadavky na výkon nebo funkci⁶),

c) kolaudace stavby nejpozději s podáním žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí⁷),

d) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté výstavbou zahrnující informace o skutečném provedení stavby nejpozději k okamžiku převzetí stavby pro její užívání,

e) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté jinak než výstavbou nejpozději do 2 let ode dne nabytí stavby do vlastnictví státu nebo vyššího územního samosprávného celku.

(3) Pro změnu dokončené stavby podle stavebního zákona⁴), pro kterou není informační model stavby pořízen, se použije odstavec 2 obdobně s tím, že před pořízením informačního kontejneru podle odstavce 2 písm. a) nebo b) povinná osoba pořídí informační kontejner reprezentující skutečný stav stavby pro tu část stavby, která má být změnou dotčena.

(4) Pokud předpokládané investiční náklady stavby přesáhnou finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v průběhu zpracování dokumentace pro povolení stavby, informační kontejner podle odstavce 2 písm. a) se nemusí pořizovat.

(5) Obsah, rozsah a strukturu informačního kontejneru pro jednotlivé účely podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

Odkaz na kompletní znění § 7-9 Zákona č. 330/2025 Sb.

§ 11, Zákona č. 330/2025 Sb

Součásti informačního modelu vystavěného prostředí

Informační model vystavěného prostředí sestává ze základního modelu vystavěného prostředí a z doplňků základního modelu vystavěného prostředí, jsou-li pořizovány.

Odkaz na kompletní znaení § 11 - 13 Zákona č. 330/2025 Sb.

§ 14, Zákona č. 330/2025 Sb.

Údaje důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku nebo bezpečnosti státu

(1) Údaje o objektech vystavěného prostředí důležitých pro obranu, vnitřní pořádek nebo bezpečnost státu se v základním modelu vystavěného prostředí zobrazují podle údajů poskytnutých Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra pro objekty Ministerstva vnitra, Úřadu pro zahraniční styky a informace a pro objekty organizačních složek státu, které jsou součástí Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, nebo Bezpečnostní informační službou. Údaje o objektech vystavěného prostředí, které jsou kritickou infrastrukturou, se v základním modelu vystavěného prostředí zobrazují obdobně jako v digitální technické mapě kraje.

(2) Jestliže jsou údaje o objektech podle odstavce 1 vedeny v doplňku základního modelu vystavěného prostředí, musí odpovídat údajům v základním modelu vystavěného prostředí. To se nepoužije pro údaje o objektech vedené v doplňku základního modelu vystavěného prostředí pořizovaném příslušným správním úřadem podle odstavce 1 pro území s objekty vystavěného prostředí důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku nebo bezpečnosti státu a pro území s objekty, které jsou kritickou infrastrukturou.

§ 15, Zákona č. 330/2025 Sb.

Přístup k obsahu informačního modelu vystavěného prostředí

(1) Informační model vystavěného prostředí se člení na veřejnou a neveřejnou část. Neveřejnou část tvoří údaje, které jsou jako neveřejné vedeny v digitální technické mapě kraje.

(2) Údaje veřejné části informačního modelu vystavěného prostředí jsou přístupné každému k nahlížení na internetových stránkách pořizovatele informačního modelu vystavěného prostředí.

(3) Údaje z informačního modelu vystavěného prostředí jsou přístupné orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti a osobám, o nichž tak stanoví jiný právní předpis.

(4) Podrobnosti zpřístupňování údajů a výměnný formát základního modelu vystavěného prostředí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 115a, Zákona č. 127/2005 Sb.

Zeměpisné mapování

(1) Úřad provádí alespoň jednou za 3 roky zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služby přístupu k internetu. Zeměpisné mapování musí zahrnovat dostatečné informace o sítích elektronických komunikací a o službách přístupu k internetu, včetně jejích parametrů a kvality, a to v podrobnosti na odpovídající místní úrovni. Úřad při provádění zeměpisného mapování zohlední v nejvyšší možné míře pokyny Sdružení BEREC k zeměpisnému mapování.

