Zpět

Témata Nařízení GIA a jejich vztah k legislativě ČR

Na této stránce uvádíme 25 témat, se kterými se můžem setkat v rámci Nařízení GIA. K nim přidáme odkazy na další předpisy (existující nebo případně i navrhované), které by bylo dobré znát v této souvislosti. Případně i odkazy na vysvětlující dokumenty.

Závazné právní výklady můžeme získat při konzultacích s relevantními institucemi státní správy.

A. Obecný rámec GIA

  1. Cíl a působnost GIA (čl. 1, vztah ke Kodexu, BCRD, EECC). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Definice klíčových pojmů (VHCN, fyzická infrastruktura, stavební práce, významná renovace, povolení atd., čl. 2). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozsah subjektů, na které se GIA vztahuje (provozovatelé sítí, vlastníci infrastruktury, subjekty veřejného sektoru). Odkaz na legislativu ČR zde

B. Přístup k fyzické infrastruktuře mimo budovy

  1. právo na přístup k existující fyzické infrastruktuře (čl. 3 – podmínky, důvody odmítnutí, fair and reasonable). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Ceny a zásady „spravedlivých a přiměřených“ podmínek (kritéria pro cenu přístupu, návratnost investice). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozšířené požadavky na přístup v méně atraktivních / venkovských oblastech (čl. 3 odst. 3). Odkaz na legislativu ČR zde

C. Transparentnost a koordinace stavebních prací 

Pohled BCO:

Transparentnost a koordinace stavebních prací jsou v GIA dvě strany téže mince: transparentnost vytváří informační podklad, koordinace je mechanismus, jak informace převést do společných stavebních akcí.

Smysl tématu

  • Cílem je využít každé „rozryté ulice“ k více účelům najednou – aby se při jedněch výkopech položilo co nejvíce sítí (VHCN i jiných), místo opakovaného rozkopávání téhož místa.

  • Transparentnost a koordinace mají snížit náklady, administrativu a environmentální zátěž, a zároveň vytvořit rovné podmínky přístupu k informacím pro všechny operátory.

Transparentnost plánovaných prací (čl. 6 GIA)

  • Provozovatelé sítí a veřejné subjekty musí v elektronické podobě zveřejňovat minimální soubor informací o plánovaných stavebních pracích prostřednictvím jednotného informačního místa (JIM).

  • Zveřejňují se zejména: místo, časový rámec, typ prací, zda a jak jsou financované z veřejných prostředků, případně jaký nový prvek fyzické infrastruktury má být zřízen.

  • Informace musí být dostupné v dostatečném předstihu (typicky alespoň tři měsíce před první žádostí o povolení), aby ostatní operátoři stihli zvážit a připravit žádost o koordinaci.

  • SIP/JIM funguje jako digitální vstupní brána: na jednom místě jsou dostupné údaje o existující fyzické infrastruktuře, plánovaných pracích a povolovacích řízeních, včetně možnosti podávat žádosti elektronicky.

Koordinace stavebních prací (čl. 5 GIA)

  • Koordinace je právo operátora požádat, aby jeho síť (např. VHCN) byla pokládána společně s jinými veřejně financovanými stavebními pracemi (vodovod, silnice, kanalizace apod.), pokud je to technicky a ekonomicky rozumné.

  • Provozovatelé sítí a veřejné subjekty mají povinnost takovou žádost posoudit a v zásadě jí vyhovět za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, ledaže existují objektivní důvody k odmítnutí (např. bezpečnost, kapacita, technická nemožnost).

  • Žádost o koordinaci musí obsahovat minimálně: identifikaci žadatele, popis plánovaných prací, jejich harmonogram, lokalitu, požadovanou infrastrukturu a odhad dopadu na původně plánovanou akci – bez toho nelze proveditelnost reálně posoudit.

  • Rozdělení nákladů má odrážet prospěch jednotlivých stran z koordinace; BEREC k tomu vydává detailní pokyny podle čl. 5 odst. 6 GIA, které mají sjednotit národní praxi.

