Zpět

Témata Nařízení GIA a jejich vztah k legislativě ČR

Na této stránce uvádíme 25 témat, se kterými se můžem setkat v rámci Nařízení GIA. Ke každé skupině je přidán i pohled BCO. K tématům přidáváme odkazy na další předpisy (existující nebo případně i navrhované), které by bylo dobré znát v této souvislosti. Případně i odkazy na vysvětlující dokumenty.

Závazné právní výklady můžeme získat při konzultacích s relevantními institucemi státní správy.

A. Obecný rámec GIA

  1. Cíl a působnost GIA (čl. 1, vztah ke Kodexu, BCRD, EECC). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Definice klíčových pojmů (VHCN, fyzická infrastruktura, stavební práce, významná renovace, povolení atd., čl. 2). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozsah subjektů, na které se GIA vztahuje (provozovatelé sítí, vlastníci infrastruktury, subjekty veřejného sektoru). Odkaz na legislativu ČR zde

B. Přístup k fyzické infrastruktuře mimo budovy

Pohled BCO:

Tato témata se zaměřují na přístup k fyzické infrastruktuře mimo budovy – tedy na to, jak mohou poskytovatelé VHCN využít již existující trasy, chráničky, stožáry nebo jiné vedení, místo aby vždy budovali vše znovu. Jde o klíčový nástroj ke snižování nákladů a zrychlení výstavby sítí.

Smysl tématu

Tato témata odpovídají na otázku: „Za jakých podmínek má poskytovatel VHCN právo využít cizí fyzickou infrastrukturu a jak se stanovují podmínky tohoto přístupu?“ Cílem je umožnit efektivní sdílení infrastruktury tam, kde je to technicky možné a ekonomicky rozumné, a přitom chránit oprávněné zájmy vlastníků existujících sítí a staveb.

Jak k tomu přistupuje GIA

Právo na přístup k existující fyzické infrastruktuře
GIA zakládá rámec, v němž mohou poskytovatelé VHCN žádat o přístup k fyzické infrastruktuře jiných subjektů (např. energetické či dopravní sítě, kanalizace, telekomunikační kanály). Pohled BCO je, že toto právo má být pojato jako standardní možnost, nikoli výjimka – samozřejmě za předpokladu, že neexistují technické, bezpečnostní nebo kapacitní důvody k odmítnutí.

„Spravedlivé a přiměřené“ podmínky a ceny
Nařízení klade důraz na to, aby cena a další podmínky přístupu byly spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Z našeho pohledu to znamená především transparentní způsob tvorby cen, který zohledňuje náklady a přiměřený zisk, ale nebrání racionálnímu sdílení – zejména tam, kde existuje výrazná tržní síla jednoho vlastníka infrastruktury.

Rozšířené požadavky v méně atraktivních oblastech
Pro méně atraktivní, zejména venkovské nebo řídce osídlené oblasti GIA umožňuje rozšířený režim přístupu, protože bez sdílení by zde investice do VHCN často nebyly ekonomicky obhajitelné. Pohled BCO je, že právě v těchto oblastech může sdílení tras a objektů rozhodovat o tom, zda se gigabitová konektivita vůbec vybuduje.

V českém prostředí se budeme typicky „potkávat“ s těmito oblastmi

  • zákonem o elektronických komunikacích, zejména částmi týkajícími se přístupu k sítím a infrastruktuře;
  • právními předpisy pro energetickou, dopravní a další liniovou infrastrukturu, které určují, za jakých podmínek lze tyto sítě využít pro vedení komunikačních prvků;
  • předpisy o vlastnictví a správě technické infrastruktury obcí a dalších veřejných subjektů;
  • technickými normami a bezpečnostními požadavky na společné uložení různých typů vedení.

V praxi se zdá důležité zejména:

  • mít jasně popsaný proces, jak se o přístup k infrastruktuře žádá a jak se vyhodnocuje, zda je technicky možný;
  • zajistit transparentní metodiku pro stanovování cen a dalších podmínek, aby se předešlo vleklým sporům;
  • včas identifikovat infrastruktury, které jsou pro sdílení nejvhodnější (např. určité typy kanalizačních systémů, energetických tras, městských chrániček);
  • věnovat zvláštní pozornost méně atraktivním oblastem, kde kombinace sdílení infrastruktury a případné veřejné podpory může být jedinou cestou k reálnému rozvoji VHCN.
  1. právo na přístup k existující fyzické infrastruktuře (čl. 3 – podmínky, důvody odmítnutí, fair and reasonable). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Ceny a zásady „spravedlivých a přiměřených“ podmínek (kritéria pro cenu přístupu, návratnost investice). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozšířené požadavky na přístup v méně atraktivních / venkovských oblastech (čl. 3 odst. 3). Odkaz na legislativu ČR zde

C. Transparentnost a koordinace stavebních prací 

  1. Minimální informace o existující fyzické infrastruktuře a jejich zpřístupnění (čl. 4). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Informace o plánovaných stavebních pracích (čl. 6 – rozsah, výjimky, omezené práce). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Koordinace stavebních prací (čl. 5 – povinnost/ možnost koordinace, důvody odmítnutí, rozdělení nákladů). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Jednotná informační místa a jejich funkce (data o infrastruktuře, plánovaných pracích, povoleních – čl. 4, 5, 6, 7, 9, 12). Odkaz na legislativu ČR zde

D. Povolování staveb pro VHCN

  1. Zjednodušené a zrychlené povolovací řízení (lhůty, požadavky na digitální podání – čl. 7). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Tichý souhlas a alternativní prostředky nápravy (čl. 8 – implicitní povolení vs. jiné nástroje ochrany). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Výjimky z povolování pro drobné záměry / specifické kategorie prací (čl. 9 – small‑scale works, kritická infrastruktura, bezpečnost). Odkaz na legislativu ČR zde

E. Budovy a vnitřní infrastruktura

  1. Povinnost gigabit‑ready / fibre‑ready fyzické infrastruktury uvnitř budov (novostavby, významné renovace – čl. 10). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Označování a informace o gigabit‑ready budovách (informace pro kupující/nájemce, certifikace – čl. 11). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Přístup k vnitřní fyzické infrastruktuře a na střechy budov (čl. 11– přístup poskytovatelů VHCN, podmínky, výjimky). Odkaz na legislativu ČR zde

F. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo

  1. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo (DJVKM/JVDKM) – funkce, role, propojení s JIM a portály (čl. 12). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Požadavky na plně digitální procesy (podání, komunikace, sledování řízení, data z JIM/DTM). Odkaz na legislativu ČR zde

G. Instituce, spory a sankce

  1. Národní orgány podle GIA (regulátor, orgán pro spory, resorty, rozdělení kompetencí – čl. 14). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Řešení sporů (čl. 13 – kdo může podat, předmět sporu, lhůty, vztah k soudům). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Sankční režim a vymáhání povinností (čl. 15 – požadavek účinných, přiměřených a odrazujících sankcí). Odkaz na legislativu ČR zde

H. Speciální režimy, přechod a revize

  1. Výjimky a zvláštní režimy (obrana, bezpečnost, kritická infrastruktura, malá měřítka, nouzové situace). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Přechod od BCRD k GIA (co GIA ruší/mění, časový rámec, dopady na stávající smlouvy a procesy). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Monitoring a revize GIA (reporting Komisi, budoucí revize – čl. 16). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Vztah GIA k jiným unijním předpisům (EECC, soutěžní právo, ochrana osobních údajů, energetika, doprava). Odkaz na legislativu ČR zde