Co říká článek 11 GIA

• Právo zavést síť k přístupovému bodu

  • Každý poskytovatel veřejné sítě elektronických komunikací má právo na své náklady zavést svou síť až k přístupovému bodu budovy (access point), s výhradou odstavce 3 a bez dotčení vlastnických práv.​

• Právo na přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy

  • Každý poskytovatel veřejné sítě má právo na přístup ke kterékoliv existující fyzické infrastruktuře uvnitř budovy za účelem budování prvků sítí VHCN, pokud je duplikace technicky nemožná nebo ekonomicky neefektivní.​

  • Žádosti o přístup se podávají písemně; podmínky přístupu (včetně ceny) musí být spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.​

• Povinnosti držitele práva využívat infrastrukturu

  • Každý držitel práva využívat přístupový bod a fyzickou infrastrukturu uvnitř budovy (vlastník, správce, jiný operátor) musí vyhovět všem přiměřeným písemným žádostem poskytovatelů veřejných sítí o přístup, za výše uvedených podmínek.​

• Pokud v budově není infrastruktura připravená pro optiku

  • Není‑li k dispozici fyzická infrastruktura uvnitř budovy připravená pro optická vlákna, má poskytovatel veřejné sítě právo ukončit svou síť přímo v prostorách účastníka, pokud s tím vlastník nebo účastník souhlasí a dopad na nemovitost je minimalizován (využití stávající infrastruktury, uvedení do původního stavu).​

• Vztah k vlastnickým právům a BEREC pokyny

  • Článek 11 výslovně nezasahuje do vlastnického práva vlastníka budovy/infrastruktury ani třetích osob; řeší pouze povinnost držitele užívacího práva poskytovat přístup.​

  • Do 12. 11. 2025 má BEREC vydat pokyny k podmínkám přístupu k infrastruktuře uvnitř budovy a ke kritériím pro rozhodování sporů.​

Jak se článek 11 promítá do české legislativy

Adaptační zákon – proces žádosti o přístup

• Návrh adaptačního zákona k GIA implementuje článek 11 v samostatném ustanovení „Přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy“:​

  • upravuje, že žádost o přístup podle čl. 11 odst. 3 GIA musí obsahovat zejména:

    • vymezení fyzické infrastruktury uvnitř budovy, ke které poskytovatel žádá přístup,

    • návrh podmínek přístupu (technické, časové),

    • návrh smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy jako povinnou přílohu.​

  • držitel práva využívat infrastrukturu (vlastník, správce, „in‑building operátor“) je povinen na žádost odpovědět a buď přístup poskytnout, nebo odmítnutí konkrétně a odůvodněně vysvětlit (v souladu s čl. 11 a analogicky s čl. 3 GIA).​

• Návrh zákona zároveň stanoví, že k ujednáním o výlučném přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy se nepřihlíží – navazuje tak na obdobnou zásadu u přístupu k existující infrastruktuře podle článku 3 GIA.​​

Vazba na článek 10 GIA (in‑building infrastruktura)

• Článek 10 GIA ukládá povinnost infrastrukturní přípravy budov („fibre‑ready“); článek 11 pak řeší přístup jiných poskytovatelů k této infrastruktuře.​

• Adaptační zákon:

  • v části k čl. 10 stanoví technické a časové povinnosti pro developery a vlastníky,

  • v části k čl. 11 dává poskytovatelům veřejných sítí nárok tato pasivní zařízení využít, pokud duplikace není efektivní.​

Orgán pro řešení sporů

• Spory o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy spadají pod článek 13 GIA – řešení sporů; v ČR tuto roli plní Český telekomunikační úřad.​

• Adaptační zákon:

  • v § 14 svěřuje ČTÚ pravomoc rozhodovat spory o přístupu k infrastruktuře uvnitř budovy,

  • stanoví krátké lhůty pro rozhodnutí (navazující na čl. 13 GIA: 4 měsíce u přístupu, 1 měsíc u koordinace/transparency),

  • umožňuje ČTÚ stanovit i cenu přístupu tak, aby byla spravedlivá a přiměřená, v souladu s budoucími pokyny BEREC k článku 11.​

Praktické dopady v ČR

• Poskytovatelé veřejných sítí VHCN:

  • získají jasný právní nárok zavádět své sítě až k přístupovému bodu a žádat o přístup k vnitřní infrastruktuře budov,

  • pokud je přístup odmítnut nebo podmínky považují za nespravedlivé, mohou se obrátit na ČTÚ.​

• Vlastníci budov / správci / „in‑building“ operátoři:

  • musí počítat s povinností sdílet fyzickou infrastrukturu uvnitř budovy s dalšími poskytovateli veřejných sítí,

  • mohou požadovat přiměřenou náhradu (cenu), ale nesmí stanovovat diskriminační nebo neodůvodněně vysoké podmínky.​

Celkově článek 11 GIA v českém prostředí doplňuje stavební a vlastnický rámec o jasná práva a povinnosti kolem sdílení fyzické infrastruktury uvnitř budov, včetně mechanismu smluvního vyjednávání a rozhodování sporů ČTÚ podle adaptačního zákona.