1) Nařízení (EU) 2024/1309 (GIA) – čl. 15 (sankce)

a) čl. 15 – požadavek, aby členské státy stanovily pravidla o sankcích za porušení GIA; sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí se vztahovat na všechny povinnosti podle GIA.

2) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

a) § 108 odst. 1 písm. n) – ČTÚ ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy EU v oblasti elektronických komunikací.

b) § 118–119 – správní delikty podnikatelů poskytujících sítě nebo služby elektronických komunikací a sankce (pokuty) za jejich porušení.

c) § 118a a násl. – vybrané zvláštní skutkové podstaty a výše pokut (např. za neposkytnutí informací, nesplnění povinností spolupráce s ČTÚ).

3) Zákon č. 194/2017 Sb., o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

a) část o správních deliktech (závěrečná ustanovení zákona) – skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností podle zákona č. 194/2017 Sb. (např. neposkytnutí údajů, neumožnění přístupu, nevyhovění žádosti o koordinaci, neprovedení průzkumu na místě) a výše pokut.

4) Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

a) § 1 – předmět úpravy (obecná úprava odpovědnosti za přestupky, druhy správních trestů a zásady jejich ukládání).

b) § 35 – druhy správních trestů (napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, zveřejnění rozhodnutí o přestupku).

5) Souvislost

a) Sankce za porušení povinností podle GIA se v českém prostředí prakticky uplatní hlavně prostřednictvím sankčních ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 194/2017 Sb., přičemž obecná pravidla pro ukládání správních trestů stanoví zákon č. 250/2016 Sb.