Zpět

Témata Nařízení GIA a jejich vztah k legislativě ČR

Na této stránce uvádíme 25 témat, se kterými se můžem setkat v rámci Nařízení GIA. Ke každé skupině je přidán i pohled BCO. K tématům přidáváme odkazy na další předpisy (existující nebo případně i navrhované), které by bylo dobré znát v této souvislosti. Případně i odkazy na vysvětlující dokumenty.

Závazné právní výklady můžeme získat při konzultacích s relevantními institucemi státní správy.

A. Obecný rámec GIA

  1. Cíl a působnost GIA (čl. 1, vztah ke Kodexu, BCRD, EECC). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Definice klíčových pojmů (VHCN, fyzická infrastruktura, stavební práce, významná renovace, povolení atd., čl. 2). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozsah subjektů, na které se GIA vztahuje (provozovatelé sítí, vlastníci infrastruktury, subjekty veřejného sektoru). Odkaz na legislativu ČR zde

B. Přístup k fyzické infrastruktuře mimo budovy

  1. právo na přístup k existující fyzické infrastruktuře (čl. 3 – podmínky, důvody odmítnutí, fair and reasonable). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Ceny a zásady „spravedlivých a přiměřených“ podmínek (kritéria pro cenu přístupu, návratnost investice). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Rozšířené požadavky na přístup v méně atraktivních / venkovských oblastech (čl. 3 odst. 3). Odkaz na legislativu ČR zde

C. Transparentnost a koordinace stavebních prací 

  1. Minimální informace o existující fyzické infrastruktuře a jejich zpřístupnění (čl. 4). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Informace o plánovaných stavebních pracích (čl. 6 – rozsah, výjimky, omezené práce). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Koordinace stavebních prací (čl. 5 – povinnost/ možnost koordinace, důvody odmítnutí, rozdělení nákladů). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Jednotná informační místa a jejich funkce (data o infrastruktuře, plánovaných pracích, povoleních – čl. 4, 5, 6, 7, 9, 12). Odkaz na legislativu ČR zde

D. Povolování staveb pro VHCN

Pohled BCO:

Povolování staveb pro VHCN je z pohledu GIA druhou stranou mince k technickým a informačním pravidlům: i když jsou data a koordinace v pořádku, bez rychlého a předvídatelného povolovacího procesu se gigabitová infrastruktura včas nepostaví.​

Smysl tématu

Tato témata řeší praktickou otázku: „Jak nastavit povolovací procesy pro výstavbu VHCN tak, aby byly rychlé, digitální a zároveň respektovaly ostatní veřejné zájmy?“ Cílem je zkrátit dobu potřebnou k získání povolení, zvýšit předvídatelnost pro investory a odstranit zbytečné administrativní překážky, aniž by se oslabily nezbytné kontrolní mechanismy.​

Jak k tomu přistupuje GIA

Zjednodušené a zrychlené řízení
GIA zavádí rámec pro zjednodušené a časově omezené povolovací procesy pro VHCN, včetně požadavku na jasně stanovené lhůty pro rozhodnutí a možnosti digitálního podání. Smyslem je, aby žadatel nemusel obcházet více úřadů s různými pravidly a nemusel žít měsíce v nejistotě, zda a kdy bude moci stavět.​

Tichý souhlas a alternativní náprava
Na některých místech GIA pracuje s konceptem tichého souhlasu – tedy situace, kdy nečinnost orgánu může vést k tomu, že se žádost považuje za schválenou. Zároveň však připouští, že členské státy mohou zvolit i jiné mechanismy nápravy, pokud tichý souhlas neodpovídá jejich právní tradici, například posílení kontrolních lhůt a procesů proti nečinnosti.​

Výjimky pro drobné záměry a speciální kategorie prací
GIA umožňuje, aby některé menší nebo specifické zásahy vůbec nepodléhaly standardnímu povolování, případně byly vyřízeny ve výrazně zjednodušeném režimu. Zároveň ale vymezuje, že pro kritickou infrastrukturu, bezpečnostní objekty nebo určité citlivé situace mohou platit naopak přísnější pravidla.