(2) Zeměpisné mapování může zahrnovat i informace o plánovaných investicích pro období až 3 let do zavádění sítí elektronických komunikací podle odstavce 1 v dané oblasti. Úřad rozhodne, do jaké míry může spoléhat zcela nebo zčásti na informace o plánovaných investicích, pokud zeměpisné mapování využívá pro svoji rozhodovací činnost podle tohoto zákona.

(3) Pro účely zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu k zeměpisnému mapování požádat o informace osoby podle § 115 nebo orgán veřejné moci.

(4) Na základě zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci podle odstavce 3 v případě odůvodněné potřeby určit oblast s přesně vyznačenými hranicemi, ve které se nenacházejí a ani se po období podle odstavce 2 neplánují zavést sítě s velmi vysokou kapacitou, ani významné modernizace nebo rozšíření sítí tak, aby umožňovaly stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Určenou oblast Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci zveřejní.

(5) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci může pro určenou oblast podle odstavce 4 vyzvat osoby vykonávající komunikační činnost a orgány veřejné moci, aby oznámily svůj záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou v období podle odstavce 2. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci ve výzvě uvede, jaké informace musí být v těchto oznámených záměrech uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je alespoň obdobná úrovni zeměpisného mapování podle odstavce 1. V případech, kdy tato výzva vede k prohlášení osoby vykonávající komunikační činnost nebo orgánu veřejné moci o jeho záměru, může Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci požadovat od ostatních osob vykonávajících komunikační činnost a orgánů veřejné moci, aby oznámily jakýkoli záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat nebo rozšiřovat svou síť tak, aby umožňovala stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s v této oblasti. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci informuje každou osobu vykonávající komunikační činnost nebo orgán veřejné moci, který o zavedení těchto sítí projeví zájem, zda určená oblast je nebo pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.

(6) Orgány veřejné moci, které jsou zodpovědné za poskytování veřejných prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací nebo které navrhují plány rozvoje sítí elektronických komunikací, zohledňují výsledky zeměpisného mapování, včetně určených oblastí podle odstavce 4.

(7) Nejsou-li informace ze zeměpisného mapování veřejně dostupné, Úřad je zveřejní za předpokladu, že neobsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo utajované informace, aby bylo možné jejich opětovné použití za účelem prosazování transparentnosti cen a pomoci koncovým uživatelům využívat služby elektronických komunikací.

(8) Orgán veřejné moci podle odstavce 3 je povinen

a) spolupracovat s Úřadem a informovat jej o záměru provést zeměpisné mapování včetně oblastí a podmínek,

b) zamezit neúčelnému zeměpisnému mapování,

c) zabránit střetu zájmů, pokud je vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

d) poskytnout výsledky zeměpisného mapování Úřadu,

e) zachovávat důvěrnost informací podle odstavce 7 zejména informací o plánovaných investicích, pokud jsou předmětem zeměpisného mapování.

§ 115b, Zákona č. 127/2005 Sb.

Jednotný seznam blokovaných internetových stránek

(1) Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup jednotný seznam blokovaných internetových stránek.

(2) Orgán, jenž vede seznam internetových stránek, ke kterým musí poskytovatelé služby přístupu k internetu zamezit přístup, podle jiného právního předpisu, je povinen předávat údaje týkající se zápisu internetové stránky na takový seznam Úřadu pro účely plnění povinnosti podle odstavce 1.

(3) Rozsah údajů uveřejňovaných v seznamu podle odstavce 1, jakož i rozsah, způsob, formu a podmínky předávání údajů podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 2, odst. 1 - 3 Zákona 106/1999 Sb.

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

(3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví^1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon^1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

§ 3, Zákona č. 106/1999 Sb.

Základní pojmy

(1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.

(2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací²).

(3) Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

(4) Informací podle tohoto zákona není počítačový program.

(5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona^2a).

(6) Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech).

Odkaz na kompletní znění § 3 až 4 Zákona č. 106/1999 Sb.

Odkaz na kompletní Zákon č. 110/2019 Sb