Zpět

Vazba GIA na legislativu v ČR - článek 3

Co říká článek 3 GIA

  • Základní právo na přístup (odst. 1)

    • Provozovatelé sítí a subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, musí na základě písemné žádosti operátora vyhovět všem oprávněným žádostem o přístup k této infrastruktuře.​

    • Přístup se poskytuje za spravedlivých a přiměřených podmínek včetně ceny; u subjektů veřejného sektoru navíc za nediskriminačních podmínek.​

    • Žádost musí přesně specifikovat prvky infrastruktury, ke kterým se přístup požaduje, a časový rámec.​

  • Důvody pro odmítnutí přístupu (odst. 4–5)

    • Přístup může být odmítnut pouze z taxativně vymezených důvodů, např.:

      • technická nevhodnost (nedostatek místa, bezpečnostní rizika, riziko závažného narušení integrality sítě),

      • potřeba vyhrazení kapacity pro budoucí prokazatelné vlastní potřeby (podložené investičními plány nebo jednotně uplatňovaným procentem vyhrazené kapacity),

      • ochrana bezpečnosti sítí, veřejného pořádku, zdraví, životního prostředí nebo kritické infrastruktury,

      • existence nástroje se srovnatelnými efekty (např. veřejnoprávní přístupová regulace podle Kodexu).​

    • Odmítnutí musí být konkrétně a písemně odůvodněno.​

  • Stanovení ceny a podmínek (odst. 6–7)

    • Ceny a další podmínky přístupu musí odrážet:

      • náklady poskytovatele přístupu (včetně přiměřené návratnosti investic a rizik),

      • tržní podmínky a existující srovnatelné smlouvy.​

    • Členské státy mohou využít srovnávací analýzu existujících smluv jako referenci pro posouzení, zda jsou ceny a podmínky spravedlivé a přiměřené.​

  • Koordinační orgán pro veřejnou infrastrukturu (odst. 8)

    • Členské státy mohou zřídit nebo určit orgán (koordinační centrum), který:

      • koordinuje žádosti o přístup k infrastruktuře ve vlastnictví subjektů veřejného sektoru,

      • poskytuje právní a technické poradenství pro sjednávání podmínek přístupu,

      • podporuje tyto subjekty při přípravě vzorových smluv a monitoruje délku a výsledek procesu.​

  • Specificky: přístup k soukromým komerčním budovám ve venkovských/odlehlých oblastech (odst. 9)

    • Členské státy mohou stanovit, že vlastníci soukromých komerčních budov ve venkovských nebo odlehlých oblastech umožní přístup k fyzické infrastruktuře v těchto budovách, pokud:

      • v oblasti není dostupná žádná síť VHCN stejného typu a podle informací z JIM neexistuje ani plán na její vybudování,

      • neexistuje žádná jiná vhodná fyzická infrastruktura ve vlastnictví provozovatelů sítí nebo subjektů veřejného sektoru,

      • přístup je na spravedlivých a přiměřených podmínkách, za ceny odpovídající tržním podmínkám.​

Jak se článek 3 promítá do české legislativy

  • Adaptační zákon – proces a náležitosti žádosti

    • Adaptační zákon k GIA (pracovní verze) implementuje čl. 3 zejména v § 4:

      • upravuje povinný obsah písemné žádosti o přístup k fyzické infrastruktuře (identifikace prvků, časový rámec, návrh podmínek a práva a povinnosti stran, návrh smlouvy o přístupu),

      • stanoví lhůty pro odpověď a povinnost písemného odůvodnění odmítnutí.​

  • Orgán pro řešení sporů (ČTÚ)

    • Spory o přístup (neoprávněné odmítnutí, sporné ceny a podmínky) řeší v ČR Český telekomunikační úřad jako orgán podle čl. 13 GIA; adaptační zákon mu v § 14 ukládá rozhodnout o takových sporech do 4 měsíců a může určit i cenu přístupu.​

  • Koordinační orgán pro veřejnou infrastrukturu

    • Česká implementace počítá s využitím existujících struktur (ČTÚ, případně specializované pracoviště nebo smluvní koordinátor) pro podporu subjektů veřejného sektoru při vyřizování žádostí o přístup a přípravě vzorových smluv.​

Článek 3 GIA je tak v praxi „vstupní bránou“ k využívání existující infrastruktury: definuje nárok operátora na přístup, omezené důvody odmítnutí, princip tvorby ceny a procesní rámec, který český adaptační zákon dál rozpracovává.

