Vazba GIA na Legislativu

Zpět

Vazba GIA na legislativu v ČR - článek 3

Co říká článek 3 GIA

Základní právo na přístup (odst. 1)
- Provozovatelé sítí a subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, musí na základě písemné žádosti operátora vyhovět všem oprávněným žádostem o přístup k této infrastruktuře.
- Přístup se poskytuje za spravedlivých a přiměřených podmínek včetně ceny; u subjektů veřejného sektoru navíc za nediskriminačních podmínek.
- Žádost musí přesně specifikovat prvky infrastruktury, ke kterým se přístup požaduje, a časový rámec.
Důvody pro odmítnutí přístupu (odst. 4–5)
- Přístup může být odmítnut pouze z taxativně vymezených důvodů, např.:
  - technická nevhodnost (nedostatek místa, bezpečnostní rizika, riziko závažného narušení integrality sítě),
  - potřeba vyhrazení kapacity pro budoucí prokazatelné vlastní potřeby (podložené investičními plány nebo jednotně uplatňovaným procentem vyhrazené kapacity),
  - ochrana bezpečnosti sítí, veřejného pořádku, zdraví, životního prostředí nebo kritické infrastruktury,
  - existence nástroje se srovnatelnými efekty (např. veřejnoprávní přístupová regulace podle Kodexu).
- Odmítnutí musí být konkrétně a písemně odůvodněno.
Stanovení ceny a podmínek (odst. 6–7)
- Ceny a další podmínky přístupu musí odrážet:
  - náklady poskytovatele přístupu (včetně přiměřené návratnosti investic a rizik),
  - tržní podmínky a existující srovnatelné smlouvy.
- Členské státy mohou využít srovnávací analýzu existujících smluv jako referenci pro posouzení, zda jsou ceny a podmínky spravedlivé a přiměřené.
Koordinační orgán pro veřejnou infrastrukturu (odst. 8)
- Členské státy mohou zřídit nebo určit orgán (koordinační centrum), který:
  - koordinuje žádosti o přístup k infrastruktuře ve vlastnictví subjektů veřejného sektoru,
  - poskytuje právní a technické poradenství pro sjednávání podmínek přístupu,
  - podporuje tyto subjekty při přípravě vzorových smluv a monitoruje délku a výsledek procesu.
Specificky: přístup k soukromým komerčním budovám ve venkovských/odlehlých oblastech (odst. 9)
- Členské státy mohou stanovit, že vlastníci soukromých komerčních budov ve venkovských nebo odlehlých oblastech umožní přístup k fyzické infrastruktuře v těchto budovách, pokud:
  - v oblasti není dostupná žádná síť VHCN stejného typu a podle informací z JIM neexistuje ani plán na její vybudování,
  - neexistuje žádná jiná vhodná fyzická infrastruktura ve vlastnictví provozovatelů sítí nebo subjektů veřejného sektoru,
  - přístup je na spravedlivých a přiměřených podmínkách, za ceny odpovídající tržním podmínkám.

Jak se článek 3 promítá do české a EU legislativy

1. EU předpisy

Nařízení (EU) 2024/1309 (GIA)

čl. 4 – minimální informace o existující fyzické infrastruktuře, povinnost jejich zpřístupnění prostřednictvím jednotného informačního místa, lhůty, důvody omezení poskytování.

Směrnice 2014/61/EU (BCRD)

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý (předchůdce GIA, nyní zrušen; režim transparentnosti nahrazen čl. 4 GIA).

Nařízení (EU) 2015/2120

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý (týká se otevřeného internetu a roamingu, ne transparentnosti infrastruktury).

Směrnice (EU) 2018/1972 (EECC)

čl. 72–76 – přístup a sdílení sítí, ale bez jednotného informačního místa; vztah k čl. 4 GIA jen obecný (GIA doplňuje Kodex o transparentnost fyzické infrastruktury).

2. Speciální české předpisy s přímou vazbou na GIA

Zákon č. 194/2017 Sb.

§ 3–5 – přístup a informace o infrastruktuře podle BCRD, včetně „jednotného informačního místa“; historický předobraz článku 4 GIA, ale po účinnosti GIA bude zrušen.
Vztah k čl. 4 GIA: pouze jako předchozí právní režim; po zrušení se čl. 4 GIA implementuje adaptačním zákonem a DTM/DMVS.

Návrh adaptačního zákona k GIA

§ 2 – určení ČÚZK jako jednotného informačního místa pro oblast informací o existující fyzické infrastruktuře (čl. 4 GIA).
§ 4 – „Informace o fyzické infrastruktuře“:
- odst. 1–2 – vymezení „minimálních informací“ dle čl. 4 GIA (georeferencovaná poloha, druh, provozování, kontaktní místo) a jejich poskytování prostřednictvím DTM a ZABAGED.
- odst. 3 – mapování údajů čl. 4 GIA na datové prvky DTM/ZABAGED (typ objektu, stav provozování atd.).
§ 15–16 – přestupky a sankce za neposkytnutí/nesprávné poskytnutí informací podle čl. 4 GIA.