Vazba mezi transparentností a koordinací

  • Transparentnost plánovaných prací je předpokladem koordinace: bez zveřejněných informací v JIM nemají ostatní operátoři jak zjistit, kde a kdy bude vhodná příležitost ke společným výkopům.

  • GIA proto staví na dvou úrovních: nejprve povinné sdílení informací (existující infrastruktura, plánované práce), poté procesní práva a povinnosti pro sjednávání konkrétních dohod o koordinaci.

  • Dobře nastavená národní implementace (napojení na DTM, stavební řízení, datové schránky, portály orgánů veřejné moci) má umožnit, aby se koordinace stala běžnou součástí plánování staveb, nikoli mimořádnou „dohodou nad rámec“.

Ilustrační výkladový příklad

  • Obec připravuje rekonstrukci místní komunikace financovanou z dotačního programu, projekt je zveřejněn v JIM šest měsíců před podáním žádosti o stavební povolení.

  • Operátor VHCN na základě těchto dat podá včas žádost o koordinaci, kde navrhne spolupokládku chrániček a kabelů, předloží svůj harmonogram i návrh rozdělení nákladů.

  • Obec a její projektant žádost posoudí, případně upraví projekt a uzavřou dohodu, v níž se vyváženě rozdělí náklady a vyčíslí přínosy (např. úspora budoucích výkopů, menší dopad na obyvatele).

  1. Minimální informace o existující fyzické infrastruktuře a jejich zpřístupnění (čl. 4). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Informace o plánovaných stavebních pracích (čl. 6 – rozsah, výjimky, omezené práce). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Koordinace stavebních prací (čl. 5 – povinnost/ možnost koordinace, důvody odmítnutí, rozdělení nákladů). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Jednotná informační místa a jejich funkce (data o infrastruktuře, plánovaných pracích, povoleních – čl. 4, 5, 6, 7, 9, 12). Odkaz na legislativu ČR zde

D. Povolování staveb pro VHCN

  1. Zjednodušené a zrychlené povolovací řízení (lhůty, požadavky na digitální podání – čl. 7). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Tichý souhlas a alternativní prostředky nápravy (čl. 8 – implicitní povolení vs. jiné nástroje ochrany). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Výjimky z povolování pro drobné záměry / specifické kategorie prací (čl. 9 – small‑scale works, kritická infrastruktura, bezpečnost). Odkaz na legislativu ČR zde

E. Budovy a vnitřní infrastruktura

  1. Povinnost gigabit‑ready / fibre‑ready fyzické infrastruktury uvnitř budov (novostavby, významné renovace – čl. 10). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Označování a informace o gigabit‑ready budovách (informace pro kupující/nájemce, certifikace – čl. 11). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Přístup k vnitřní fyzické infrastruktuře a na střechy budov (čl. 11– přístup poskytovatelů VHCN, podmínky, výjimky). Odkaz na legislativu ČR zde

F. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo

  1. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo (DJVKM/JVDKM) – funkce, role, propojení s JIM a portály (čl. 12). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Požadavky na plně digitální procesy (podání, komunikace, sledování řízení, data z JIM/DTM). Odkaz na legislativu ČR zde

G. Instituce, spory a sankce

  1. Národní orgány podle GIA (regulátor, orgán pro spory, resorty, rozdělení kompetencí – čl. 14). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Řešení sporů (čl. 13 – kdo může podat, předmět sporu, lhůty, vztah k soudům). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Sankční režim a vymáhání povinností (čl. 15 – požadavek účinných, přiměřených a odrazujících sankcí). Odkaz na legislativu ČR zde

H. Speciální režimy, přechod a revize

  1. Výjimky a zvláštní režimy (obrana, bezpečnost, kritická infrastruktura, malá měřítka, nouzové situace). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Přechod od BCRD k GIA (co GIA ruší/mění, časový rámec, dopady na stávající smlouvy a procesy). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Monitoring a revize GIA (reporting Komisi, budoucí revize – čl. 16). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Vztah GIA k jiným unijním předpisům (EECC, soutěžní právo, ochrana osobních údajů, energetika, doprava). Odkaz na legislativu ČR zde