Článek 13 GIA vytváří jednotný rámec pro rychlé a závazné řešení sporů mezi stranami, které uplatňují práva a povinnosti podle GIA, a ukládá členským státům povinnost zřídit národní orgán pro řešení sporů s přesně danými lhůtami.​

Co říká článek 13 GIA

• Kdo může spor předložit a v jakých věcech

  • Každá strana (operátor, provozovatel sítě, subjekt veřejného sektoru, držitel práva využívat infrastrukturu) může, aniž je dotčena možnost obrátit se na soud, předložit spor příslušnému národnímu orgánu pro řešení sporů.​

  • Jde zejména o spory týkající se:

    • přístupu k existující fyzické infrastruktuře (čl. 3),

    • koordinace stavebních prací (čl. 5),

    • transparentnosti fyzické infrastruktury a plánovaných prací (čl. 4 a 6),

    • přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy (čl. 11),

    • případně dalších ustanovení, pokud to stanoví vnitrostátní právo.​

• Lhůty pro rozhodnutí

  • Národní orgán pro řešení sporů musí vydat závazné rozhodnutí:

    • do 4 měsíců od obdržení žádosti u sporů o přístup k existující fyzické infrastruktuře (čl. 3) a o přístup k infrastruktuře uvnitř budovy (čl. 11),

    • do 1 měsíce u sporů týkajících se transparentnosti fyzické infrastruktury (čl. 4), koordinace stavebních prací (čl. 5) a transparentnosti plánovaných stavebních prací (čl. 6).​

  • Lhůty lze prodloužit pouze ve řádně odůvodněných výjimečných případech.​

• Obsah rozhodnutí a kritéria

  • Rozhodnutí musí při plném zohlednění zásady proporcionality a zásad stanovených v pokynech Komise a BEREC:

    • určit spravedlivé a přiměřené podmínky, případně včetně ceny,

    • odstranit neodůvodněné odepření přístupu nebo nepřiměřené podmínky.​

  • Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů nebrání stranám obrátit se na soud nebo využít jiný smírčí mechanismus (mediace, další jednání).​

Jak se článek 13 promítá do české legislativy

Kdo je národní orgán pro řešení sporů

• V ČR je podle návrhu adaptačního zákona k GIA orgánem pro řešení sporů Český telekomunikační úřad (ČTÚ).​

  • ČTÚ již dnes rozhoduje spory podle zákona o elektronických komunikacích; adaptační zákon tuto roli rozšiřuje tak, aby pokryl všechny spory spadající do oblasti GIA (přístup, koordinace, transparentnost, in‑building přístup).​

Proces podání návrhu na rozhodnutí sporu

• Návrh na rozhodnutí sporu se podle návrhu adaptačního zákona podává ČTÚ s těmito zásadami:​

  • návrh musí být podán nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající oprávnění obrátit se na orgán pro řešení sporů podle čl. 13 odst. 1 GIA (např. marné uplynutí lhůty pro odpověď na žádost o přístup, neúspěšné jednání o smlouvě),

  • součástí návrhu musí být:

    • úplná žádost, která spor vyvolala (např. žádost o přístup, koordinaci, informace),

    • odpověď druhé strany (odmítnutí, návrh podmínek),

    • návrh smlouvy nebo její změny se zvýrazněním sporných ustanovení – u sporů o uzavření nebo změnu smlouvy,

    • další podklady, které ČTÚ umožní posoudit technické a ekonomické okolnosti.​

• Lhůty z čl. 13 GIA začínají běžet dnem, kdy ČTÚ obdrží úplný návrh na rozhodnutí sporu.​

Lhůty a rozhodování ČTÚ

• Adaptační zákon potvrzuje lhůty podle článku 13 GIA:​

  • u sporů o přístup k existující fyzické infrastruktuře, přístup k infrastruktuře uvnitř budovy a dalších sporů podle čl. 13 odst. 1 písm. a), c) a d) GIA rozhodne ČTÚ do 4 měsíců od doručení úplného návrhu,

  • u sporů týkajících se transparentnosti a koordinace podle čl. 13 odst. 1 písm. b), c) a d) GIA (čl. 4, 5, 6) rozhodne do 1 měsíce.

• Tyto lhůty lze prodloužit pouze výjimečně a řádně odůvodněně; po dobu, kdy ČTÚ se souhlasem stran stanoví lhůtu k pokusu o smír, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.​

• Rozhodnutí ČTÚ může:

  • stanovit spravedlivé a přiměřené technické a obchodní podmínky (včetně ceny),

  • uložit povinnost uzavřít smlouvu či ji změnit,

  • určit způsob rozdělení nákladů (např. u koordinace stavebních prací).​

Vztah k soudům a smírčím postupům

• V souladu s článkem 13 GIA adaptační zákon stanoví, že:

  • využití řízení před ČTÚ nebrání žádné straně obrátit se na soud (správní žaloba proti rozhodnutí ČTÚ, případně civilní spory o plnění),

  • ČTÚ může se souhlasem obou stran stanovit lhůtu k pokusu o smír a doporučit způsoby smírného řešení sporu; po tuto dobu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.​

Pro praxi v ČR to znamená, že:

• spory o přístup, koordinaci a transparentnost podle GIA se nekončí „na mrtvém bodě“ jednání, ale lze je rychle předložit ČTÚ,

• ČTÚ má povinnost rozhodnout ve velmi krátkých lhůtách (1 nebo 4 měsíce) a nastavit i cenu a podmínky,

• současně zůstává zachována možnost soudní ochrany a smírčího řešení mimo ČTÚ.