Článek 3 GIA je „srdem“ pravidel pro přístup k existující fyzické infrastruktuře. Níže jsou klíčové pojmy z čl. 3 a jejich nejbližší „kotvy“ v českém právu.

Přístup k existující fyzické infrastruktuře

Pojem v GIA: „access to existing physical infrastructure“ a povinnost vyhovět všem přiměřeným žádostem o přístup.​

České předpisy:

  • Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí – § 5 a násl. (přístup k fyzické infrastruktuře).​
  • Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích – ustanovení o přístupu k sítím a souvisejícím zařízením (převzetí pravidel z EECC).​

Fyzická infrastruktura a síťoví provozovatelé

Pojem v GIA: „physical infrastructure“ (kanalizace, chráničky, stožáry, tunely, budovy atd.) a „network operators“ včetně utilit a veřejného sektoru.​

České předpisy:

  • Zákon č. 194/2017 Sb. – definice fyzické infrastruktury a vlastníků/provozovatelů (včetně energetiky, vodárenství, dopravy).​
  • Odborové předpisy:
    • energetické sítě – energetický zákon č. 458/2000 Sb. (přenos, distribuce, vyhrazená zařízení),
    • vodovody/kanalizace – zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích,
    • dráhy – zákon č. 266/1994 Sb., o drahách,
    • pozemní komunikace – zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
      Tyto normy určují vlastníky a správce fyzické infrastruktury, kteří se pod GIA stávají „network operators“.

Spravedlivé a přiměřené podmínky a cena

Pojem v GIA: „fair and reasonable terms and conditions, including price“ – ceny mají odrážet tržní podmínky, umožnit spravedlivý výnos, ale nesmí být excesivní.​

České předpisy:

  • Zákon č. 194/2017 Sb. – zásady pro cenu za přístup k infrastruktuře (nákladová, přiměřený zisk, nediskriminace).​
  • Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích – cenová regulace přístupu (SMP, referenční nabídky).​
  • Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (zákaz zneužití dominance / excesivních cen).​

Odmítnutí přístupu z taxativních důvodů

Pojem v GIA: uzavřený výčet důvodů, kdy lze odmítnout přístup (nedostatek místa, technická neslučitelnost, bezpečnost, kritická infrastruktura, dostupné alternativy atd.).​

České předpisy:

  • Zákon č. 194/2017 Sb. – důvody odmítnutí zpřístupnění fyzické infrastruktury (bezpečnost, technická nemožnost, ochrana integrální funkce sítě apod.).​
  • Zákon č. 127/2005 Sb. – možnost odmítnout přístup z objektivních technických či bezpečnostních důvodů v rozhodnutích ČTÚ.​
  • Ochrana kritické infrastruktury – zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a prováděcí předpisy k určování prvků kritické infrastruktury.

Zvláštní režim pro venkovské / málo obsloužené oblasti

Pojem v GIA: přísnější přístupové požadavky v „rural“ nebo málo obsloužených oblastech, včetně možnosti přístupu na soukromé komerční budovy pro umístění sítí.​

České předpisy:

  • Zákon č. 127/2005 Sb. – pravidla univerzální služby a veřejné podpory; využívá se při definici bílých/šedých NGA oblastí.​
  • Programové dokumenty státu (např. Národní plán rozvoje VHCN) – nejsou přímo zákon, ale pracují s kategoriemi oblastí, které GIA zohledňuje při posuzování proporcionality přístupu.

Role národního orgánu pro řešení sporů

Pojem v GIA: „national dispute settlement body“ – povinnost vydat závazné rozhodnutí při sporu o podmínky přístupu (včetně ceny) k fyzické infrastruktuře podle čl. 3.​

České předpisy:

  • Zákon č. 194/2017 Sb. – pravomoc ČTÚ rozhodovat spory mezi žadateli o přístup a vlastníky infrastruktury.​
  • Zákon č. 127/2005 Sb. – ČTÚ jako orgán řešící spory o přístup k sítím a službám.​

Symetrická regulace vs. ex ante regulace

Pojem v GIA: vztah „symetrické“ povinnosti přístupu podle čl. 3 (vztahuje se na všechny network operators) a „ex ante“ regulace podle EECC (SMP operátoři).​

České předpisy:

  • Zákon č. 127/2005 Sb. – nástroje ex ante regulace (SMP analýzy trhů a povinnosti přístupu).

BCO Obrázek 3.png