 Z pohledu BCO se tato témata budou v českém prostředí typicky „potkávat“ s těmito oblastmi:

  • stavební právo, včetně zvláštních částí pro dopravní a technickou infrastrukturu;​
  • zákony o elektronizaci postupů orgánů veřejné moci a procesních portálech (digitální podání, e‑služby veřejné správy);​
  • zákon o elektronických komunikacích a související sektorová regulace;​
  • předpisy upravující výjimky a zvláštní režimy pro kritickou infrastrukturu a bezpečnostní objekty.​

Proto je z našeho pohledu prakticky důležité zejména:

  • aby lhůty a zjednodušení, která GIA předpokládá, byla reálně sladěna s českými procesními předpisy, nikoli jen formálně přejata;​
  • aby digitální podání nebylo jen „elektronickou obálkou“ pro papírové postupy, ale skutečně využívalo datové struktury a napojení na další systémy (DTM, JIM, portály stavebních řízení);​
  • aby tichý souhlas nebo jeho náhrady byly nastaveny tak, že chrání investory před nečinností, ale zároveň neoslabují zásadní veřejné zájmy;​
  • aby seznam drobných záměrů a speciálních kategorií prací byl dostatečně jasný, aby se předešlo sporům o to, co ještě povolování podléhá a co už ne

  1. Zjednodušené a zrychlené povolovací řízení (lhůty, požadavky na digitální podání – čl. 7). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Tichý souhlas a alternativní prostředky nápravy (čl. 8 – implicitní povolení vs. jiné nástroje ochrany). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Výjimky z povolování pro drobné záměry / specifické kategorie prací (čl. 9 – small‑scale works, kritická infrastruktura, bezpečnost). Odkaz na legislativu ČR zde

E. Budovy a vnitřní infrastruktura

  1. Povinnost gigabit‑ready / fibre‑ready fyzické infrastruktury uvnitř budov (novostavby, významné renovace – čl. 10). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Označování a informace o gigabit‑ready budovách (informace pro kupující/nájemce, certifikace – čl. 11). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Přístup k vnitřní fyzické infrastruktuře a na střechy budov (čl. 11– přístup poskytovatelů VHCN, podmínky, výjimky). Odkaz na legislativu ČR zde

F. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo

  1. Digitální jednotné vnitrostátní kontaktní místo (DJVKM/JVDKM) – funkce, role, propojení s JIM a portály (čl. 12). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Požadavky na plně digitální procesy (podání, komunikace, sledování řízení, data z JIM/DTM). Odkaz na legislativu ČR zde

G. Instituce, spory a sankce

  1. Národní orgány podle GIA (regulátor, orgán pro spory, resorty, rozdělení kompetencí – čl. 14). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Řešení sporů (čl. 13 – kdo může podat, předmět sporu, lhůty, vztah k soudům). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Sankční režim a vymáhání povinností (čl. 15 – požadavek účinných, přiměřených a odrazujících sankcí). Odkaz na legislativu ČR zde

H. Speciální režimy, přechod a revize

  1. Výjimky a zvláštní režimy (obrana, bezpečnost, kritická infrastruktura, malá měřítka, nouzové situace). Odkaz na legislativu ČR zde

  2. Přechod od BCRD k GIA (co GIA ruší/mění, časový rámec, dopady na stávající smlouvy a procesy). Odkaz na legislativu ČR zde

  3. Monitoring a revize GIA (reporting Komisi, budoucí revize – čl. 16). Odkaz na legislativu ČR zde

  4. Vztah GIA k jiným unijním předpisům (EECC, soutěžní právo, ochrana osobních údajů, energetika, doprava). Odkaz na legislativu ČR zde

BCO Obrázek 3.png