Vazba GIA na legislativu v ČR - článek 6
Co říká článek 6 GIA
-
Každý provozovatel sítě a subjekt veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu musí v elektronické podobě prostřednictvím jednotného informačního místa zpřístupnit minimální informace o plánovaných stavebních pracích:
-
georeferencované umístění a druh prací,
-
dotčené prvky fyzické infrastruktury,
-
předpokládaný termín zahájení prací a dobu jejich trvání,
-
předpokládaný termín předložení konečného projektu k povolení (je‑li relevantní),
-
kontaktní místo.
-
-
Požadované informace musí být poskytnuty operátorům do 10 pracovních dnů od žádosti o přístup, za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek; ve výjimečných případech může být lhůta jednorázově prodloužena o 5 pracovních dnů.
-
Informace mají být do systému vloženy „co nejdříve“, a pokud jsou vyžadována povolení, nejpozději 2 měsíce před prvním podáním žádosti o povolení příslušnému orgánu.
-
Členské státy mohou vymezit:
Cílem článku 6 je, aby operátoři včas viděli záměry ostatních (veřejných i soukromých) a mohli žádat o koordinaci podle článku 5 GIA.
Jak se článek 6 promítá do české legislativy
Adaptační zákon – evidence plánovaných stavebních prací
-
Návrh adaptačního zákona k GIA přebírá logiku dosavadní „Evidence připravovaných staveb infrastruktury“ (EPSI) ze zákona č. 194/2017 Sb. a transformuje ji na Evidenci plánovaných stavebních prací (EPSP) jako implementaci čl. 6 GIA.
-
Klíčová ustanovení návrhu zákona:
-
§ 7 – „Evidence plánovaných stavebních prací“:
-
ukládá provozovatelům sítí a subjektům veřejného sektoru povinnost zapisovat plánované stavební práce do neveřejné části DTM kraje bez zbytečného odkladu po zahájení přípravy stavby, nejpozději 2 měsíce před podáním žádosti o povolení;
-
převádí minimální informace z čl. 6 GIA na konkrétní datové položky: druh prací (nad/podzemní), dotčené prvky infrastruktury (typ objektu v DTM), georeferencované (případně variantní) umístění, časové údaje, financování, identifikaci stavby.
-
-
§ 7 odst. 3 doplňuje k minimálním údajům podle GIA ještě informace o tom, zda je stavba financována z veřejných prostředků, datu podání žádosti o povolení a identifikačním čísle stavby, pokud již existuje – to umožňuje lepší propojení s čl. 5 GIA (povinná koordinace veřejně financovaných prací).
-
§ 7 odst. 5 ukládá povinnost průběžně aktualizovat zapsané údaje a mazat je po realizaci, opuštění záměru nebo zániku povolení, takže databáze pro koordinaci zůstává aktuální.
-
§ 8 – „Další pravidla evidence“:
-
Tato evidence je v českém právu klíčovým nástrojem pro naplnění článku 6 GIA: operátor už „nehledá“ plánované práce po různých portálech, ale přes jednotné informační místo se dostane k jednotně strukturovanému přehledu v DTM.
Vazba na zákon o zeměměřictví a DTM/DMVS
-
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění zákona č. 47/2020 Sb., zavedl digitální technické mapy krajů (DTM) a informační systém Digitální mapy veřejné správy (IS DMVS):
-
§ 4b – DTM kraje jako jednotná prostorová evidence dopravní a technické infrastruktury,
-
§ 4d – IS DMVS jako centrální portál pro přístup k DTM a dalším geodatům.
-
-
Adaptační zákon využívá těchto institutů tak, že Evidence plánovaných stavebních prací je přímo vedena v neveřejné části DTM a zpřístupňována prostřednictvím IS DMVS (tedy v roli jednotného informačního místa pro čl. 6 GIA).
-
ČÚZK je v návrhu adaptačního zákona výslovně označen jako jednotné informační místo pro čl. 4 (existující infrastruktura) i čl. 6 (plánované práce) GIA, přičemž technickou vrstvou jsou DTM a IS DMVS.
Vazba na stavební zákon a IS stavební správy
-
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a navazující informační systém stavební správy (ISSS) jsou klíčové pro napojení povolovacích řízení na evidenci plánovaných prací:
-
podání žádosti o povolení stavby v ISSS představuje „hraniční okamžik“ pro povinný zápis do EPSP (§ 7 návrhu adaptačního zákona – nejpozději 2 měsíce před tímto podáním),
-
§ 8 návrhu adaptačního zákona umožňuje automatický přenos údajů z ISSS do DTM/DMVS – pokud ISSS obsahuje potřebné údaje, provozovatel sítě nebo veřejný subjekt se považuje za toho, kdo svou povinnost evidence splnil.
-
Tím se čl. 6 GIA propojuje s reálným stavebním procesem: jakmile se záměr dostane do fáze přípravy dokumentace pro povolení, vzniká zároveň povinnost a technická možnost jeho zveřejnění v EPSP pro účely koordinace.
Výjimky a zvláštní režimy
-
Článek 6 GIA umožňuje členským státům vyloučit z transparentnosti určité druhy prací:
-
Návrh adaptačního zákona tyto možnosti využívá:
-
za stavební práce omezeného rozsahu považuje typicky práce uvedené v příloze stavebního zákona (drobná údržba, krátkodobé zásahy apod.),
-
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou opatřením obecné povahy vymezit druhy stavebních prací, na které se povinnost evidence a zpřístupnění informací podle čl. 6 GIA neuplatní (obrana státu, kritická infrastruktura).
-
Praktický význam pro koordinaci (vazba čl. 5–6 GIA)
-
Evidence plánovaných stavebních prací podle § 7–8 adaptačního zákona je praktickým naplněním článku 6 GIA a zároveň vstupní datovou základnou pro koordinaci podle článku 5:
-
provozovatelé sítí a veřejné subjekty zapsáním záměru do DTM vytvářejí možnost, aby je ostatní operátoři „viděli“ a podali včas žádost o koordinaci,
-
operátoři využívají jednotné informační místo (ČÚZK/DTM/DMVS) k vyhledání záměrů v daném území a následnému podání žádosti o koordinaci stavebních prací podle § 6 adaptačního zákona a čl. 5 GIA.
-
Článek 6 GIA je tedy v českém právu implementován jako povinná, digitální a prostorově přesná evidence plánovaných stavebních prací v DTM/DMVS, úzce provázaná se stavebním řízením a s procesem koordinace podle článku 5.