Zpět

Témata Nařízení GIA a jejich vztah k legislativě ČR

Na této stránce uvádíme 25 témat, se kterými se můžem setkat v rámci Nařízení GIA. Ke každé skupině je přidán i pohled BCO. K tématům přidáváme odkazy na další předpisy (existující nebo případně i navrhované), které by bylo dobré znát v této souvislosti. Případně i odkazy na vysvětlující dokumenty.

Závazné právní výklady můžeme získat při konzultacích s relevantními institucemi státní správy.

A. Obecný rámec GIA

  1. Cíl a působnost GIA (čl. 1, vztah ke Kodexu, BCRD, EECC). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Definice klíčových pojmů (VHCN, fyzická infrastruktura, stavební práce, významná renovace, povolení atd., čl. 2). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozsah subjektů, na které se GIA vztahuje (provozovatelé sítí, vlastníci infrastruktury, subjekty veřejného sektoru). Odkaz na legislativu ČR zde

B. Přístup k fyzické infrastruktuře mimo budovy

  1. právo na přístup k existující fyzické infrastruktuře (čl. 3 – podmínky, důvody odmítnutí, fair and reasonable). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Ceny a zásady „spravedlivých a přiměřených“ podmínek (kritéria pro cenu přístupu, návratnost investice). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozšířené požadavky na přístup v méně atraktivních / venkovských oblastech (čl. 3 odst. 3). Odkaz na legislativu ČR zde

C. Transparentnost a koordinace stavebních prací 

Pohled BCO:

Transparentnost a koordinace stavebních prací jsou v GIA dvě strany téže mince: transparentnost vytváří informační podklad, koordinace je mechanismus, jak informace převést do společných stavebních akcí.

Smysl tématu

Skupina témat řeší praktickou otázku: „Jak zajistit, aby se v území nekopalo zbytečně víckrát, a aby investoři do sítí věděli, co už v zemi je a co se chystá?“ Skupina proto spojuje tři klíčové prvky

  • informace o existující infrastruktuře, 
  • informace o plánovaných pracích a
  • koordinaci staveb
a k tomu přidává jednotná informační místa jako digitální „rozvodnu“ těchto dat. Cílem je zlepšit plánování, omezit duplicitní náklady a zároveň zachovat přiměřenou ochranu citlivých informací.

Jak k tomu přistupuje GIA 

  • Data o infrastruktuře a pracích
    GIA stanoví, že určité minimální informace o existující fyzické infrastruktuře a o plánovaných stavebních pracích musí být dostupné v předvídatelné podobě. Nejde o detailní technické výkresy, ale o takovou úroveň informací, která umožní investorům do VHCN rozhodnout, zda se jim vyplatí využít existující infrastrukturu nebo se připojit ke koordinované akci.

  • Koordinační proces
    GIA zavádí rámec pro koordinaci stavebních prací: kdo může koordinaci navrhnout, kdy je druhá strana povinna se jí zabývat, jaké jsou legitimní důvody odmítnutí a jak se mají mezi účastníky rozdělovat náklady. Pohled BCO je, že klíčové je vnímat koordinaci nejen jako právní povinnost, ale jako nástroj k úspoře veřejných i soukromých prostředků, pokud se nastaví spravedlivá pravidla.

  • Digitální infrastruktura pro informace (JIM)
    Jednotná informační místa mají zajistit, aby se informace neskrývaly v nesourodých lokálních systémech, ale byla dostupná přes standardizované digitální rozhraní. Vnímáme je jako páteřní vrstvu, která propojuje údaje o infrastruktuře, plánovaných pracích a povoleních, a tím umožňuje efektivní využití dat v plánování a povolování.

 

V českém prostředí se budeme typicky „potkávat“ s těmito oblastmi:

  • stavební právo (včetně speciálních stavebních úřadů pro dopravní a technickou infrastrukturu),
  • právní rámec pro Digitální technickou mapu / VDTM a související mapové a datové systémy,
  • zákony a předpisy upravující provoz a správu dopravní, energetické a komunikační infrastruktury,
  • pravidla pro přístup k informacím, ochranu osobních údajů a ochranu kritické infrastruktury.

 

V praxi se zdá důležité zejména:

  • aby minimální informace byly opravdu použitelné pro plánování (ne příliš „chudé“, ale ani ne nadměrně detailní),
  • aby koordinace staveb byla procesně zvládnutelná pro obce i vlastníky sítí, nikoli jen formální povinnost bez reálného dopadu,
  • aby jednotná informační místa byla skutečně jednotná – tedy ne další paralelní systém vedle DTM a stávajících portálů,
  • aby sdílení informací respektovalo bezpečnostní a ochranné požadavky, ale ty zároveň nebyly nadužívány jako univerzální důvod k odmítnutí spolupráce.
  1. Minimální informace o existující fyzické infrastruktuře a jejich zpřístupnění (čl. 4). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Informace o plánovaných stavebních pracích (čl. 6 – rozsah, výjimky, omezené práce). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Koordinace stavebních prací (čl. 5 – povinnost/ možnost koordinace, důvody odmítnutí, rozdělení nákladů). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Jednotná informační místa a jejich funkce (data o infrastruktuře, plánovaných pracích, povoleních – čl. 4, 5, 6, 7, 9, 12). Odkaz na legislativu ČR zde

D. Povolování staveb pro VHCN

  1. Zjednodušené a zrychlené povolovací řízení (lhůty, požadavky na digitální podání – čl. 7). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Tichý souhlas a alternativní prostředky nápravy (čl. 8 – implicitní povolení vs. jiné nástroje ochrany). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Výjimky z povolování pro drobné záměry / specifické kategorie prací (čl. 9 – small‑scale works, kritická infrastruktura, bezpečnost). Odkaz na legislativu ČR zde

E. Budovy a vnitřní infrastruktura

  1. Povinnost gigabit‑ready / fibre‑ready fyzické infrastruktury uvnitř budov (novostavby, významné renovace – čl. 10). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Označování a informace o gigabit‑ready budovách (informace pro kupující/nájemce, certifikace – čl. 11). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Přístup k vnitřní fyzické infrastruktuře a na střechy budov (čl. 11– přístup poskytovatelů VHCN, podmínky, výjimky). Odkaz na legislativu ČR zde

F. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo

  1. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo (DJVKM/JVDKM) – funkce, role, propojení s JIM a portály (čl. 12). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Požadavky na plně digitální procesy (podání, komunikace, sledování řízení, data z JIM/DTM). Odkaz na legislativu ČR zde

G. Instituce, spory a sankce

  1. Národní orgány podle GIA (regulátor, orgán pro spory, resorty, rozdělení kompetencí – čl. 14). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Řešení sporů (čl. 13 – kdo může podat, předmět sporu, lhůty, vztah k soudům). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Sankční režim a vymáhání povinností (čl. 15 – požadavek účinných, přiměřených a odrazujících sankcí). Odkaz na legislativu ČR zde

H. Speciální režimy, přechod a revize

  1. Výjimky a zvláštní režimy (obrana, bezpečnost, kritická infrastruktura, malá měřítka, nouzové situace). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Přechod od BCRD k GIA (co GIA ruší/mění, časový rámec, dopady na stávající smlouvy a procesy). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Monitoring a revize GIA (reporting Komisi, budoucí revize – čl. 16). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Vztah GIA k jiným unijním předpisům (EECC, soutěžní právo, ochrana osobních údajů, energetika, doprava). Odkaz na legislativu ČR zde