3. Digitální technické mapy a prostorová data

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví

§ 4b – digitální technická mapa kraje (DTM); definuje obsah DTM včetně objektů dopravní a technické infrastruktury – nositel dat pro „existující fyzickou infrastrukturu“ dle čl. 4 GIA.
§ 4d – informační systém Digitální mapy veřejné správy (IS DMVS); technické rozhraní pro poskytování minimálních informací o existující infrastruktuře podle čl. 4 GIA.

Zákon č. 47/2020 Sb.

mění § 4b a 4d zákona č. 200/1994 Sb. – vytváří právní základ DTM/DMVS, na který čl. 4 GIA navazuje (zpřístupnění georeferencovaných informací).

Vyhláška č. 393/2020 Sb. (ve znění 186/2023 Sb., 140/2024 Sb.)

§ 3–5 – obsah DTM, rozdělení na veřejnou a neveřejnou část; vymezuje, které objekty a atributy (vč. vlastníka/správce, provozování) jsou v DTM – přímo využito k naplnění „minimálních informací“ dle čl. 4 GIA.
§ 7–10 – způsob předávání a aktualizace údajů do DTM; zajišťuje, aby informace o existující infrastruktuře byly aktuální, jak požaduje čl. 4 GIA.

4. Stavební právo a povolování

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – stavební zákon určuje, jak jsou dokumentace a povolovací proces napojeny na DTM/IS DMVS, ale neřeší samostatně transparentnost existující infrastruktury.

Vyhlášky č. 130/2024 Sb., 131/2024 Sb., 132/2024 Sb., 133/2024 Sb.

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý – upravují úřady, dokumentaci a technické požadavky na stavby, nikoli poskytování minimálních informací o existující infrastruktuře.

Zákon č. 416/2009 Sb.

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý – týká se urychlení výstavby strategické infrastruktury, nikoli transparentnosti existující infrastruktury přes JIM.

5. Elektronické komunikace a ČTÚ

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

§ 14–34 – přístup a propojení, zvláštní přístupové povinnosti; historicky se využíval pro přístupové režimy ke „sdílení infrastruktury“, ale neobsahuje povinnost transparentnosti přes JIM.
vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – přístupové povinnosti se kombinují s informacemi získanými podle čl. 4 GIA, ale vlastní povinnost publikovat minimální informace je až v adaptačním zákoně / DTM.

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý – vztahuje se k ochraně spotřebitelů, ne k transparentnosti fyzické infrastruktury.

6. Vlastnická práva, omezení, vyvlastnění

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý – řeší obecně vlastnické právo a služebnosti; s čl. 4 souvisí jen přes ochranu obchodního tajemství a citlivých údajů (GIA umožňuje omezení poskytování informací).

Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý – týká se vyvlastnění, nikoli poskytování informací o existující infrastruktuře.

7. Bezpečnost, kritická infrastruktura a utajení

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

§ 2 a násl. – vymezení kritické infrastruktury;
vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – čl. 4 umožňuje omezit poskytování informací o infrastruktuře z důvodů ochrany kritické infrastruktury; konkrétní definice a seznamy vycházejí z tohoto zákona.

Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – ochrana kyberneticky významných systémů a sítí může vést k omezení zveřejňovaných údajů o jejich infrastruktuře podle čl. 4 GIA.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – čl. 4 umožňuje nepublikovat informace, pokud by porušily povinnosti podle zákona o utajovaných informacích (kritická infrastruktura, obrana).

8. Památková ochrana, ŽP, zvláštní režimy

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

vztah k čl. 4 GIA: žádný přímý – hraje roli spíše u výjimek podle čl. 5, 6, 9, 10 (památkově chráněné objekty), ne u samotné transparentnosti existující infrastruktury.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – může motivovat omezení detailu či rozsahu zveřejněných geodat v citlivých územích, ale není explicitně provázán s čl. 4.

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – obdobně, možné důvody omezení poskytování informací v ochranných pásmech, ale ne explicitní vazba na čl. 4.

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – energetická infrastruktura je významným nositelem fyzické infrastruktury, jejíž informace se mají zveřejňovat; zákon ale upravuje provoz a přístup, ne jednotné informační místo a minimální informace.

9. Další procesní a informační předpisy

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – upravuje obecně postup správních orgánů (včetně ČÚZK, krajů) při ukládání povinností poskytovat informace o infrastruktuře, ale čl. 4 řeší sám obsah a JIM.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

vztah k čl. 4 GIA: nepřímý – obecná pravidla poskytování informací (a výjimek kvůli obchodnímu tajemství, bezpečnosti) se musí skloubit s režimem čl. 4 GIA; čl. 4 však představuje speciální lex specialis pro „minimální informace o infrastruktuře“.