Zpět

Vazba GIA na legislativu v ČR - článek 14

Co říká článek 14 GIA

  • Určení příslušných orgánů

    • Členské státy musí zřídit nebo určit jeden nebo více příslušných orgánů, které budou vykonávat úkoly přidělené národnímu orgánu pro řešení sporů (čl. 13) a další úkoly podle GIA.

    • Tyto orgány musí být právně odlišné a funkčně nezávislé na jakémkoli poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací.

  • Zajištění zdrojů a odbornosti

    • Členské státy musí zajistit, aby příslušné orgány měly dostatečné finanční, technické a lidské zdroje a odbornou kapacitu k plnění úkolů podle GIA (řešení sporů, dohled, spolupráce s jinými regulátory).

  • Spolupráce a koordinace

    • Příslušné orgány musí úzce spolupracovat s národním orgánem pro řešení sporů, s BEREC a s ostatními vnitrostátními orgány (např. energetický regulátor, orgány stavební správy, orgány pro ochranu hospodářské soutěže).

    • Článek 14 přímo navazuje na čl. 13 GIA a počítá s tím, že rozhodování sporů může vyžadovat odborné vstupy jiných sektorových regulátorů (energetika, doprava, voda).


Jak se článek 14 promítá do české legislativy

Určení příslušných orgánů

  • Návrh adaptačního zákona k GIA určuje za hlavní „příslušné orgány“ zejména:

    • Český telekomunikační úřad (ČTÚ) – jako:

      • národní orgán pro řešení sporů podle čl. 13 GIA,

      • dozorový a sankční orgán pro většinu povinností podle GIA (přístup, koordinace, transparentnost, in‑building přístup),

      • nositel agendy jednotného vnitrostátního digitálního kontaktního místa (DJVKM).

    • Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) – jako příslušný orgán pro:

      • evidenci a zpřístupnění údajů o fyzické infrastruktuře (DTM, DMVS, ZABAGED) pro čl. 4 a 6 GIA.

    • Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) – jako orgán pro:

      • koordinaci a metodiku v oblasti stavebního práva a povolování (čl. 7–9 GIA),

      • provoz Portálu stavebníka a souvisejících digitálních nástrojů.

Tím se naplňuje požadavek čl. 14 GIA, aby existoval jasný seznam příslušných orgánů a rozdělení jejich kompetencí.

Nezávislost a sektorová koordinace

  • Nezávislost ČTÚ je zajištěna již dnes zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; adaptační zákon výslovně navazuje na tuto roli a rozšiřuje ji o povinnosti podle GIA.

  • Pro případy, kdy se spor týká energetické infrastruktury, návrh adaptačního zákona stanoví povinnost ČTÚ vyžádat si závazné stanovisko Energetického regulačního úřadu (ERÚ) k technicko‑ekonomickým otázkám (cena za přístup, rozdělení nákladů na koordinaci prací).

  • Podobná spolupráce se předpokládá s dalšími orgány (např. památková péče, ochrana přírody, bezpečnostní složky) v případech výjimek podle článků 5, 6, 9 a 10 GIA.

Kontrola a sankce v návaznosti na čl. 14 GIA

  • Ačkoli vlastní sankční povinnost je explicitně v článku 15 GIA, adaptační zákon propojuje čl. 14 (příslušné orgány) s vymáháním povinností:

    • § 15 návrhu zákona vymezuje přestupky (např. neposkytnutí informací, odmítnutí přístupu bez řádného odůvodnění, nevedení evidence v DTM) a přiřazuje je do působnosti ČTÚ,

    • § 16 stanoví, že ČTÚ vymáhá splnění povinností uložených svými rozhodnutími (např. ve sporech podle čl. 13 GIA) ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.


V českém prostředí tak článek 14 GIA v praxi znamená:

  • jasné určení ČTÚ, ČÚZK a MMR jako „příslušných orgánů“ pro jednotlivé oblasti GIA,

  • povinnost těchto orgánů mít dostatek kapacit a digitálních nástrojů (DTM/DMVS, Portál stavebníka, DJVKM),

  • a možnost ČTÚ (ve spolupráci s dalšími regulátory) fakticky vymáhat plnění GIA prostřednictvím rozhodování sporů, kontrol a sankcí podle adaptačního zákona.