Pohled BCO:

Témata této skupiny se věnují výjimkám, přechodu ze „starého“ rámce na nový a budoucímu vývoji GIA – tedy tomu, kdy a jak se pravidla GIA neuplatní plně, jak nahradí předchozí úpravu a jak bude do budoucna sledována a případně upravována. Tvoří jakýsi „okrajový rámec“ nařízení: co je mimo, jak se do něj přechází a jak se bude vyvíjet.

Smysl tématu

Tato témata odpovídají na otázky: „Kdy se GIA neuplatní nebo se uplatní jinak? Jak nahradilo dřívější směrnici BCRD? Jak se bude kontrolovat, zda GIA funguje, a případně měnit do budoucna?“ Cílem je, aby bylo jasné, v jakých specifických situacích platí zvláštní pravidla, jaký je časový a právní rámec přechodu a jak jsou nastaveny mechanismy monitoringu a revize.

Jak k tomu přistupuje GIA

Výjimky a zvláštní režimy
GIA vymezuje situace, kdy se některé jeho povinnosti neuplatní, nebo se uplatní v omezené podobě – typicky z důvodů obrany, bezpečnosti, ochrany kritické infrastruktury, ale také u opravdu malých projektů nebo v nouzových situacích. Pohled BCO je, že tyto výjimky mají chránit zásadní veřejné zájmy a předejít nepřiměřené administrativě, neměly by však sloužit jako obecná „úniková cesta“ z povinností.

Přechod od BCRD k GIA
Nařízení stanoví, jak GIA nahrazuje předchozí směrnici o snižování nákladů na rozvoj vysokorychlostních sítí (BCRD), včetně časového rámce a nakládání se stávajícími smlouvami a procesy. Z našeho pohledu jde o klíčové téma pro praxi: je třeba vědět, které dosavadní postupy a dohody zůstávají použitelné, co je nutné přizpůsobit a jak se vyhnout „dvojkolejnosti“ mezi starými a novými pravidly.

Monitoring a revize GIA
GIA obsahuje požadavky na sledování jeho provádění a na podávání zpráv Evropské komisi. Pohled BCO je, že monitoring má dvojí význam: jednak vytváří datový podklad pro případnou budoucí revizi GIA, jednak dává členským státům a aktérům možnost systematicky vyhodnocovat, kde nařízení naráží na praktické problémy nebo kde naopak dobře funguje.

Vztah k jiným unijním předpisům
Nařízení musí být sladěno s dalšími pravidly EU – například s kodexem pro elektronické komunikace, soutěžním právem, ochranou osobních údajů, předpisy pro energetiku a dopravu či kybernetickou bezpečnost. Z našeho pohledu je důležité vnímat GIA jako sektorově zaměřený „stavební a infrastrukturní“ nástroj, který nesmí narušit základní principy těchto horizontálních předpisů.

V českém prostředí se budeme typicky „potkávat“ s těmito oblastmi

• právní úprava kritické infrastruktury, obrany, bezpečnosti a krizového řízení;
• přechodové a rušící ustanovení, která nahradí implementaci původní směrnice BCRD v českém právu;
• mechanismy státního a resortního reportingu vůči EU v oblasti elektronických komunikací a digitální infrastruktury;
• aplikace pravidel hospodářské soutěže, ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti na projekty realizované podle GIA.

V praxi se zdá důležité zejména:

• mít jasně popsáno, za jakých konkrétních podmínek lze využít výjimky a zvláštní režimy, aby se předešlo jejich nadužívání;
• dobře naplánovat přechod od BCRD k GIA tak, aby nedocházelo k právní nejistotě u stávajících smluv a běžících projektů;
• nastavit sběr dat a reportování tak, aby nezatěžovalo zbytečně obce, vlastníky infrastruktury a operátory, ale přitom poskytovalo smysluplný obraz o fungování GIA;
• systematicky sledovat, jak se GIA „potkává“ s jinými evropskými a českými předpisy, a včas identifikovat oblasti, kde bude potřeba upřesnění nebo metodická podpora pro praxi.