Co říká článek 15 GIA

• Členské státy musí stanovit sankce za:

  • porušení povinností uložených samotným nařízením GIA,

  • porušení závazných rozhodnutí přijatých příslušnými orgány na základě GIA (např. rozhodnutí orgánu pro řešení sporů).​

• Sankce mají být:

  • vhodné vzhledem k povaze porušení,

  • účinné – reálně motivující k plnění,

  • přiměřené – nepřekračující potřebnou intenzitu,

  • odrazující – takové, aby odrazovaly od opakování porušení.​

• Recital 69 výslovně uvádí, že sankce mají pokrývat i případy, kdy provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru vědomě nebo z hrubé nedbalosti poskytne prostřednictvím jednotného informačního místa zavádějící, chybné nebo neúplné informace.​

Jak se článek 15 promítá do české legislativy

Přestupky a pokuty v adaptačním zákoně

• Návrh adaptačního zákona k GIA zavádí samostatnou část o přestupcích a sankcích, která přímo naplňuje čl. 15 GIA:​

  • § 14 (pracovní označení) vymezuje přestupky, mezi které patří zejména:

    • neposkytnutí nebo opožděné poskytnutí informací o fyzické infrastruktuře či plánovaných stavebních pracích (čl. 4 a 6 GIA),

    • neposkytnutí přístupu k existující fyzické infrastruktuře nebo infrastruktuře uvnitř budovy v rozporu s články 3 a 11,

    • nevedení nebo neaktualizování evidence v DTM/DMVS podle článků 4 a 6,

    • neposkytnutí součinnosti při koordinaci stavebních prací podle článku 5,

    • nesplnění povinnosti uložené závazným rozhodnutím ČTÚ (orgánu pro řešení sporů) podle článku 13 GIA.​

• § 14 návrhu stanoví horní hranice pokut:​

  • až 10 000 000 Kč nebo až 5% čistého obratu pachatele za poslední ukončené účetní období (podle toho, která částka je vyšší) u nejzávažnějších přestupků (např. systematické maření přístupu nebo transparentnosti),

  • až 2 000 000 Kč u méně závažných přestupků (např. jednotlivé porušení informačních povinností).

• Horní hranice se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je přestupek spáchán opakovaně (do 2 let od předchozího pravomocného rozhodnutí za stejný přestupek).​

Donucovací pokuty

• Vedle „jednorázových“ pokut zavádí adaptační zákon také donucovací pokuty:​

  • § 15 návrhu:

    • ČTÚ vymáhá splnění povinností uložených svým rozhodnutím ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč,

    • výše jednotlivé donucovací pokuty může činit nejvýše:

      • 100 000 Kč u fyzické osoby,

      • 2 000 000 Kč u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.​

• Donucovací pokuty se ukládají opakovaně, dokud povinný subjekt nesplní uloženou povinnost (např. neposkytuje přístup ani po rozhodnutí ČTÚ, neaktualizuje evidenci v DTM apod.).​

Příslušný orgán a rozsah působnosti sankcí

• Příslušným orgánem pro ukládání pokut a donucovacích pokut je Český telekomunikační úřad (ČTÚ), v souladu s článkem 14 GIA a s rolí orgánu pro řešení sporů podle článku 13.​

• Sankce se vztahují jak na:

  • podniky zajišťující nebo oprávněné zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací,

  • tak na subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, pokud poruší povinnosti podle GIA (např. neposkytnou informace či přístup přes JIM).​

Pro praxi to znamená, že GIA není „měkké doporučení“, ale režim s jasně vymahatelnými povinnostmi:

• porušení klíčových ustanovení (přístup, koordinace, transparentnost, in‑building přístup) může vést k velmi významným pokutám až v řádu milionů Kč nebo procent obratu,

• opakované porušení zvyšuje strop sankcí na dvojnásobek,

• a nesplnění rozhodnutí ČTÚ může být vynucováno opakovanými donucovacími pokutami až do splnění povinnosti.