Zpět

Vazba GIA na legislativu v ČR - článek 5

Co říká článek 5 GIA

Článek 5 Nařízení (EU) 2024/1309 (GIA) upravuje koordinaci stavebních prací mezi provozovateli sítí a subjekty veřejného sektoru.​

• Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítí mají právo sjednávat s operátory dohody o koordinaci stavebních prací včetně rozdělení nákladů při budování sítí VHCN a přiřazených zařízení.​

• Pokud se jedná o stavební práce zcela nebo částečně financované z veřejných prostředků, musí být všem přiměřeným písemným žádostem operátorů o koordinaci vyhověno, pokud jsou splněny tři podmínky:

  • koordinace nezpůsobí původnímu stavebníkovi nenávratné dodatečné náklady (včetně nákladů z prodlení),

  • původní stavebník si zachová kontrolu nad koordinací,

  • žádost je podána včas, nejpozději měsíc před podáním konečného projektu k povolení.​

• Článek 5 umožňuje v odůvodněných případech žádost považovat za neodůvodněnou (např. pokud žadatel dříve neprojevil zájem v rámci prognóz/veřejných konzultací) – v takovém případě má však stavebník povinnost vybudovat fyzickou infrastrukturu s dostatečnou kapacitou pro budoucí potřeby třetích stran.​

• Členské státy mohou definovat stavební práce omezeného rozsahu a práce týkající se vnitrostátní kritické infrastruktury, které mohou být z povinnosti koordinace vyňaty.​

Jak se článek 5 promítá do české legislativy

Koordinace stavebních prací byla v ČR dosud upravena zákonem č. 194/2017 Sb., o koordinaci staveb infrastruktury, který GIA nahrazuje; nově je tato agenda přesunuta do adaptačního zákona k GIA a navázána na DTM/DMVS.​​

• Zrušení dosavadní úpravy

  • Zákon č. 194/2017 Sb. (BCRD) má být adaptačním zákonem k GIA zrušen; kontinuita rozběhlých řízení a již uzavřených smluv je řešena přechodnými ustanoveními návrhu zákona.​​

• Adaptační zákon – proces koordinace

  • § 6 návrhu adaptačního zákona upravuje náležitosti žádosti o koordinaci stavebních prací podle čl. 5 odst. 2 GIA. Žádost musí obsahovat zejména:

    • vymezení fyzické infrastruktury, které se koordinace týká,

    • podmínky projektu na zavedení sítě s velmi vysokou kapacitou (VHCN),

    • časový průběh provedení,

    • údaje o zhotoviteli stavby (je-li znám),

    • dotčené prvky stávající nebo plánované sítě elektronických komunikací,

    • návrh rozdělení nákladů vyplývajících z koordinace mezi stranami.​​

  • § 6 zároveň přejímá možnost vymezit „stavební práce omezeného rozsahu“ a upravuje, jak se budou tyto práce zveřejňovat prostřednictvím jednotného informačního místa (vazba na ČÚZK a DTM/DMVS).​​

• Evidence plánovaných stavebních prací (vazba čl. 5–6 GIA)

  • § 7 a § 8 návrhu adaptačního zákona zavádějí evidenci plánovaných stavebních prací jako implementaci článku 6 GIA, přičemž tato evidence je umístěna v neveřejné části DTM kraje a přístupná přes Digitální mapu veřejné správy.​​

  • Povinné subjekty (provozovatelé sítí a veřejné subjekty) zapisují do této evidence minimální informace o plánovaných pracích bez zbytečného odkladu po zahájení přípravy stavby, nejpozději dva měsíce před podáním žádosti o povolení; tyto údaje pak tvoří podklad pro žádosti o koordinaci podle čl. 5 GIA.​​

  • § 8 řeší aktualizaci a „expiraci“ záznamů (automatický zánik po 3 letech bez aktualizace, pokud neexistuje platné povolení), čímž zajišťuje, že základna pro koordinaci nezůstává zaplněná mrtvými záměry.​​

Vazba na zákon o zeměměřictví a DTM/DMVS

• Koordinace stavebních prací je datově postavena na DTM a IS DMVS podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění zákona č. 47/2020 Sb., a prováděcí vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje.​

• Evidence plánovaných stavebních prací (§ 7–8 adaptačního zákona) je technicky implementována jako neveřejná část DTM kraje, k níž vede přístup přes Digitální mapu veřejné správy (IS DMVS podle § 4d zákona č. 200/1994 Sb.).​​

• Zákon o zeměměřictví tím fakticky zajišťuje jednotný prostorový referenční rámec pro koordinaci – všechny subjekty zapisují své plánované práce do jedné digitální mapové vrstvy, která je pro operátory vstupní informací k podání žádosti o koordinaci.​​

Vazba na stavební zákon

• Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, je v oblasti koordinace relevantní zejména tím, že:

  • definuje druhy stavebních prací a povolovací procesy, na které se článek 5 GIA odkazuje při stanovení lhůt („nejpozději měsíc před podáním konečného projektu k povolení“),

  • poskytuje datový zdroj pro automatický přenos údajů o plánovaných pracích do evidence v DTM (informační systém stavební správy → DTM/DMVS, viz § 8 návrhu adaptačního zákona).​

• Tím se stavební řízení a evidence plánovaných prací propojují – stavebník nemusí v ideálním stavu zadávat stejné údaje dvakrát, ale evidence pro koordinaci se naplňuje i z dat stavebního úřadu.​​

Orgán pro řešení sporů a rozdělení nákladů

• Článek 5 GIA předpokládá, že spory o koordinaci (technické podmínky, rozdělení nákladů) řeší národní orgán pro řešení sporů podle článku 13 GIA.​

• V ČR tuto roli vykonává Český telekomunikační úřad:

  • § 14 návrhu adaptačního zákona svěřuje ČTÚ rozhodování sporů o koordinaci stavebních prací, včetně stanovení rozdělení nákladů, pokud se strany nedohodnou do 1 měsíce od zahájení jednání.​​

  • V případě, že se spor týká energetiky, musí si ČTÚ vyžádat závazné stanovisko Energetického regulačního úřadu, který posoudí technicko-ekonomické aspekty rozdělení nákladů.​​

Výjimky a zvláštní režimy

• Adaptační zákon umožňuje – v souladu s čl. 5 odst. 5 GIA – stanovit:

  • stavební práce omezeného rozsahu (typicky „drobná“ údržba či krátkodobé práce dle přílohy stavebního zákona),

  • práce spojené s obranou státu nebo vnitrostátní kritickou infrastrukturou (stanoví Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra opatřeními obecné povahy).​​

• Pro tyto kategorie může být povinnost koordinace zcela nebo částečně vyloučena, což se následně promítne i v údajích zveřejňovaných prostřednictvím jednotného informačního místa (ČTÚ/ČÚZK).​​

Tato provázanost znamená, že článek 5 GIA není v ČR „jen“ smluvní povinností mezi dvěma subjekty, ale je pevně zasazen do rámce DTM/DMVS, stavebního řízení a nového adaptačního zákona, který nahrazuje dosavadní zákon č. 194/2017 Sb. a přebírá jeho logiku koordinace do modernějšího, plně digitalizovaného prostředí